Co rozhoduje o tom, že domácí víno zkvasí čistě a bez octa?

Z Mazovia

Proč se sklenice kalí a jak to zastavit Mléčný zákal není špína, ale mikroskopické poškození povrchu skla. Vzniká působením měkké vody v kombinaci s minerály z tvrdé vody, která při sušení zůstává nábytek na míru stěnách. Řešením je oplachování v destilované nebo převařené vodě a hlavně okamžité sušení měkkou utěrkou. Utěrka z mikrovlákna funguje lépe než papírové ubrousky, které zanechávají vlákna a drhnou povrch.

První rozhodnutí je, zda kvasit z rmutu, nebo z čisté šťávy. U bílých odrůd je bezpečnější čistá šťáva, u modrých se rmut krátce maceruje pro barvu a třísloviny, ale jen pár dní a za stálého sledování. Rmut se musí proklesat nebo protlačit, jinak se na povrchu vytvoří pevný škraloup, ve kterém se množí octové bakterie. Šťávu před zákvasem neředíme vodou bez měření, protože příliš řídký mošt kvasí divoce a ztrácí tělo.

Sušení provádějte ihned po opláchnutí. Sklenici uchopte za stopku, vytřete vnitřek i vnějšek a postavte dnem vzhůru na čistou utěrku. Neskládejte je mokré do sebe, vlhkost mezi stěnami podporuje zákal i zápach. Pokud sklenice skladujete delší dobu, vložte mezi ně papírový ubrousek, aby se okraje neotloukly.

Ideální teplota pro první fázi je mezi 18 a 22 stupni Celsia. Při vyšší teplotě kvašení probíhá bouřlivě, vzniká příliš mnoho kyseliny a zelenina měkne. Při nízké teplotě se proces táhne a zvyšuje se riziko, že se mezitím rozmnoží nežádoucí mikroorganismy. První dny je potřeba nádobu kontrolovat denně — uvolňovat plyn, ochutnávat a odstraňovat případnou bílou pěnu na hladině. Bílý povlak kvasnic je normální, plísňové chomáčky s chloupky a barevnými skvrnami ale znamenají vyhodit celou dávku, ne jen sebrat vršek.

Ovoce, které rychle hnědne, jako jablka a hrušky, namočte na pár minut do roztoku vody s kyselinou citronovou. Nejde o ozdobu, ale o praktickou ochranu barvy i chuti. Švestky a hrozny je vhodné na několik sekund ponořit do horké vody, čímž popraská slupka a ovoce rychleji uvolní vodu. Tento rekonstrukce koupelny krok za krokem se často vynechává, ačkoli výrazně zkracuje dobu sušení. Po každé úpravě ovoce dobře osušte papírovou utěrkou, přebytečná voda jen prodlužuje proces.

Proč se domácí víno mění v ocet Nejčastější chyba není v kvasinkách, ale v přístupu vzduchu po ukončení bouřlivého kvašení. Jakmile kvasnice dojedí cukr a začne se tvořit alkohol, každý otevřený sud a každá nedotěsněná zátka jsou vstupní branou pro octové bakterie. Nádoba musí být plná co nejvíc k hrdlu, uzavřená čistou zátkou a při delším zrání doplněná po každém odebrání vzorku. Druhá strana problému je příliš vysoká teplota: nad zhruba pětadvaceti stupni kvasinky trpí, produkují nečisté tóny a kvašení se zbytečně zrychluje. Chladnější sklep je vždy lepší než teplá místnost.

Sklenice na víno se nejčastěji ničí při mytí, ne při přípitku. Většina lidí je myje horkou vodou, nechá je volně uschnout a pak se diví mléčnému zákalu nebo drobným škrábancům. Přitom stačí změnit několik návyků a sklenice vydrží roky bez ztráty lesku.

Sklenice i víčka důkladně vymyjte a propláchněte horkou vodou. Naplněné sklenice zalijte nálevem tak, aby tekutina sahala asi centimetr pod okraj, a okraj otřete čistou utěrkou. Špinavý okraj je nejčastější příčina, proč víčko po sterilaci netěsní. Zavařujte ve vodní lázni při teplotě kolem osmdesáti až osmdesáti pěti stupňů Celsia po dobu dvaceti až třiceti minut podle velikosti sklenic. Vyšší teplota a delší čas dýni rozvaří, kratší sterilace naopak nechá prostor pro kvašení.

Kvašení vína doma stojí na třech věcech: čisté ovocné šťáúložné prostory v malém bytěě, zdravém kvasinkovém kmeni a podmínkách, které kvasinkám dovolí pracovat bez rušení. Než začne kvasit, je potřeba mít hotovou přípravu, protože zpoždění při zákvasu nebo špinavé nádobí se projeví až mnohem později a těžko se napravuje. Ovoce musí být zralé, zbavené hniloby a mechanicky nepoškozené. Šťávu lisujeme co nejrychleji a ihned ji chráníme před vzduchem.

Základem je ruční mytí. Myčka je pro tenkostěnné sklo riziko — trysky tlačí sklenice proti sobě, horký vzduch při sušení zatlačuje zbytky vody do stěn a stopka se napnout. Pokud myčku přece jen použijete, zvolte program bez sušení a sklenice zajistěte v košíku tak, aby se nedotýkaly. Pro každodenní sklo do myčky patří jen to s tlustší stěnou a rovnou stopkou.

Při mytí postupujte od vnější strany k vnitřní. Nejprve namočte sklenici ve vlažné vodě s malým množstvím prostředku, pak vnitřek jemně protřete houbičkou nebo kartáčkem na sklo. Stopku držte u základny, ne za kalíšek — tlak na tenké místo spoje je nejčastější příčinou prasknutí. Náhlá změna teploty, tedy horká voda na studenou sklenici, způsobí prasknutí okamžitě.