Co dělat, když pes žere jen tvrdé pamlsky a zuby chátrají?

Z Mazovia

Mnoho lidí nasype do misky proti žrádlu stejné množství krmiva jako do běžné misky. Jenže objem misky je menší a pes se k některým granulím dostane jen obtížně. Buď je nechá na dně, nebo se snaží miskou otáčet a vysypat obsah na podlahu. Řešením je rozdělit denní dávku na dvě až tři části a každou nasypat zvlášť. Pes tak dostane stejné množství, ale v menších porcích, které ho donutí pracovat. Zároveň platí, že miska proti žrádlu není hračka na celý den. Pokud v ní jídlo zůstane ležet, pes si zvykne, že se nemusí snažit, a přestane ji používat.

Pes, který odmítá měkké pamlsky a přijímá výhradně tvrdé, si často udržuje lepší mechanické čištění zubů, než by se na první pohled zdálo. Tvrdý pamlsek při žvýkání odírá plochy stoliček a špičáků, čímž brání usazování měkkého plaku. Jenže tato výhoda má i druhou stranu: tvrdé pamlsky mohou lámat zuby, tříštit sklovinu nebo dráždit dásně, pokud pes kouše příliš agresivně nebo má již oslabený chrup. Klíčem není pamlsky zakazovat, ale upravit rutinu čištění tak, aby mechanický účinek doplnila i chemická a manuální péče.

Začněte tím, že štěněti nastavíte pevný režim. Ven ho berte hned po probuzení, po každém jídle, po hraní a před spaním. Během dne přidávejte další vycházky v intervalu, který odpovídá jeho věku. Stejná místa a stejné časy dělají víc než jakákoli pomůcka. Pes se učí opakováním, ne vysvětlováním. Pokud se režim pořád mění, štěně nemá šanci rozpoznat, co se po něm chce.

Poslední věc, na kterou se zapomíná: štěně potřebuje vypustit energii. Pokud ho vezmete na krátkou procházku na vodítku a čekáte, že bude klidně kráčet, je to jako chtít po dítěti, aby sedělo v lavici po celém dni bez pohybu. Nechte psa před tréninkem chvíli běhat na bezpečném místě, kde může skákat a běhat. Unavený pes se učí mnohem lépe. A pokud tahá i tak, zkraťte procházku a dejte mu volno. Výcvik chůze na vodítku je běh na dlouhou trať, ne závod. Vytrvejte, ale nezlomte psa ani sebe.

Obojek proti blechám a antiparazitní kapky se často používají současně, protože každý prostředek působí jinak. Obojek uvolňuje účinnou látku pomalu do srsti a kůže, zatímco kapky se aplikují na kůži a rozptýlí se po povrchu těla. Problém vzniká ve chvíli, kdy se obě léčiva překryjí nebo když se použijí příliš blízko sebe. Výsledkem může být podráždění kůže, apatie nebo naopak zvýšená citlivost. Nejde přitom o vzácné případy, stačí sečíst dvě dávky stejné skupiny látek.

Začněte tím, že kočce obojek jen ukážete a položíte ho vedle misky. Jakmile ho ignoruje nebo k němu čichne, dejte pamlsek. Další den ho položte na hřbet na dvě vteřiny, zase odměna. Teprve potom přejděte k samotnému nasazení. Obojek držte oběma rukama, rozepněte ho na maximum a spíš než přes hlavu ho veďte kolem krku zespodu. Jednou rukou přidržte kočku za hrudník, druhou zapněte přezku. Uvolněte ji okamžitě, ne až po dalším zkoumání. Pokud se vytrhne, nechte ji být a zkuste to za hodinu znovu.

Základ spočívá v tom, že tvrdý pamlsek nikdy nenahradí kartáček. Po každém podání tvrdého pamlsku zkontrolujte tlamu psa – zda někde nekrvácejí dásně, zda není zub uštípnutý nebo uvolněný. Pokud pes po pamlsku zapáchá z tlamy více než obvykle, může to znamenat, že se mezi zuby zachytily zbytky. Právě v takových chvílích je vhodné sáhnout po gázovém čtverci namočeném ve vodě s kapkou jedlé sody a jemně přetřít vnější plochy zubů. Tento úkon provádějte dvakrát až třikrát týdně, vždy po podání tvrdého pamlsku, ne místo něj.

Pokud pes i přes pravidelnou ústní hygienu zapáchá z tlamy, má krvavé dásně nebo odmítá tvrdé pamlsky žvýkat, jde o signál k návštěvě veterináře. Zubní kámen pod dásní se kartáčkem neodstraní. Profesionální čištění ultrazvukem je nutné jednou až dvakrát ročně u psů, kteří mají sklony k tvorbě plaku. Během domácí péče sledujte barvu dásní – zdravé jsou růžové, zanícené tmavě červené až fialové. Stejně tak sledujte, zda pes nepolyká pamlsek bez kousání. Polykání celých kusů zvyšuje riziko zlomeniny zubu i zažívacích potíží. Ústní hygiena u psa, který zvyká jen tvrdé pamlsky, tedy spočívá v kombinaci mechanického obrušování, pravidelné kontroly a manuálního dočišťování tam, kam se pamlsek nedostane.

Kdy použít kartáček a kdy stačí pamlsek Kartáček je nenahraditelný u zadních stoliček, kam se jazyk ani tvrdý pamlsek nedostane. Použijte měkký dětský kartáček nebo prstový návlek. Bez pasty na zuby lidí – ta obsahuje fluoridy a pěnidla, která pes nedokáže vyzvracet. Psí pasta je bezpečná, ale pokud ji pes odmítá, postačí vlhký kartáček. Postupujte krouživými pohyby od dásně k okraji zubu, vždy shora dolů. Na horní čelist používejte jemnější tlak než na dolní, protože horní zuby jsou u psů křehčí. Pokud pes při čištění cuká hlavou, nepokračujte násilím – přerušte to a zkuste to za hodinu znovu, klidně jen na pár sekund.