Co dělat, když pes doma sám brečí a ničí nábytek?

Během jízdy dělejte přestávky každé dvě hodiny. Pes potřebuje nejen vyvenčit, ale také napít a protáhnout se. Vodu vozete vlastní, změna zdroje vody může způsobit průjem. Misku postavte na zem, nenechávejte psa pít z louže u silnice. Krmení odložte až na konec cesty, jinak hrozí zvracení z plného žaludku. Typická chyba je dát psovi velké jídlo před odjezdem, protože „aby nebyl hladový". Opak je správný.

Když se stav nezlepší ani po několika týdnech tréninku, je na místě konzultace s veterinářem nebo odborníkem na chování. Separační úzkost může mít zdravotní příčinu, například bolest nebo problémy se štítnou žlázou. V některých případech je nutná kombinace behaviorální terapie a krátkodobé medikace. Počítejte s tím, že zlepšení nebývá lineární — přijdou lepší i horší dny. Důležité je nevzdat to po prvním neúspěchu a nesrovnávat svého psa s jinými.

Jak obojek správně nasadit, aby seděl a neškrtil Obojek musí být na krku těsně, ale ne zaškrceně. Mezi obojek a kůži se musí vejít dva prsty. Delší srst nebo obojek na volno znamenají, že se účinná látka nedostane do kontaktu s kůží a nešíří se po těle. Nadměrné utažení zase způsobuje otlaky, vypadávání srsti a u citlivých koček i nechutenství. U koťat a starších koček používejte přípravek určený přímo pro ně, běžný obojek pro dospělé může být příliš silný.

Do přepravky dávejte pravidelně granule nebo oblíbenou konzervu. Nejdřív je položte před vchod, později dovnitř. Nikdy kočku do přepravky netlačte ani ji tam nezavírejte, když se sama rozhodne vejít. Pokud ji zavřete hned při prvním vstupu, naučíte ji, že důvěra byla chyba. Stejně tak funguje hra – hoďte dovnitř míček nebo provázek a nechte kočku, ať si pro něj dojde sama. Odměna musí přijít okamžitě, ne až po zavření dvířek.

Otrava psa neprobíhá podle učebnice. Jedno zvíře po sežrání léku zvrací do deseti minut, druhé nemá žádné viditelné příznaky i několik hodin. Právě proto je nejdůležitější začít jednat okamžitě, ale zároveň neudělat paniku. Nejprve zkontrolujte, co pes skutečně pozřel. Obal, zbytek potravy nebo zvratky jsou nejlepším vodítkem. Zapište si čas a odhadnuté množství. Tyto údaje později usnadní lékaři rozhodování o léčbě.

Obojek proti blechám přestane fungovat většinou proto, že se do kůže psa nebo kočky už dostatečně neuvolňuje účinná látka. Nejde přitom o jednu příčinu. Některé obojky se prostě „vyčerpají" po uplynutí doby, na kterou byly určeny. Jiné ztratí účinnost proto, že byly delší dobu vystavené vodě, slunci nebo vysokým teplotám. A někdy je problém úplně jinde – zvíře má blechy znovu zavlečené z prostředí, takže samotný obojek na krku je jen jedna část rovnice.

Kdy obojek pomáhá nejvíc? U koček, které nesnesou pipety nebo tablety, a jako doplněk k čištění prostředí. Naopak u silné invaze nebo u koček s alergií je potřeba rychlejší a přesnější zásah. Pokud se blechy objeví znovu do dvou týdnů, obojek vyměňte za jiný typ nebo se poraďte s veterinářem o účinnější kombinaci.

Nejdřív zjistěte, jestli kočka blechy skutečně má. Hledejte drobný černý prach v srsti, který při tření na bílém papíře zanechá červenohnědý rozmaz. Svědění, výpadky srsti nebo mokvé ranky na krku a v podpaží mohou být od bleších kousnutí, ale i od alergie. Bez potvrzení parazita nemá smysl kupovat obojek, protože mnoho přípravků působí jen na dospělé blechy a ne na vajíčka a larvy.

Obojek proti blechám vypadá jako nejjednodušší řešení: nasadíte a hotovo. Jenže účinnost závisí na tom, jaký typ zvolíte, jak přesně ho nasadíte a jestli řešíte i prostředí, ve kterém kočka žije. Pokud se blechy vrátí do týdne, obojek pravděpodobně nebyl hlavní problém.

Častou chybou je trestat psa po návratu domů. Pes si nespojí rozkousaný nábytek s vaším hněvem, protože mezi činem a trestem uplynuly hodiny. Naučí se jen, že příchod je nebezpečný. Stejně chybný je i přehnaný soucit při odchodu — dlouhé loučení typu „neboj, brzy přijdu" úzkost jen prohlubuje. Vyhněte se také tomu, abyste psa brali všude s sebou. Pes, který nikdy nezůstane sám, se nikdy nenaučí samotu zvládat.

Postup, který skutečně funguje Základem je postupné zvykání na odchod. Začněte tím, že budete opakovaně brát klíče, oblékat se a zase se svléknout, aniž byste odešli. Tím se signály odchodu stanou nudnými. Potom odcházejte na pár sekund, vraťte se dřív, než pes začne panikařit, a klidně ho ignorujte při příchodu i odchodu. Prodlužujte dobu na minutu, pět minut, půl hodiny. Nefunguje to ze dne na den, ale opakováním se práh tolerance posouvá. Během nepřítomnosti nechte psovi něco, co ho zaměstná — například mraženou potravu v hračce, která se uvolňuje pomalu. Nepomáhá televize ani rádio, pokud pes nereaguje na konkrétní zvuk.