Co se děje, když spáry a lišty zanedbáte: špína zůstává roky

Pořadí úkonů je důležitější, než se zdá. Nejdřív pes musí stát na místě, byt v paneláku pak teprve utíráte tlapky. Když ho pustíte dál a teprve potom ho honíte s ručníkem, vzniká z toho hra a podlaha je stejně špinavá. Tlapky utírejte od horní části dolů, mezi prsty a kolem polštářků. In case you liked this article and also you wish to obtain guidance concerning otevřít generously pay a visit to our web page. Vlhká srst mezi prsty je častý zdroj podráždění, Http://Ewueduwiki.club/ proto se tam dostávejte prsty, ne jen přejetím látky. Špinavý ručník vyměňte, jakmile je mokrý nebo plný písku. Promáčený ručník už jen rozmazává bláto a navíc začne v chodbě zapáchat.

Nejčastější chyba je ručník příliš daleko od dveří. Lidé ho dají do koupelny „protože je mokrý" a pak stojí ve dveřích, pes se třese a kapky letí po celé chodbě. Druhá chyba je opačný extrém: ručník položený na zemi přímo u prahu, kde ho pes rozcupuje nebo si ho přinese na gauč. Řešením je háček, ne položení. Třetí chyba je utírání proti srsti a zmatené pohyby – psa to obtěžuje a příště se bude utíkat schovat. Utírej po směru srsti, nejdřív hrudník a packy, pak hřbet, a nech psa na ručník zvyknout už v klidu doma, ne až za deště.

Spáry mezi dlaždicemi a přechodové lišty mezi podlahovými krytinami patří k místům, kde se nečistoty usazují nejdéle. Není to náhoda. V úzké spáře se drží prach, tuk i zbytky mycích prostředků, které se tam dostanou při každém vytírání. Pokud se spára pravidelně nečistí a lišta neodklopí, špína se postupně vrství, zatvrdne a začne měnit barvu. Z šedého spárovacího tmelu se stane tmavý pruh, který už obyčejným hadrem nerozleštíte.

Spáry mezi dlaždicemi a přechodové lišty mezi podlahou a zárubní jsou slabá místa každého úprava interiéru. Vytírání je přejede hadrem, ale špína tam zůstává, protože se do nich dostane hlouběji, než dosáhne vlákno mopu. Prach, jemný písek, tuk z kuchyně i zbytky čisticích prostředků se v rozích usazují vrstvu po vrstvě. Když se přidá vlhkost, vznikne mazlavá hmota, která drží ještě víc nečistot a postupně tmavne.

Typická chyba je přelévání vody. Voda, která zůstane ve spáře, podporuje růst plísní a u dřevěných krytin i bobtnání. Po mokrém čištění proto spáru vždy vytřete do sucha a nechte chvíli větrat. Dalším častým omylem je míchání přípravků, například octa a prostředku s chlorem. Vzniká tak dráždivá směs, která navíc poškozuje tmel. Pokud se špína drží i po opakovaném čištění, je lepší starý tmel vyškrábat a spáru znovu vyplnit, než do ní donekonečna lít další chemii.

Poslední věc, která rozhoduje: pořadí. Pes by měl po příchodu nejdřív usednout, pak se utřít a teprve potom jít k misce. Když ho pustíš rovnou k vodě, vzniká zvyk, že se u dveří hrne a přeskakuje utírání. Nauč ho to stejně jako usednutí před miskou s krmením – krátce, klidně, bez opakování desetkrát za sebou. Výsledek se dostaví během týdnů, ne dní, ale jakmile pes sám zamíří k háčku s ručníkem a pak k mise, poznáš, že místo u dveří funguje přesně tak, jak má.

Představa je jednoduchá: pes přiběhne z venku, vezmeš ručník, utřeš ho, dáš mu napít a jde se dál. V praxi se to rozpadá na dvou místech – ručník leží někde v koši na chodbě a miska s vodou stojí v kuchyni, kde ji pes po procházce stejně nenajde. Přitom stačí málo: připravit obojí tak, aby to fungovalo bez přemýšlení, i když se vracíš promočený a se psem na vodítku.

Hladinu vody kontroluj každý den a v létě i dvakrát. Pes po procházce pije rychle a hodně, takže miska by měla být zhruba do poloviny, ne plná po okraj – jinak se při pití přelévá. Vodu měň celou, ne jen dolévej. Kdo jen doplňuje, nechává ve misce starou vodu, která po pár hodinách v teple ztrácí chuť a pes ji odmítá. Misku myj každý druhý den teplou vodou, u syrové stravy nebo štěňat denně.

Miska u dveří není totéž co miska v kuchyni Voda hned za dveřmi má jediný účel: rychlé napojení po příchodu. Proto ji nekombinuj s krmením a nedávej ji na stejné místo, kde pes dostává granule. Misku umísti mimo šlapací trasu – ne přímo do průchodu, kde do ní kopneš, ale tak, aby k ní pes dosáhl bez toho, že bys musel přestupovat. Osvědčuje se těžší keramická nebo kovová miska s protiskluzovým dnem; plastová lehká miska se při prvním nadšeném pití posune a voda skončí na podlaze.
Začni tím, že si u vstupních dveří vyhradíš pevné místo. Ne police ve výšce, ne věšák za dveřmi, který při otevírání narazí do zdi. Potřebuješ doslova dvě zóny: jednu pro ručník, druhou pro vodu. Ručník dej tak, aby na něj byla vidět ruka ve výšce pasu – háček na zdi nebo úchyt na boční straně skříně. Pokud máš doma vlhko, střídej dva ručníky a ten použitý věš vždy na větrání, jinak začne po pár dnech zapáchat a pes ho přestane tolerovat.