Co dělat, když pes ničí pelíšek při hraní?

Samotná pomůcka ale nestačí. Začněte výcvik v klidném prostředí bez rušivých podnětů. Použijte krátké vodítko (asi 1,5 metru) a postupujte takto: pokaždé, když pes přestane tahat a vodítko se uvolní, odměňte ho pamlskem nebo hrou. Pokud začne táhnout, okamžitě se zastavte a počkejte, až se k vám vrátí a uvolní napětí. Teprve pak pokračujte v chůzi. Důležité je být konzistentní – pokud jednou necháte tahání projít, pes se naučí, že občas se to vyplatí. Nezapomínejte také na to, že pes potřebuje dostatek pohybu a možnost očichávat okolí – pokud mu dopřejete dostatek volnosti na začátku procházky, bude pak méně motivovaný tahat.

Přivolání je základní povel, který může zachránit psí život. Mnoho majitelů ale zjistí, že štěně poslouchá doma, ale jakmile se objeví jiný pes, je úplně hluché. Není to vzdor, ale přirozená touha po socializaci. Štěně si spojí přítomnost jiného psa s radostí a hrou, takže vaše volání pro něj není dostatečně atraktivní. Řešením není křik ani trest, ale systematický trénink, který začíná dřív, než k jakémukoliv rozptýlení dojde.

Nejdřív si ujasněte, co přesně chcete. Přivolání musí fungovat vždy, bez výjimky. Začněte proto na místě bez rušivých vlivů a naučte štěně, že na slovo „ke mně" se vždy děje něco skvělého. Používejte pamlsky, které štěně dostane jen při přivolání, ne běžně. Může to být kousek sýra, vařené kuře nebo speciální sušenky. Důležité je, aby byly natolik výjimečné, že štěně samo začne hledat příležitost k přivolání. Cvičte krátce, ale často, ideálně pět minut několikrát denně.

Častou chybou je nechat psa s pelíškem o samotě, když ještě nemá vybudovaný vztah k tomuto místu. Začněte s krátkými intervaly, kdy je pes na pelíšku pod dozorem, a odměňujte ho, když na něm klidně leží. Pokud pes začne pelíšek ničit, okamžitě mu ho odeberte a odveďte pozornost. Nezapomeňte také na to, že někteří psi ničí pelíšek z nudy, když jsou sami. V takovém případě pomáhá zvýšit četnost procházek nebo pořídit automatickou dávkovačku pamlsků, která psa zaměstná.

Pokud pes při vašem odchodu okamžitě propadá panice i po nácviku, přehodnoťte délku intervalů. Možná jste zašli příliš rychle. Vraťte se na úroveň, kde pes byl v pohodě, a pracujte pomaleji. Další častou chybou je trestání psa po návratu za poničený byt. Pes si trest nespojí s tím, co udělal před hodinami, ale s vaším příchodem. Tím jen prohloubíte jeho stres a úzkost.

Při výběru vždy měřte obvod hrudníku a šířku postroje. Příliš volný postroj se může snadno přetáčet a tlačit psa v podpaží, což vede k oděrkám. Naopak příliš těsný omezuje pohyb a může způsobovat dušnost. Ideální je, když mezi postroj a tělo psa prostrčíte dva prsty. Všímejte si také materiálu – měkké neoprenové polstrování je příjemnější než tvrdé nylonové pásky, ale musí být dostatečně pevné, aby se neprohýbalo. Vyhněte se levným výrobkům s ostrými hranami nebo kovovými částmi, které by mohly dráždit kůži.

Trénink přivolání mezi jinými psy vyžaduje trpělivost a hlavně konzistenci. Než vyrazíte na místo, kde se pohybují cizí psi, procvičte přivolání na oploceném prostoru s jedním psem, který je klidný a dobře socializovaný. Požádejte kamaráda, aby psa držel na vodítku a vy štěně odměňujte pokaždé, když se k vám vrátí i přes to, že by si chtělo hrát. Postupně zkracujte vzdálenost mezi štěnětem a psem, až nakonec zvládnete přivolání i ve chvíli, kdy oba psi pobíhají volně. Tento postup může trvat týdny, ale výsledek stojí za to.

Po příjezdu na kliniku popište vše, co jste dělali – čas podání peroxidu, uhlí, případně dalších léků. Lékař podle toho zvolí léčbu. Nezapomeňte, že prevence je vždy jednodušší než řešení: doma držte léky, čisticí prostředky a rostliny (např. difenbachie, azalky, lilie) mimo dosah psa. Vytvořte si seznam toxických látek a umístěte ho na viditelné místo, třeba na lednici. Včasná reakce a přesné informace zvyšují šanci na přežití – ale nikdy neriskujte a nepodceňujte situaci.

Dalším praktickým krokem je pravidelně kontrolovat stav pelíšku a včas opravit i malé trhlinky. Jakmile se objeví první díra, pes má tendenci ji zvětšovat. Použijte pevnou záplatu nebo pelíšek obraťte, aby byla poškozená část skrytá. Pokud je pes zatvrzelý ničitel, zvažte dočasné odebrání pelíšku a nahraďte ho starou dekou, kterou vám nebude líto. Po pár týdnech, když se pes naučí hry s hračkami, můžete zkusit vrátit pelíšek zpět. Důležité je být trpělivý a nečekat zázraky přes noc.

Nakonec si pamatujte, že přivolání je dovednost, kterou pes nikdy zcela nepřestane potřebovat. I dospělý pes může být rozptýlený, proto je důležité v tréninku pokračovat po celý život. Zařaďte přivolání do běžných procházek, občas ho procvičte při hře, a hlavně vždy odměňujte štěně tak, aby mělo pocit, že udělalo něco výjimečného. Pokud budete důslední a vyhnete se trestům, získáte psa, který k vám přijde i uprostřed psího parku, a to je nejlepší investice do vašeho společného života.