Co odhalí konzole, když pojmenujete proměnné jasně?

Většina času při ladění nejde na složité algoritmy, ale na to, že za týden nepoznáte, co která proměnná dělá. Čistý kód není estetika, je to zkratka k tomu, abyste chybu našli v řádu minut. Pět návyků níže nemění jazyk ani framework, jen způsob, jakým píšete každodenní funkce.

Začněte u helmy. Na technické řece s peřejemi, balvany a úzkými průjezdy potřebujete helmu, která sedí nízko nad čelem, má pevný skořepinový obal a kryté uši. Musí držet i po nárazu do vody, ne jen při chůzi po břehu. Zkuste si ji nasadit, zapnout pod bradou a zatřást hlavou ze strany na stranu: nesmí se posunout přes obočí. Naopak na široké klidné řece s dlouhými úseky postačí lehčí helma s dobrým odvětráním, ale nikdy ne taková, která při pádu sjede dozadu a odhalí čelo. Typická chyba je půjčit si helmu o číslo větší „aby netlačila" – při nárazu pak nedrží vůbec.

Konzistentní formátování není o vkusu. Když se každý soubor tváří jinak, mozek spotřebovává energii na orientaci místo na hledání chyby. Použijte formátovač a nechte ho běžet při každém uložení. Stejně tak jeden způsob deklarace proměnných: const jako výchozí, let jen když se hodnota skutečně mění, var nikdy. Předejdete chybám způsobeným hoistingem, které se projeví až za běhu.

Při mytí šampon nepřikládejte přímo na vlasy, ale rozetřete ho mezi dlaněmi. Působí jinak než tekutý – pění méně, zato čistí šetrněji. Pokud se po týdnu na povrchu objeví bílé skvrnky, je to tuk, který se vysrážel; stačí ho otřít a šampon dál používejte. Když je hmota příliš tvrdá a nejde rozmáčknout, přidejte při dalším vaření lžíci oleje navíc. Když se naopak drolí, uberte odvar a přidejte vosk. Vyzkoušejte malou dávku, než uděláte celou zásobu.

Před bouráním označte trasu nových rozvodů křídou nebo páskou. Řezejte jen v nutné šířce, obvykle stačí pruh kolem potrubí. Na betonovou mazaninu použijte diamantový kotouč s odsáváním prachu, na dřevotřísku stačí pilka a opatrnost, abyste nepřesekli elektrické vedení. Typická chyba je bourat celou místnost „pro jistotu". Zbytečně tím narušíte statiku podlahy a prodloužíte dobu, po kterou se v bytě nedá bydlet. Prach je potřeba izolovat fólií a utěsnit dveře, jinak se dostane do všech skříní.

Nejprve si změřte výšku stropu v několika bodech — u okna, ve středu a u nejnižší stěny. Body, kde je méně než metr, jsou vhodné jen na úložné boxy, ne na sezení. Hranici, kde se dá pohodlně stát, si vyznačte páskou na podlaze. Tím získáte dvě zóny: obytnou a skladovací. Do obytné umístěte to, co používáte denně, do skladovací to, co vytáhnete párkrát za rok.

Třetí nástroj se týká odpovídání. Většina odpovědí se opakuje: potvrzení přijetí, doplnění údajů, odmítnutí schůzky, předání na kolegu. Vytvořte si textové šablony a vkládejte je klávesovou zkratkou. Dobře napsaná šablona má tři věty a jasnou výzvu k akci. Pozor na dvě věci: šablona nesmí znít roboticky a nesmí obsahovat zastaralé údaje. Jednou za měsíc je projděte a upravte.

Pojmenujte věci podle toho, co znamenají Proměnná d nebo data2 nikomu nic neřekne. Místo const t = 3600000; napište const HODINA_V_MS = 3600000;. U booleanů používejte prefix is, has, can: isVisible se čte lépe než visible, které může znamenat cokoli. U funkcí popište akci: getUserById, formatPrice, validateEmail. Pokud název nedokážete vymyslet do deseti sekund, pravděpodobně funkce dělá víc věcí, než by měla. Častá chyba: pojmenujete proměnnou podle typu (userArray), a když se změní na objekt, název lže.

Posledním návykem je mazat místo přidávání. Komentovaný kód, nepoužívané importy a větve, které nikdy nenastanou, zdržují při čtení i při vyhledávání. Verzovací systém si starou verzi pamatuje, do souboru nepatří. Když se těchto pět věcí stane rutinou, ladění se zkrátí z hodin na minuty, protože většinu chyb uvidíte ještě před spuštěním.

Délka funkce je dalším signálem. Funkce do dvaceti řádků se dá přečíst na jeden nádech. Jakmile potřebujete komentář „tady začíná druhá část", rozdělte ji. Malé funkce se snadněji testují a při ladění vidíte v zásobníku volání přesně, která část selhala. Vyhněte se předávání pěti parametrů; tři a víc už volá po objektu s pojmenovanými vlastnostmi.