Co dělat, když slepice odmítají hřadovat?

Jak na to správně? Před výměnou podestýlky odstraňte z povrchu hrubé nečistoty a trus. Kurník nechte důkladně vyvětrat, nejlépe přes den, kdy jsou slepice na výběhu. Starou podestýlku vyhoďte na kompost nebo do biopopelnice, nikdy ji nerozhazujte přímo na záhon s ovocem či zeleninou, kde by mohla přenést parazity. Novou vrstvu nasypejte do výšky alespoň deseti centimetrů. Použít můžete dřevěné hobliny, slámu, piliny nebo jejich kombinaci. Každý materiál má trochu jiné vlastnosti – hobliny dobře sají vlhkost, sláma zase drží tvar a provzdušňuje. Vyzkoušejte, co vašemu kurníku vyhovuje nejlépe.

Jak přesně odhadnout věk při běžném prohlédnutí Vezměte ptáka do rukou a prohlédněte si zobák v bočním světle. U mladého jedince je hrana zobáku rovná a lesklá, u staršího je matná a s viditelnými vrypy. U kohouta pak jemně zatlačte na špičku ostruhy – pokud je pružná, jde o ptáka do dvou let. Pokud je tuhá a neohýbá se, stáří přesahuje tři roky. Délku ostruh měřte od paty k hrotu – u ročního kohouta obvykle nepřesahuje jeden centimetr, u starších může být i pět centimetrů. Přesnost odhadu zvýšíte, když kombinujete oba znaky: starší slepice s hladkým zobákem jsou spíše výjimkou, stejně jako mladý kohout s dlouhými ostruhami.

Vybavení, které dělá rozdíl mezi fungujícím a problémovým chovem Hřady by měly být z měkkého dřeva, široké asi pět centimetrů a s obroušenými hranami. Slepice na nich sedí celou noc, takže příliš tenká tyč způsobí otlaky na nohou. Hnízda umístěte do nejtmavšího rohu, jedno na tři až čtyři slepice. Podestýlku volte savou – směs hoblin a slámy. Pravidelně ji přehazujte a jednou týdně kompletně vyměňte. Pokud začnete používat hlubokou podestýlku, nechte ji vrstvit po celou sezonu a do kompostu ji vyvezte až na jaře. Krmítko a napáječku zavěste nebo postavte na vyvýšenou plochu, aby do nich nepadal trus a voda se nekalila.

Stáří slepic a kohoutů se nepozná jen podle snášky nebo opeření. Nejspolehlivějšími ukazateli jsou tvrdé, keratinové části těla – zobák a ostruhy. Ty se mění po celý život ptáka, a i když neexistuje přesná věková hranice, podle jejich tvaru a struktury dokážete odhadnout, zda jde o mladou slepici, zkušenou nosnici, nebo starého kohouta.

Když slepice kdáká, obvykle to znamená, že právě snesla vejce. Toto hlasité, opakované kdákání je krátké a po pár minutách utichne. Horší je, když kdákání trvá celé hodiny, nebo se ozývá v noci, kdy by měly slepice spát. Než začnete pátrat po příčině, pozorujte, kdy přesně kdákání probíhá. Pokud po snůšce, je vše v pořádku. Pokud ale slepice kdáká neustále, i když vejce nesnese, nebo kdákání doprovází jiné projevy, jako je chození v kruhu, načepýřené peří nebo odmítání krmení, je na čase jednat.

Někdy je však kdákání signálem zdravotního problému. Pokud slepice kdáká chraplavě, má výtok z nosu, nebo je apatická, může jít o respirační infekci. V takovém případě je nutné izolovat nemocnou slepici a poradit se s veterinářem. Nikdy nepodceňujte změny v chování – včasná reakce může zachránit nejen jedince, ale i celé hejno.

Kromě vápníku a bílkovin sledujte obsah fosforu, vitamínu D3 a methioninu. Fosfor musí být ve správném poměru s vápníkem – ideálně 1:1,5 až 1:2. Vitamín D3 zajišťuje vstřebávání vápníku ze střeva, takže jeho nedostatek se projeví i při dostatku minerálů. Methionin je aminokyselina, která limituje snášku – pokud ho směs má málo, slepice snesou méně vajec, i když ostatní živiny jsou v pořádku. Kvalitní komerční směsi tyto látky obsahují, ale u domácího míchání na ně snadno zapomenete.

Jak je naučit, aby na hřad samy vylezly? Nejjednodušší je začít ve tmě. Večer, když už slepice sedí na podlaze a spí, vezměte jednu po druhé a opatrně je posaďte na hřad. Nesnažte se je hladit ani mluvit – stačí je tam umístit a odejít. Druhý den večer se vrátíte a uvidíte, že některé zůstaly, jiné slezly. Opakujte to každý večer. Obvykle stačí dva až tři týdny, než si zvyknou a začnou tam chodit samy.

Nezapomínejte, že krmná směs není jediným zdrojem živin. Čerstvá voda, zelené krmení (tráva, vojtěška) a přístup k písku na trávení jsou nezbytné. Pokud slepice chodí ven, část živin si najdou samy – ale v zimě, kdy je pastva omezená, musíte směs přizpůsobit. Vždy sledujte kondici hejna: pokud peří hrubne, vaječná skořápka je tenká nebo snáška klesá, upravte složení. Změny provádějte postupně, během týdne, aby nedošlo k zažívacím potížím.

Údržba není jen o úklidu. Jednou za půl roku proveďte kontrolu konstrukce: utáhněte vruty, zatmelte praskliny a natřete dřevo ochranným nátěrem. Pravidelně kontrolujte, zda se do kurníku nedostávají myši a potkani – stačí mezera o velikosti prstu. Kurník postavený svépomocí máte pod kontrolou, ale pokud si vyberete hotový z katalogu, vybírejte takový, kde je dostatek místa na manipulaci a kde jsou díly kvalitně spojené. Levné stavebnice mívají tenké stěny, které v mrazu neudrží teplo a v létě přehřívají.