Co prozradí kapka lihu a ředidla na skrytém místě?

Staré dno vyjměte opatrně. Pokud drží jen na zbytcích drážky, vypáčte je širokým dlátem a snažte se nepoškodit vnitřní hranu. Zbytky starého lepidla a třísky vyčistěte tenkým háčkem z drátu nebo starým pilovým listem. Drážka musí být průchozí po celé délce. Potom nové dno nasaďte z boku pod mírným úhlem a postupně je zasouvejte tak, aby zapadlo do protilehlé drážky. Pomáhá přitom druhá osoba, která nadzvedne protější bok. Nikdy dno netlačte silou přes roh, dřevo se štěpí podél vláken.

Starý nátěr se při zahřátí nejdřív napne, změkne a začne se od podkladu odlepovat. To je okamžik, kdy má smysl vzít škrabku a vrstvu stáhnout. Barva se nemá roztéct do mazlavé hmoty, která se jen rozmazává. Pokud se nátěr chová jako vosk a jde dolů v celých plátech, teplota je správná. Jakmile začne doutnat, bublat nebo černat, už jste za hranou a dřevo pod ním dostává první ránu.

Vyberte skryté místo – vnitřní hranu dveří, spodní stranu desky, vnitřek zásuvky, záhyb u lišty. Ideálně tam, kde je původní vrstva nedotčená a neleštěná. Místo nejprve otřete suchým hadříkem od prachu a mastnoty. Připravte si dvě vatové tyčinky nebo kousky čisté buničiny, jednu namočte v lihu (etanol nebo denaturovaný alkohol) a druhou v univerzálním ředidle na nitrocelulózové laky. Nepoužívejte aceton ani odlakovač na nehty, ten rozpouští i podklad a výsledek zkreslí.

Když si nejste jistí, kombinujte obě rozpouštědla postupně. Nejdřív líh, po oschnutí ředidlo. Pokud ani jedno nereaguje, ale povrch je hladký a matný, pravděpodobně jde o olej nebo vosk. U nich pak platí, že před dalším nátěrem je nutné je odmastit a zdrsnit, jinak nová vrstva nedrží. U šelaku naopak stačí líh a přelakování šelakem, u nitrolaku ředidlo a nový nitrocelulózový lak. Nikdy nemíchejte technologii – šelak pod nitrolakem nebo nitrolak pod olejem vytvoří mapy a odlupování.

Výsledek testu si poznamenejte, ať víte, co máte na jednotlivých částech. U staršího nábytku se často setkáte s kombinací: základ šelak, vrch nitrolak, místy olej. Pak je nutné postupovat po vrstvách a každou rozpouštět jiným prostředkem. Kapka lihu a ředidla na skrytém místě vám ušetří hodiny broušení naslepo a hlavně zbytečně zničený povrch.

Co ovlivňuje rychlost a hloubku proniknut

Typická chyba je příliš mnoho vody. Když promáčklinu zalijete, voda steče do okolních vláken, ta nabobtnají a vznikne boule, která po uschnutí zůstane. Další častá chyba je vysoká teplota. Dřevo se spálí, ztmavne a vlákna se uzavřou – promáčklina se už nevrátí. U tvrdých dřevin, jako je dub nebo buk, je potřeba vyšší teplota a delší působení, ale vždy s kontrolou po každých pár sekundách.

Nejdřív povrch odmastěte a lehce přebruste zrnem kolem 240, pak jej otřete a nechte zcela uschnout. Prach a mastnota jsou nejčastější důvod, proč barva pod okrajem šablony podtéká — drží se totiž v mikrovrstvě, která brání přilnutí. Šablonu položte na rovnou plochu a přitlačte ji po celé délce. Pokud čelo šuplíku není dokonale rovné, šablona se nadzvedne a vznikne mezera. Pomůže oboustranná lepicí páska po celém obvodu výřezu nebo slabý sprejový lepidlo na rub šablony. Lepidlo nanášejte jen v tenké vrstvě, jinak se šablona při snímání ohne a zničí.

Test provádějte vždy na dvou místech, ne na jednom. první kapka líh, druhá ředidlo, mezi nimi alespoň pět centimetrů. Sledujte prvních třicet sekund, pak místo otřete a nechte deset minut uschnout. Některé laky reagují se zpožděním, jiné se projeví až při mechanickém tření. Typická chyba je kápnout příliš mnoho tekutiny a nechat ji působit dlouho – i šelak se dá rozpustit do hloubky a vznikne nevratná skvrna. Další častá chyba je testovat na viditelném místě nebo na již opravené ploše, kde je jiná vrstva než na zbytku.

Povrch starého nábytku, dveří nebo podlahy bývá často přelakovaný několika vrstvami, z nichž každá může být z jiného materiálu. Než začnete brousit, přetírat nebo odmývat, potřebujete vědět, co na povrchu vlastně je. Šelak, nitrolak a olej reagují na rozpouštědla odlišně a stačí k tomu malá kapka na místě, které není vidět.

Jak se chová šelak, nitrolak a olej Šelak je přírodní pryskyřice rozpustná v lihu. Když na něj kápnete líh, povrch během několika sekund zbělá, změkne a začne se lepit. Po otření se vytvoří matná, lepkavá mapa. Ředidlo na nitrolak šelak většinou nerozpouští, jen ho odmastí. Nitrolak (nitrocelulózový lak) reaguje přesně opačně: líh ho téměř nemění, ale ředidlo ho během půl minuty naleptá, zmatní a při tření hadříkem se rozpustí do mazu. Olejová úprava – lněná, tungová nebo tvrdý vosk – nereaguje ani na jedno. Líh ani ředidlo povrch nezměkčí, pouze ho odmastí a případně setře špínu. Pokud se na hadříku objeví hnědý film, jde o vosk, ne o lak.