Co se stane, když kamna nahřejete pomalu a necháte je sálat

Sálavé teplo z kamen není totéž co horký vzduch, který ucítíte, když si stoupnete přímo před rozpálená kamna. Sálání je přenos energie prostřednictvím elektromagnetického záření, které vnímáte jako teplo na kůži, aniž by ho musel zprostředkovat vzduch. Kamna s velkou akumulační hmotou proto hřejí ještě dlouho poté, co v nich vyhasl oheň. Pokud chcete tento princip využít, musíte pochopit, že rozhoduje hmotnost, tloušťka stěn a způsob, jakým kamna obložíte.

Nejčastější chybou je sypat popel na jedno místo v silné vrstvě. Vápník a draslík se tam nahromadí tak, že půda ztvrdne a rostliny přestanou přijímat jiné živiny. Popel se proto vždy rozptyluje tence, maximálně dvě hrsti na metr čtvereční, a to nejlépe před deštěm nebo před zálivkou. Před použitím ho prosejte přes síto, abyste odstranili nespálené zbytky a hřebíky.

Vezměte dvě suché větvičky o síle prstu a položte je přes sebe do tvaru kříže nebo jednoduchého X. Doprostřed dejte hrst drobného podpalu – suchou trávu, březovou kůru, jemné hobliny. Tento kříž postavte na dno ohniště tak, aby se pod ním nedotýkal země v celé ploše. Vzduch musí proudit zespodu. Potom na kříž položte dvě až tři polena, ale ne těsně na sebe. Nechte mezi nimi prsty širokou mezeru. Polena by měla být suchá, bez kůry, která práší, a hlavně nesmí být mokrá od deště nebo od rosy. Když zapálíte podpal uprostřed kříže, plamen roste vzhůru a postupně zahřívá polena nad sebou. Teplo stoupá, vzduch proudí zdola a oheň se šíří sám.

Pozor také na vlhké dřevo a na příliš mnoho paliva najednou. Mokré dřevo spotřebovává teplo na odpaření vody, plamen je slabý a kouře je násobně víc. Stejně tak přikládání velkého množství polen naráz udusí oheň. Přikládejte menší dávky a častěji. Pokud kouř proniká i po správném rozpalování, zkontrolujte, zda není ucpaný komín, zda má správný průměr a zda v místnosti není podtlak způsobený digestoří nebo ventilací.

Základní pravidlo zní: čím větší je rozdíl tlaků mezi komínem a okolím, tím rychleji spaliny odcházejí a tím více vzduchu proudí do kamen. Při silném větru proto často stačí méně otevřený přívod vzduchu, než na jaký jste zvyklí za klidného počasí. Kdo nechá regulaci na stejném stupni, přivede do topeniště příliš mnoho kyslíku, dřevo shoří příliš rychle, teplota v místnosti krátce stoupne a pak prudce klesne, protože palivo je pryč. Typická chyba je přikládat za větru stejně velké dávky jako obvykle a divit se, že kamna nestačí hřát.

Nejčastější příčinou je obrácený tah. Studený komín funguje jako chladicí trubka a vzduch v něm klesá. Před zapálením proto komín předehřejte. Stačí do komína vložit hořící papír, zapálit trysku horkovzdušné pistole nebo použít předehřívací kostku. Jakmile ucítíte, že komín začal táhnout, teprve pak zapalte podpal. Nikdy nezapalujte dřív, než je komín teplý – to je nejtypičtější chyba začátečníků.