Co se stane, když přestanete řešit, co si kdo myslí

Z Mazovia


Když stavíte s minimem materiálu, držte se zásady: pevný základ, suchý vnitřek, bezpečné pletivo. Zbytek můžete doplnit později. Kurník pro dvě slepice zvládnete postavit za dva víkendy, pokud si předem rozměříte desky a připravíte spojovací materiál. Než začnete řezat, nakreslete si půdorys na papír v měřítku a spočítejte, kolik desek skutečně spotřebujete — ušetříte tím víc než na levnějším, ale nevhodném materiálu.

Výška bidýlka se odvíjí od velikosti slepic a od konstrukce kurníku. Pro běžná plemena stačí 40 až 60 cm nad podlahou. Těžká plemena, jako jsou orpingtonky nebo brahmánky, potřebují nižší bidýlko, asi 30 až 40 cm, protože se hůře vznesou. Naopak lehká a čilá plemena zvládnou i 70 cm. Důležité je, aby slepice při seskoku nedopadaly na tvrdou podlahu – pod bidýlkem by měla být podestýlka, Should you have just about any issues regarding where by and tips on how to use rady pro rekonstrukci, you'll be able to e mail us on our own webpage. která náraz ztlumí. Příliš vysoké bidýlko vede k poranění běháků a k tzv. čmelíkům, tedy zánětům na chodidlech.

Průměr a tvar tyče rozhoduje o pohodlí Ideální průměr bidýlka je 3 až 5 cm. Slepice nemá prsty jako pták na tenké větvi, potřebuje pohodlně obemknout tyč. Příliš tenká tyč (do 2 cm) se zařezává do chodidel a způsobuje otlaky. Příliš silná tyč (nad 6 cm) zase nedovolí prstům se pořádně zachytit a slepice po ní kloužou. Nejlepší je hranatá tyč se zaoblenými hranami nebo kulatá tyč odpovídajícího průměru. Hladký povrch bez suků a prasklin je samozřejmostí – v prasklinách se drží roztoči a nečistoty.

Další častá chyba je hledat jeden jediný důvod. Většina lidského jednání má důvodů několik a část z nich je i tomu druhému nejasná. Když trváte na jedné příčině, nutíte druhého, aby si vymyslel vysvětlení, které se vám bude hodit. To je k ničemu. Stačí, když pochopíte, které podmínky se musely sejít, viz zde aby k tomu došlo. To se dá ověřit a s tím se dá pracovat.

Umístění bidýlka v kurníku má svá pravidla. Musí být v nejvyšším bodě, protože slepice instinktivně vyhledávají co nejvyšší místo k nocování. Vzdálenost od stěny by měla být alespoň 20 cm, aby se slepice mohly posadit a netlačily se na sebe. Mezi jednotlivými bidýlky dodržte rozestup 25 až 30 cm, jinak si slepice sedají na sebe a vznikají rozbroje. Pro menší hejno stačí jedno bidýlko, pro větší počet umístěte dvě až tři v různých výškách, ale vždy tak, aby pod tím nižším nebyl trus na tom vyšším.

Vlhká podestýlka je nejčastější důvod, proč se v kurníku množí kokcidie, hnilobné bakterie a plísně. Slepicím přitom stačí málo – suchý povrch pod nohama a čistý vzduch. Pokud podestýlka voní po amoniaku nebo se při sevření v ruce lepí, je to pozdě. Náprava v tu chvíli nestačí, musíte řešit příčinu.

Důležité je porovnávat hřebínek s ostatními slepicemi ve stejném hejnu a za stejných podmínek. V zimě bývá přirozeně bledší, v horku zase světlejší. Nesrovnávejte tedy barvu jedné slepice s fotkou z internetu, ale se zdravými kusy přímo u vás v kurníku. Fotografujte si hřebínek pravidelně, abyste zachytili postupné změny, které okem na první pohled neuvidíte.
Mezi nejčastější chyby patří příliš tenká nebo naopak tlustá tyč, umístění bidýlka nízko nad zemí, kde na slepice táhne, a použití hladkého plastu. Někteří chovatelé dávají bidýlko přímo nad hnízda, což vede k zasahování trusu do snášky. Další chybou je bidýlko z čerstvého dřeva, které praská a může slepice zranit. Před instalací zkontrolujte, zda tyč unese hmotnost všech slepic, které na ni v noci usednou.

Kromě světla hraje roli i krmivo a klid. Ani sebelepší osvětlení nezachrání snášku, pokud slepice dostávají jednostrannou stravu nebo jsou v průvanu. Světlo je jen jeden díl skládačky. Pokud ale dodržíte 14 až 16 hodin světla denně, přidáte vápník, bílkoviny a čistou vodu, máte velkou šanci, že nosnice nezaberou zimní pauzu a budou snášet i v době, kdy je venku tma.

Dobře navržené bidýlko se pozná podle toho, že slepice na něm sedí klidně, mají nohy schované byt v paneláku peří a ráno sesedají bez váhání. Pokud tomu tak není, stojí za to zkontrolovat výšku, průměr i materiál. Není to složité, ale vyplatí se to udělat hned napoprvé.

Materiál by měl být pevný, ale přírodní. Osvědčuje se smrkové nebo borové dřevo, https://Roleropedia.com/index.php?title=Co_se_stane,_když_zanedbáte_přípravu_stavby_na_zimu případně akát, který je tvrdý a odolný. Dřevo musí být dobře vyschlé a nebroušené do hladka, ale ani nijak chemicky ošetřené. Lak, barva nebo mořidlo na bidýlku nemají co dělat, slepice je mohou okusovat. Kovové trubky se nedoporučují – v zimě jsou studené a v létě se rozpalují. Plastové tyče kloužou a rychle se opotřebují. Dřevo stačí občas přebrousit a v případě potřeby vyměnit.