Co se nesmí ocitnout na chodbě u dveří, aby se nikdo nezranil?

U kožených bot platí, že po usušení potřebují výživu. Jakmile jsou suché na dotek, vetřete tenkou vrstvu krému nebo vosku. Bez toho kůže ztvrdne a začne se lámat v místech ohybu. Semišové a textilní boty nechte doschnout úplně a potom je přejeďte kartáčem, abyste zvedli vlas. Pokud boty zapáchají i po usušení, posypte vnitřek jedlou sodou, nechte působit přes noc a druhý den vysajte. Nikdy nepoužívejte aviváž ani parfém, jen přebijí pach a mohou podráždit pokožku.

Poslední věc, kterou lidé podceňují, je otevírání dveří v zimě. Studený vzduch mění tvar těsnění i dřeva. Křídlo, které v létě projde s milimetrovou rezervou, může v mrazu drhnout. Nechte proto v obslužném kruhu alespoň dvoucentimetrovou rezervu navíc. Pokud to prostor nedovolí, zvolte křídlo otevírané ven nebo posuvné. Vždy ale nejprve změřte, kreslete a teprve pak objednávejte.

Kam umístit světlo u zrcadla, aby nešlo do oč

Nakonec si nastavení ověřte sami. Projděte se v noci stejnou cestou jako dítě a všimněte si, kam světlo svítí a co osvětluje. Pokud vás oslní, dítě oslní taky. Dobré orientační světlo poznáte podle toho, že si ho ráno nikdo nevšimne – prostě funguje a nepřekáží.

Poslední pravidlo, které většina lidí ignoruje: boty nikdy nenechávejte mokré v uzavřené tašce nebo v těsné skříni. I když je ráno potřebujete, dejte jim alespoň hodinu na vzduchu. Pokud jsou stále vlhké, raději zvolte jinou obuv. Nosit mokré boty celý den znamená dvě věci – vznikne zápach, který se drží týdny, a materiál se rychleji opotřebí. Suché boty nejsou jen otázka pohodlí, ale i toho, jak dlouho vám vydrží.

Vnitřní rohožka není dekorace, ale absorbér Vnitřní rohožka leží uvnitř, hned za prahem. Její úkol je jiný: zachytit jemný prach, písek a hlavně vlhkost, která unikla venkovní vrstvě. Vhodný je materiál s vysokou savostí – mikrovlákno, bavlna nebo směs s gumovým podkladem, který zabrání podklouznutí. Rozměrově by měla pokrýt celou šířku dveří a být alespoň 60 cm hluboká, aby si každý mohl otřít obě chodidla. Pokud je příliš tenká, voda proteče na podlahu a vzniká šedý film, který se špatně myje.

Proč vadí i to, co se zdá neškodné Často se zapomíná na kabely a prodlužovačky. Nabíječka na zemi, kabel od vysavače nebo prodlužovací šňůra vedoucí přes práh jsou typickým zdrojem pádů. Lidé je totiž při chůzi nevnímají, zvlášť když nesou nákup nebo dítě. Kabely veďte vždy podél zdi a ideálně je schovejte do lišty nebo je připevněte k podlaze páskou, která neklouže. Nikdy nepokládejte kabely přes práh – jednak se o ně dá zakopnout, jednak se prodřou a vzniká riziko zkratu.

Mokré boty po dešti nebo po brodění sněhem se dají usušit přes noc, ale většina lidí to zvorá hned prvním krokem. Postaví je na radiátor, strčí do sušičky nebo je nacpou novinami tak, že vytvoří neprodyšnou kouli. Výsledkem je ztvrdlá kůže, odlepená podrážka a zápach, který se už nevyvětrá. Přitom stačí dodržet pár pravidel a boty budou ráno suché a hlavně v kondici.

Venkovní rohožka patří přímo před dveře, ideálně na zpevněný povrch, aby se neposouvala. Měla by mít hrubou, nejlépe pryžovou nebo polypropylenovou strukturu, která seřízne bláto, kamínky a sníh z podrážky. Důležité je, aby byla dostatečně velká – alespoň dva kroky na délku. Malá rohožka znamená, že druhá noha už stojí na čistém povrchu a nečistoty se přenesou dovnitř. Typická chyba: lidé dají venkovní rohožku přímo na hranu prahu, kde klouže a hromadí se pod ní voda.

Bláto a voda se do domu dostanou i přes sebelepší obuv. Jedna rohožka většinou nestačí, protože zachytí jen hrubé nečistoty a zbytek putuje dál. Řešením je systém dvou rohožek: venkovní, která zastaví hrubé částice, a vnitřní, která dokončí dočištění a absorbuje vlhkost. Nejde o žádnou složitou technologii, jen o správné umístění a výběr materiálu.

Ještě než začnete sušit, vytáhněte stélky a vyndejte tkaničky. Stélka drží vlhkost nejdéle a pod ní vzniká plíseň. Tkaničky vyperte zvlášť, v botě jen překážejí proudění vzduchu. Z boty také vyklepejte bláto a hrubé nečistoty, jinak se vlhkost uzavře pod vrstvou bahna. Pokud jsou boty promočené úplně, nejdřív z nich vylijte přebytečnou vodu přes špičku a nechte je okapat dnem vzhůru.

Pravidelná kontrola zabere pár minut. Jednou za čas projděte chodbu a položte si otázku: projdu tudy rychle se zavřenýma očima, aniž bych do něčeho narazil? Pokud ne, něco je špatně. Odstraňte vše, co nemá pevné místo, a zbytek upevněte tak, aby nic neklouzalo ani nepadalo. Bezpečná chodba u dveří není o estetice, ale o tom, že v kritické chvíli bude cesta ven volná.