Co ovlivňuje tah kamene při zavěšených dvířkách?

Většina lidí zatápí tak, že naskládá dřevo na rošt, podstrčí pod něj papír a zapálí to zdola. Je to nejrychlejší cesta k tomu, aby kamna kouřila, sklo zčernalo a polena shořela dřív, než stihla předat teplo. Horní zapalování dělá přesný opak: oheň začíná nahoře a postupně se propaluje dolů. Není to trik pro efekt, ale způsob, jak využít fyziku místo síly.

Pro celonoční hoření se osvědčují větší polena tvrdých dřev, například buk, dub nebo habr. Naopak smrk a borovice shoří rychle a zanechají méně uhlíků. Nepřikládejte dřevo s kůrou, která je mokrá nebo plesnivá. Jestliže kamna mají rošt, udržujte štěrbiny průchodné, aby popel nebránil přívodu vzduchu. Popel vybírejte jen do výšky, kterou výrobce doporučuje; tenká vrstva na dně pomáhá udržet žár.

Výsledek se pozná podle několika věcí. Sklo zůstane čistší, protože plamen hoří ve vyšší části topeniště a nespálí se o studené dno. Spotřeba dřeva klesne, protože se lépe využije jeho výhřevnost. Komín se méně zanáší, protože spaliny obsahují méně sazí. A hlavně se snižuje kouř, který jinak obtěžuje sousedy i ovzduší.

Zavěšená dvířka u kamen nebo krbových vložek mají jednu vlastnost, která se podceňuje: kouřovody a tah se chovají jinak než u klasického topeniště s dvířky na zemi. Pokud dvířka visí ve svislé ose a těsní po celém obvodu, každá netěsnost nebo špatně nastavený pant mění tlakový režim. Tah pak kolísá, i když je komín jinak v pořádku.

Jak na to v praxi Do topeniště naskládejte větší polena na sebe, pokud možno naplocho a s mezerami. Na ně dejte vrstvu menších třísek a úplně nahoru dvě až tři kusy papíru nebo dřevěné vlny. Vzduch nastavte na maximum. Zapalte papír nahoře a nechte ho chytit třísky. Dvířka nechte chvíli pootevřená, dokud se nerozhoří horní vrstva, pak je zavřete. If you cherished this short article and you would like to receive additional information about tato stránka kindly pay a visit to the internet site. Plamen se sám propadne dolů, takže do polen se dostane postupně a shoří rovnoměrně.

Poslední věc, jak zařídit malou kuchyni kterou lidé podceňují, je nastavení regulace. V novém domě se vyplatí zónová regulace, termostatické ventily a ekvitermní křivka. Neznamená to, že musíte mít složitý systém. Stačí, když topení reaguje na skutečnou teplotu v místnostech, ne na to, jak silný je oheň. Kdo pochopí, že v novostavbě se topí pomaleji, menšími dávkami a s ohledem na vzduch a vlhkost, ten ušetří palivo i nervy. Kdo zůstane u starého zvyku „přiložit a nechat hořet", bude mít horko, kouř a zbytečně vysoké náklady.

Na co si dát pozor: dřevo musí být suché, vlhké poleno celý proces zabije. Komín nesmí být studený, jinak tah nevznikne a kamna zakouří do místnosti. Pokud se oheň nahoře nerozhoří, nepřikládejte další papír, ale přidejte tenké třísky a zkontrolujte, jestli není ucpaný přívod vzduchu. Typická chyba je nacpat topeniště až po okraj, protože pak oheň nemá kudy táhnout.

Nejčastější chyba je sušit dřevo příliš krátce nebo na nevhodném místě. Čerstvé dřevo potřebuje půl roku až dva roky, podle druhu a tloušťky polen. Sušte ho naštípané, na vzdušném místě, pod střechou a s volným přístupem vzduchu ze všech stran. Zakrytí plachtou těsně na hromadě je špatné, protože brání odparu a pod plachtou se drží vlhkost. Naopak déšť na volně loženém dřevě povrchovou vlhkost sice zvýší, ale ta se rychle odpaří, kdežto vnitřní vlhkost zůstává rozhodující.

Princip je jednoduchý. Teplo stoupá vzhůru, takže plamen nahoře ohřívá komín a vytváří tah mnohem rychleji než plamen dole. Komín se rozehřeje během několika minut, spaliny odcházejí, kamna přestanou doutnat a prostor se začne hřát. Hořící plyny, které při spodním zapalování unikají komínem, se tady spálí přímo v topeništi, protože mají dost teploty i kyslíku.

Abyste dosáhli co nejdelšího hoření a minima popela, dřevo nejprve správně vysušte. Naštípejte ho na polena o průměru 8–12 cm a skladujte pod přístřeškem, kde proudí vzduch. Ideální je sušit alespoň jeden rok, tvrdé dřevo dva roky. Vlhké dřevo nechte na vzduchu co nejdéle – nikdy ho nespalujte, pokud na povrchu vidíte plíseň nebo je cítit vlhko. Před přiložením do kamen zkontrolujte vlhkoměrem; měření na štípané ploše je přesnější než na konci polena. Pokud vlhkoměr nemáte, poklepejte dvěma poleny o sebe: suché dřevo zní dutě, mokré tupě.