Co se stane, když dítěti dáte šifru bez vysvětlení

Velikost skupin a role rozhodují víc než sympat

Jak hru vysvětlit, aby ji všichni pochopi

Další možností je „domácí kuželky" z plastových lahví a ponožek stočených do koule. Lahve naplňte do třetiny vodou, aby lépe stály, a postavte je do trojúhelníku na chodbě. Házejte z vyznačené čáry, střídejte se a počítejte body. Nezapomeňte podlahu pod lahve podložit ručníkem, jinak sousedé pod vámi uslyší každý pád. Pokud máte jen malý prostor, hrajte vsedě a koulejte ponožku po zemi.

Další možností je šifra se zvířaty nebo obrázky. Každý obrázek zastupuje jedno písmeno. Dítě hledá v řadě obrázků a přepisuje je na písmena podle klíče, který má k dispozici. Tady je důležité, aby obrázky byly jasné a vždy stejné. Pokud použijete dva podobné obrázky, dítě je zamění a přestane ho to bavit. Vysvětlete, že klíč je jako slovník: „Tady máš seznam, co který obrázek znamená." Pro první pokusy stačí pět až šest obrázků. Potom přidejte další. Typická chyba je, že rodič chce mít hotovou celou abecedu hned. Raději méně znaků a více radosti.

Barvy a struktury řešte jednoduše. Pokud nemáte přesný odstín, nevadí. Převlékněte kostým do jiné barevné varianty a řekněte, že jde o noční verzi nebo zimní edici. Látku můžete obarvit čajem, kávou nebo potravinářským barvivem, ale vždy ji nejdřív vyperte a vyzkoušejte na odstřižku. Karton se dá potáhnout starým tričkem nebo papírem a přetřít vodovkou. Kovové doplňky nahradí alobal, ale dejte ho na vnitřní stranu, aby se neodíral a nešpinil.

Nakonec si kostým vyzkoušejte v pohybu. Nechte dítě v kostýmu chvíli chodit, sednout si, zvednout ruce a otočit se. Zjistíte, co padá, co škrtí a co se trhá. Opravte to hned, ne až na místě. Kostým z domácích zásob nemusí vypadat jako z divadla. Stačí, když drží pohromadě, je bezpečný a dítě se v něm cítí dobře. Právě v tom je celý trik.

Nejčastější chyba je lepení tavnou pistolí přímo na kůži nebo na oblečení, které chcete ještě nosit. Vždy si nejdřív udělejte zkoušku na malém kousku a raději šijte, přišívejte nebo používejte suchý zip. Další chyba je příliš mnoho vrstev. Kostým, který je těžký a horký, dítě odloží během půl hodiny. Držte se dvou vrstev a zbytek vyřešte barvou a doplňky. Pozor také na bezpečnost: žádné šňůrky kolem krku, volné cípy, které se zachytí, a ostré hrany kartonu vždy oblepte nebo obšijte.

Světlo je nejčastější zdroj chyb. Čelovka s režimem červeného světla na stanovištích šetří noční vidění, ale pro mladší děti je lepší tlumené bílé světlo, které osvětlí cestu i obličej vedoucího. Reflektory a baterky svítící do očí ostatních děti oslní a zbytečně je vystraší. Každé stanoviště potřebuje dvě světla: jedno na značku, jedno na osobu, která děti přivítá. Baterky kontrolujte předem, ne až na místě.

Největší past při výrobě kostýmu z toho, co zbylo doma, není nedostatek materiálu, ale snaha udělat všechno dokonale podle obrázku. Děti chtějí být Superman nebo Elsa, a vy máte doma jen staré tričko a kus fólie. Právě kombinace omezených zásob a konkrétní představy je důvod, proč spousta kostýmů skončí v koši ještě před večírkem. Řešení je jednoduché: nejdřív si projděte, co skutečně máte, a teprve pak vybírejte postavu.

Na závěr platí, že šifra má být krátká a s jasným cílem. Vždy dítěti nejdříve ukažte, jak šifra funguje na jednom slově, a teprve potom ho nechte luštit samostatně. Když se zasekne, neprozrazujte řešení, ale ptejte se: „Které písmeno už znáš? Co by tam mohlo být?" Po vyřešení si společně řekněte, co slovo znamená, a nechte dítě vymyslet vlastní šifru pro vás. Tím si ověříte, že látce rozumí, a zároveň vznikne prostor pro další hru. Vyhněte se dlouhým šifrám na začátku a příliš mnoha pravidlům najednou. Jedna šifra, jedno pravidlo, jedno slovo. To stačí.

Když děti začnou ztrácet pozornost, nechte je vymyslet vlastní pravidlo nebo celou hru obměnit. Právě v tom okamžiku se z pasivní zábavy stává skutečná tvořivost. Nechte je rozhodovat o pořadí, trestech i odměnách – klidně ať je odměnou právo zvolit další hru. Vy se držte stranou a zasahujte jen tehdy, když se hra zvrhne v hádku.

Deštivé odpoledne s dětmi doma neznamená, že musíte něco kupovat. Většina her, které vydrží nejdéle, vzniká z toho, co už doma je: krabice, provázek, víčka, staré noviny, kostky, karty. Rozhoduje ochota věnovat prvních deset minut přípravě. Když ji vynecháte, děti se rozutečou a vy skončíte u obrazovky.

Než začnete stříhat, projděte skříně a koše Vyndejte všechny nepotřebné textilie, staré povlečení, závěsy, košile, které už nikdo nenosí, a oblečení z druhých rukou. Přidejte karton, novinový papír, provázek, izolepu, tavnou pistoli, nůžky a zbytky látek. Sepište si, co máte, a rozdělte to podle barev a struktur. Teprve teď hledejte postavu, která se k těmto barvám hodí. Kostým z bílého prostěradla bude vypadat lépe jako duch nebo Řek než jako Batman.