Co dělat, když se nová pohovka nevejde do dveří?

Stěhování rozměrné skříně, pohovky nebo matrace do bytu vždycky vypadá jednodušeji, než ve skutečnosti je. Nejčastější problém nastává, když nábytek dorazí k domu a zjistíte, že se nevejde do vstupních dveří, do výtahu nebo na schodiště. Než začnete cokoli páčit, sílit nebo rozebírat, změřte si všechny průchody, kterými musí kus projít. Vezměte svinovací metr a zjistěte šířku i výšku dveří, šířku chodby a výšku stropu. Stejně důležité je změřit i úhlopříčku nábytku, protože právě ta rozhoduje, jestli se kus protáhne otočením.

Pokud se nábytek nevejde do výtahu, nesnažte se ho tam vměstnat násilím. Zkuste ho nejdřív rozebrat na menší části. Většina skříní, postelí a pohovek má demontovatelné nohy, boky nebo opěradla. Před demontáží si vyfoťte originální složení, abyste věděli, jak jednotlivé díly patří k sobě. Vyndejte také všechny šuplíky, police a dvířka. Často se stane, že po odstranění dvířek a polic se úzká skříň do výtahu bez problémů vejde. Nezapomeňte si vzít klíč nebo šroubovák, protože nábytek se často dodává se speciálním imbusovým klíčem.

Chcete-li ochránit povrch dlouhodobě, zvažte aplikaci speciální ochranné vrstvy na bázi vosku nebo silikonu. Takový přípravek vytvoří na povrchu neviditelný film, který odpuzuje mastnotu a usnadňuje setření otisků. Nanášejte ho v tenké vrstvě a nechte zaschnout, poté přeleštěte suchým hadříkem. Tuto ochranu obnovujte jednou za dva až tři měsíce, případně častěji, pokud nábytek používáte denně.

Když fólii po čase budete chtít sundat, nelekejte se případných zbytků lepidla. Na matném povrchu je nikdy nepokoušejte odstranit ostrým předmětem nebo drátěnkou. Místo toho použijte teplý vlhký hadřík a lepidlo jemně válejte prstem. Pokud to nepomůže, můžete použít speciální odstraňovač lepidel na vodní bázi, ale nejdřív ho vyzkoušejte na nenápadném místě. Matný lak je totiž náchylný k reakcím na chemikálie, a co funguje na lesklém povrchu, může na matném vytvořit nevzhledné skvrny.

Pokud je vše opravdu beznadějné a nábytek se nevejde ani po demontáži, zvažte jinou cestu. Někdy pomůže přenos přes balkon, pokud je přístupný zvenčí. V takovém případě použijte lana a kladku, ale jen pokud máte zkušenosti a správné vybavení. Většinu běžných kusů nábytku ale dostanete do bytu, pokud si předem změříte průchody a budete postupovat metodicky. Klíčové je nespěchat, mít dostatek pomocníků a chránit nábytek i prostor kolem sebe.

Při samotném stěhování dbejte na to, abyste desku drželi za hrany, ne za plochu. Sklo je nejpevnější na okrajích, ale pouze pokud na něj nepůsobíte bodovým tlakem. Používejte obě ruce a pohybujte se pomalými kroky. Pokud máte možnost, vezměte si na pomoc druhou osobu – ne kvůli váze, ale kvůli stabilitě. Jeden člověk by měl desku vést, druhý ji jistit ze strany. Až budete na místě, nechte zabalenou desku v klidu alespoň hodinu, aby si „sedla" na novou teplotu – sklo totiž reaguje na změny teploty a prudký přechod z chladu do tepla může způsobit mikropraskliny.

Pro běžnou údržbu postačí suchý hadřík z mikrovlákna, který otisky lehce vyleští. Pokud jsou otisky odolnější, navlhčete hadřík vodou a povrch rychle otřete, poté ihned vyleštěte suchou částí. Vyhněte se agresivním čisticím prostředkům s alkoholem, acetonem nebo amoniakem – ty narušují ochrannou vrstvu laku a povrch se stává náchylnější k otiskům i poškození.

Po opláchnutí čistou vodou (opět jen vlhkým hadříkem) povrch nechte volně uschnout. Nikdy nepoužívejte fén ani topení, rychlé vysoušení způsobí, že se zbytky vlhkosti zatáhnou do pórů laku. A právě vlhkost je nejčastější příčinou toho, že fólie po pár dnech začne na okrajích odstávat. Pokud si nejste jistí, že je povrch opravdu suchý, počkejte minimálně hodinu. Ideální je pracovat v místnosti s teplotou mezi 18 a 24 stupni – při nižší teplotě fólie špatně přilne, při vyšší se zase příliš natáhne a po nalepení se srazí.

Nejčastější chyba: leštěnku nanášíte přímo na povrch Při čištění leštěného nábytku lidé často stříkají čisticí prostředek přímo na plochu. Tím se tekutina dostane do spár, kolem kování a může poškodit okraje. Mnohem bezpečnější je nastříkat přípravek na měkký hadřík z mikrovlákna, a teprve poté otírat povrch. Vždy postupujte ve směru vláken dřeva a nepoužívejte kruhové pohyby – ty vytvářejí mikroškrábance, které otisky ještě zvýrazňují.

Při manipulaci s nábytkem se vyhněte dotyku s povrchem prsty – pokud je to možné, uchopte dvířka za madla, hrany nebo spodní část. Při přenášení použijte bavlněné rukavice, které zabrání přenosu mastnoty. Pokud už k otisku dojde, nikdy ho nedrhněte nehtem nebo tvrdým předmětem – jen tím poškrábete lak. Místo toho použijte hadřík z mikrovlákna a jemný tlak, případně speciální čistič na leštěný nábytek, který neobsahuje abraziva. Pravidelnou péčí a správnými návyky udržíte povrch bez otisků po dlouhá léta.