Co se stane, když olej měníte pozdě nebo příliš brzy

Kontrolu dělejte každých deset tisíc kilometrů nebo před každou delší cestou. U aut, která jezdí hlavně po městě, se destičky opotřebují rychleji, protože brzdíte častěji a z nižších rychlostí. Naopak dlouhé dálniční trasy je šetří. Pokud při brzdění cítíte kovové skřípění, vibrace do pedálu nebo auto táhne na jednu stranu, nečekejte na plánovanou kontrolu a podívejte se hned. Stejně tak když se rozsvítí kontrolka opotřebení.

Škrábanec na laku nemusí znamenat okamžitou cestu do lakovny. Než začnete cokoli dělat, umyjte auto a postižené místo odmastěte. Na špinavém nebo mastném povrchu totiž nepoznáte skutečnou hloubku škrábance a přípravek nebude držet. Nehtem přejeďte přes rýhu napříč: pokud nehet zaskočí, škrábanec je hlubší než jen v čirém laku a leštění samo o sobě ho neodstraní.

Nakonec vyčistěte koberečky mimo auto, důkladně je vyklepejte a nechte proschnout. Vlhký kobereček v zavřeném autě začne za pár dní plesnivět a zápach se vrátí i do vyčištěných sedadel.

Nejprve vůz zvedněte a zajistěte proti pohybu. Kolo sundejte a podívejte se na třmen z boku. Většina třmenů má kontrolní otvor, kterým je vidět hrana destičky. Pokud otvor není, posviťte na destičku mezi kotoučem a plechem třmenu. Hledáte tloušťku třecího materiálu, ne kovové nosné desky. Nová destička má obvykle kolem dvanácti milimetrů, opotřebená pod tři milimetry. Když je třecí vrstva tenčí než kovová podložka, destička patří do koše.

Brzdové destičky se opotřebovávají pomalu a nenápadně. Většina řidičů si jich všimne, až když začnou pískat, nebo hůř, když kov kovu dře o kotouč. Přitom stačí kontrola při každé výměně kol nebo při pravidelné údržbě. Základní pravidlo zní: destičky se kontrolují vizuálně, měří se tloušťka třecího materiálu a hodnotí se i stav kotouče, protože opotřebený kotouč znehodnotí i nové destičky.

Rozhodující je stav oleje, ne jen počet ujetých kilometrů. Moderní motory s přímým vstřikováním a turbodmychadly trpí na ředění oleje palivem a na karbonizaci. Čím kratší trasy a častější studené starty, tím dřív je potřeba olej vyměnit. Jestliže najedete ročně méně než deset tisíc kilometrů, měňte olej jednou za rok bez ohledu na tachometr. Olej totiž stárne i časem — oxiduje, absorbuje vlhkost a ztrácí aditiva.

Typické chyby, které motoru škodí nejvíc: podlévání oleje jiné viskozity, ignorování krátkých tras, výměna filtru až při druhé výměně oleje nebo naopak příliš častá výměna u kvalitního syntetického oleje, která zbytečně zatěžuje peněženku i životní prostředí. Zlatá střední cesta je řídit se provozními podmínkami, ne jen číslem v manuálu. Pokud si nejste jistí, nechte olej jednou ročně zkontrolovat v dílně — ušetříte si později opravu motoru.

Jak poznat, že olej už potřebuje vyměnit Spolehlivým pomocníkem je měrka. Olej na ní má být průhledný až tmavě jantarový a měkký na dotek. Pokud je černý jako dehet, hustý nebo cítíte benzín, je zle. Dalším signálem je zvuk motoru — klepání, tvrdší chod nebo vyšší spotřeba. Některá auta mají čidlo kvality oleje, to ale berte s rezervou, protože vyhodnocuje jen omezené veličiny. Nikdy nenechávejte výměnu na poslední chvíli podle servisní knížky, pokud jezdíte převážně po městě.

Interval výměny motorového oleje není univerzální číslo, které platí pro každé auto a každý způsob jízdy. Výrobce sice předepisuje určitý počet kilometrů nebo časové období, jenže tento údaj vychází z laboratorních podmínek a běžného provozu. Pokud jezdíte krátké trasy po městě, motor se nestačí pořádně zahřát, olej se ředí kondenzátem a palivem a jeho vlastnosti degradují výrazně rychleji. Naopak dlouhé dálniční přesuny ve stálých otáčkách olej zatěžují méně. Proto je nutné brát předpis jako horní hranici, ne jako cíl, kterého je potřeba dosáhnout.

Vysávání a skvrny na sedadlech Vysávejte nejdřív nahrubo, pak přejíždějte stejná místa s úzkou tryskou. Pod sedadly bývá nejvíc nečistot, proto je posuňte dopředu i dozadu, abyste se dostali ke kolejnicím. Látková sedadla řešte ihned, dokud skvrna nezaschne. Čistý bílý hadřík, vlažná voda a malé množství prostředku na nádobí stačí na většinu čerstvých skvrn od kávy nebo oděvu. Nikdy netřete prudce dokola – rozetřete tím skvrnu do okolí a vznikne tmavý kruh.

Kůži čistěte jinak než textil. Nejprve ji zbavte prachu a potu vlhkým hadříkem, teprve potom naneste přípravek určený přímo na kůži. Vyhněte se univerzálním čističům interiéru, které kůži vysušují a způsobují praskliny. Po vyčištění ji vždy ošetřete, aby zůstala pružná. Pozor na barviva z džínů, která se do světlé kůže vtlačí během několika jízd a odstranit je bývá obtížné.