Co se stane, když necháte zahradní hadici na mrazu

Prázdnění hadice není žádná složitost, ale lidé ho často odbydou. Hadici protáhněte po svahu, aby voda mohla samospádem odtéct, a nechte ji chvíli viset. Zbytky vody vytlačíte tak, že hadici uchopíte na jednom konci a postupně ji rolujete směrem ke druhému konci. Hadici nekroutěte a nezkoušejte vodu vyfouknout pusou – to nefunguje a jen se nadýcháte zbytků. Když uslyšíte, že v ní už nic nešplouchá, je hotovo.

První výstup na horskou túru se dá zvládnout i bez drahého vybavení a letitých zkušeností. Rozhodující je zvolit trasu, která odpovídá tvé aktuální kondici, a ne té, kterou zvládají kamarádi. Začni v nízkých horách s dobře značenými cestami, kde se dá kdykoli otočit. Cíl první túry by měl být takový, aby ses vracel ještě s energií — ne úplně vyčerpaný. Vzdálenost kolem osmi až dvanácti kilometrů s převýšením do čtyř set metrů je pro start rozumná.

Další pastí je podcenit přejezdy mezi údolími. Každé klesnutí do vesnice znamená, že se budete muset zase vyškrábat nahoru. Pokud trasa protíná několik údolí, výškové metry se rychle nasčítají, i když to na první pohled vypadá jako rovinka. V mapách hledejte silnice, které vedou po vrstevnici nebo podél potoka, ne ty, co skáčou z jednoho svahu na druhý. Někdy je lepší udělat o dvě vesnice delší objížďku po klidné silnici než se drátit přes dva hřebeny.

První věc, kterou je dobré sledovat, je vodní sloupec a paropropustnost. Vodní sloupec udává, jakému tlaku vody membrána odolá. Pro běžné nošení ve městě a lehčí turistiku stačí hodnoty kolem 10 000 mm. Na vícedenní přechody v dešti se vyplatí hledat 20 000 mm a výš. Paropropustnost se udává v gramech na metr čtvereční za 24 hodin. Čím vyšší číslo, tím lépe se pot odvádí. Pokud je paropropustnost nízká, budete se v bundě potit, i když je membrána sebelepší.

Prvním krokem je zjistit, zda pramen skutečně vyschl, nebo jen klesla hladina pod odběrné místo. Vyčistěte jímku, odstraňte nánosy a zkontrolujte, v jaké hloubce se voda objevuje. Často stačí jímku prohloubit o půl metru a vydatnost se částečně vrátí. Pokud voda nepřitéká ani po vydatných deštích, jde o dlouhodobější změnu a je nutné hledat jiný zdroj.

Nakonec si hlídejte čas návratu. Ne kvůli tmě, ale kvůli únavě. Dítě, které je unavené, padá, zakopává a přestává poslouchat. To je moment, kdy vznikají úrazy. Pokud vidíte, že se tempo zpomaluje a nálada kazí, otočte se. Cílem není vrchol. Cílem je, aby si to dítě příště chtělo zopakovat. A to se nestane, když ho donutíte dojít do konce za každou cenu.

Nejčastější chyba je nechat hadici připojenou k venkovnímu kohoutku. Uzavírací ventil uvnitř kohoutku se při zamrznutí vody roztrhne a voda začne téct do zdi. Škoda je pak mnohem větší než u hadice. Před příchodem mrazů proto zavřete přívod vody do venkovního okruhu, otevřete kohoutek, aby voda vytekla, a teprve potom hadici odpojte. Pokud máte kohoutek s ochrannou vložkou, vytáhněte ji podle návodu, jinak v ní voda zůstane.

Hadice, kterou jste přes zimu nechali venku, na jaře nebudete moci použít okamžitě. Než ji znovu připojíte, prohlédněte ji v celé délce – stačí protáhnout rukou a hledat ztvrdlá místa. Hadici, která přežila mráz bez úhony, vyplatí se nechat chvíli v teple, aby změkla. Pokud po připojení tryská voda i mimo trysku, hadice je poškozená a výměna je jednodušší než záplatování. Prevence zabere půl hodiny na podzim a ušetří vám cestu pro novou hadici zjara.

Zahradní hadice patří k věcem, na které se v zimě nejčastěji zapomíná. Voda v ní zůstane, přes noc zmrzne a hadice praskne nebo se roztrhne v místě, kde je materiál nejslabší. Někdy vydrží jednu zimu, jindy povolí hned při prvním silném mrazu. Než udeří první mráz, měli byste hadici odpojit od kohoutku, pořádně ji vyprázdnit a uložit do sucha. Nejde jen o hadici samotnou – poškozený může být i venkovní kohoutek a přívodní potrubí.

Kam hadici uložit, aby přežila do jara Místo, kam hadici na zimu dáte, rozhoduje o tom, jestli ji na jaře vytáhnete použitelnou. Ideální je suchý, tmavý prostor, kde nemrzne – garáž, sklep nebo kůlna. Hadici neskladujte v ostrém předmětu, který by do ní přes zimu tlačil, ani ji nenechávejte smotanou pod tíhou dalších věcí. Před uložením zkontrolujte, jestli někde neprosakuje. Prasklinu poznáte podle ztvrdlého, zbělelého místa. Malou prasklinu lze opravit spojkou, ale jen na hadici, která není stará a zkřehlá.

Zimní péče o hadici má ještě jednu rovinu: hadici nepoužívejte ani k napouštění bazénu, ani k umývání auta, když teploty klesnou k nule. Voda v ní zmrzne dřív, než stačíte hadici odpojit, a napětí materiálu zkrátí její životnost. Stejně tak nepomůže hadici „jen na chvilku" nechat přes noc venku s tím, že ráno ji uklidíte. Mráz pracuje rychleji než vy.