Co pomůže, když máte doma psa nebo kočku a chcete čistotu?

Nejčastější chyba je přetížení horních pater. Těžké věci, jako jsou barvy, nářadí nebo plechovky, patří dolů. Nahoru dávejte lehké předměty – šňůry, hadry, drobné díly v krabicích. Další častá chyba je zapomenutý přesah: bedýnky nemají stejné rozměry, a když je spojíte bez srovnání čel, věž se nakloní. Před vrtáním si vše položte na rovnou podlahu a vyznačte si společnou rovinu.

Na co si dát pozor: nikdy nemíchejte čističe, zvláště ne ty s chlórem a amoniakem. Nepoužívejte vůně do zásuvek a difuzéry, pokud zvíře zůstává samo v místnosti. Kočky jsou citlivé na silice z citrusů, máty a čajovníku. Psa nikdy nekoupete příliš často, kůže ztrácí ochranný film a zvíře se začne více drbat. A hlavně – pokud se zápach vrací i po důkladném úklidu, hledejte příčinu v podlaze, ve spárách, v matraci nebo v pračce, ne v četnosti úklidu.

Na spojování se nejlépe osvědčují vruty do dřeva o délce asi čtyř centimetrů, ne hřebíky. Vruty lépe drží a můžete je kdykoli dotáhnout. Každou bedýnku připevněte ke dvěma svislým latím nebo k fošně, která drží celý systém. Mezi jednotlivými patry nechte mezeru alespoň dva centimetry kvůli větrání a snadnému čištění. Pokud stavíte volně stojící věž, postavte ji do rohu nebo ji zezadu přišroubujte ke zdi – samotné poskládání na sebe se při zatížení rozjede.

Začněte podlahou a stěnami. Neutrální podlaha ve středním odstínu a stěny v teplé bílé nebo jemně šedé unesou jakýkoli nábytek i doplněk. Barvu pak vnášejte po vrstvách: nejdřív jedna velká plocha (koberec, závěs, čalounění), teprve potom drobnosti. Když se vám barva po čase omrzí, vyměníte polštář nebo běhoun a zbytek zůstane. To je rozdíl mezi trendem a základem.

Nakonec pozor na dvě věci. Nepřelévejte prostředky do nádob od nápojů, hrozí záměna a otrava. A nikdy neskladujte ocet v blízkosti kovových nástrojů nebo hliníkových předmětů – výpary je naleptávají. Když budete držet tmavé, chladné a suché místo, těsné uzávěry a oddělené složky, vaše zásoby vydrží až do doby, kdy je budete skutečně potřebovat.

První praktický přínos je mikroskopický: listy zachycují prachové částice, které se na ně usazují. Týká se to hlavně rostlin s velkou plochou listů a hrubším povrchem, například filodendronu, monstery nebo fíkusu. Aby to fungovalo, musíte listy pravidelně otírat vlhkým hadříkem. Pokud to neděláte, rostlina se sama stane zásobníkem prachu a při každém pohybu ho uvolňuje zpět do vzduchu. To je první častá chyba: koupit rostlinu a dál se o ni nestarat.

Základem je zachytit nečistotu dřív, než se roznese. U vchodu položte dvě rohože vedle sebe – hrubou a savou. Pes si otře tlapky o první, zbytek nečistoty zůstane na druhé. Kočce to nestačí, ta si tlapky olíže, ale stejně ji po příchodu z balkonu nebo z předsíně zkontrolujte. Prach a jemný písek z kočkolitu se šíří po celém bytě, proto kočkolitu dejte rohožku nebo vaničku s vyšším okrajem a denně ji protřepejte. Bez toho se písek dostane do postele i na kuchyňskou linku.

Textilie jsou druhá největší past. Povlečení, potahy a deky perte častěji, než byste čistili podlahu – minimálně jednou za dva týdny, u zvířat s hustou srstí i každý týden. Pomůže vlastní deka nebo pelíšek, který zvíře používá přednostně. Když má své místo, méně leze na gauč a do postele. Pravidelné vyčesávání srsti, ideálně venku nebo v koupelně, sníží množství chlupů v celém bytě. U psů i koček platí, že vyčesávání je účinnější než jakékoli vysávání – srst, která zůstane na zvířeti, neskončí na zemi.

Zvíře v domácnosti neznamená nutně nepořádek a zápach. Rozdíl mezi domovem, kde je cítit pes, a domovem, kde je cítit čisto, není v četnosti úklidu, ale v jeho promyšlenosti. Na začátek je potřeba přijmout jednu věc: srst, sliny, tlapky a občasné nehody jsou součást života se zvířetem. Nejde je odstranit jednou provždy, jde je dostat pod kontrolu rutinou, která zabere patnáct minut denně. Bez ní se nečistota vrší, zapáchá a znehodnocuje povrchy.

Vysávejte s filtrem, ne s obyčejným sáčkem. Bez filtru se jemný prach a alergeny vrátí zpět do vzduchu a usadí se na nábytku. Podlahy vytírejte mikrovláknem, které chlupy přitáhne, místo abyste je rozmazávali po místnosti. Vlhký hadr na dřevěný nábytek a parapety stačí jednou za dva dny. Žrádlo a vodu měňte denně, misky myjte horkou vodou bez zbytků mýdla a jednou týdně je přelijte vroucí vodou. Zápach z misky je častější příčina „zápachu zvířete" než srst samotná.

Na co se vyplatí zvyknout zvíře i sebe Největší chybou je používat na čištění agresivní chemii, která zvířatům dráždí dýchací cesty. Čisticí prostředky musí být šetrné, ideálně bez chlóru a bez silných parfémů. Na moč používejte enzymatické čističe – běžný saponát zápach jen překryje a zvíře se na stejné místo vrátí, protože pach zůstane v podlaze i v textilu. Vždy nejdřív odstraňte vlhkost savým hadrem, pak teprve čistěte, nikdy ne naopak. Mokrou skvrnu rozmazanou po koberci už zcela neodstraníte.