Co rozhoduje o tom, že prompt pro ChatGPT konečně funguje?
Délka a první slova rozhodují Předmět by měl mít ideálně čtyři až sedm slov. Delší texty se v mobilních klientech zkracují a důležitá část zmizí. První dvě až tři slova nesou největší váhu, protože je příjemce zachytí okamžitě. Vyhněte se proto úvahám, otázkám a zbytečným zdvořilostem na začátku. Pokud píšete konkrétnímu člověku, oslovení patří do těla e-mailu, ne do předmětu. Naopak pokud jde o hromadnou zprávu, personalizace v předmětu může působit neupřímně a často skončí v hromadném filtru.
Praktický postup: napište si osnovu v bodech. Ke každému bodu napište jednu větu, co má říct. Pak k celému textu napište, jak má vyznít jako celek – například „věcný, ale lidský". Teprve potom zadejte jednotlivé části s odlišnou náladou a vždy přiložte i celkový záměr. AI tak dostane mantinely a nebude přeskakovat mezi polohami sama. Hotové části spojte ručně, ne automaticky. Přečtěte si je nahlas. Místa, kde se tón láme bez důvodu, přepište.
Jak dostat použitelný text a ne jen hromadu sl
Nakonec testujte. Pošlete e-mail nejprve sobě nebo kolegovi a podívejte se, jak vypadá v telefonu i v počítači. Zkuste si představit, že máte plnou schránku a vidíte jen tento předmět. Otevřeli byste ho? Pokud ne, neotevře ho ani nikdo jiný. Jednoduchá změna v předmětu často zvýší otevřenost víc než jakákoli úprava obsahu.
Typická chyba je slepá důvěra v jednu verzi. Model vrátí text, vy ho zkopírujete a máte pocit, že je hotovo. Přitom stačí požádat o přepis jen vybraných odstavců, ne celého dokumentu. Další častá chyba je mazání všech opakujících se slov plošně – některá jsou v textu potřeba, třeba spojky nebo odborné termíny. Opakování vadí hlavně u přídavných jmen a hodnotících výrazů. Nakonec počítejte s tím, že každý nástroj má svůj slovník. Když přejdete k jinému, musíte zakázané výrazy nastavit znovu.
Většina e-mailů se neotevře kvůli předmětu, ne kvůli obsahu. Příjemce ho vidí v přeplněné schránce mezi desítkami dalších a během jedné sekundy se rozhodne, jestli stojí za pozornost. Pokud předmět zní jako hromadná zpráva, jako reklama nebo jako nic neříkající fráze, e-mail skončí nepřečtený. Přitom stačí málo – psát předmět tak, jako by šlo o osobní vzkaz konkrétnímu člověku.
Kvalita odpovědi závisí hlavně na tom, co do promptu vložíte. Model nečte myšlenky. Pokud zadání obsahuje jen obecnou otázku bez kontextu, dostanete obecnou odpověď. Než začnete psát, rozmyslete si, jaký výstup vlastně chcete: seznam, odstavec, tabulku, kód, osnovu. Čím konkrétnější představa, tím lepší výsledek.
Další častá chyba je podceňování náhledu. Příjemce vidí kromě předmětu i první řádek textu. Pokud e-mail začíná frází „Doufám, že se máte dobře" nebo „Píšu vám ohledně", ztrácíte šanci. První věta musí navazovat na předmět a nabízet odpověď nebo jasný další krok. Když v předmětu slíbíte termín, v první větě ho zopakujte a doplňte, co je potřeba udělat. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že příjemce bude číst dál.
Nejčastější chyba je obecnost. Předměty typu „Novinky", „Informace" nebo „Nabídka" neříkají nic. Příjemce neví, co ho čeká, a nemá důvod otevírat. Stejně špatné je přehnané nadšení nebo umělé senzace – „Neuvěříte, co se stalo" funguje možná jednou, pak už jen dráždí. Mnohem lépe obstojí věcný předmět, který slibuje konkrétní informaci nebo odpověď na očekávanou otázku. Například místo „Schůzka" napište „Potvrzení schůzky ve čtvrtek od 10 hodin".
Zvláštní pozornost věnujte diakritice a překlepům. Předmět s chybějícími háčky a čárkami působí odbytě a v českém prostředí budí nedůvěru. Stejně tak velká písmena v celém předmětu nebo nadbytek vykřičníků. Pokud si nejste jisti, přečtěte si předmět nahlas. Pokud zní jako něco, co byste řekli kolegovi na chodbě, je to pravděpodobně dobré. Pokud zní jako rozhlasová reklama, přepište ho.
Samotné zakázané výrazy nestačí. Opakování se často schovává ve struktuře vět. Projděte text a označte si každý odstavec, který začíná stejně nebo končí podobnou frází. Podtrhněte si všechny výskyty spojek „a proto", „protože", „navíc" a příslovcí „velmi", „velice", „zcela". Pokud se některé slovo objeví více než dvakrát na sto slov, je to signál. Bez měření se opakování snadno přehlédne, protože mozek čte plynule a stejné obraty mu splývají.