Co dělat, když děti ujdou? 10 her, které zachrání výlet

Jedním z nejjednodušších triků je hledání pokladu. Před výletem si připravte malé předměty – třeba barevné kamínky nebo přírodní materiály. Schovejte je na začátku trasy a dětem dejte mapu s křížky. Místo mapy můžete použít i slovní indicie: „Až uvidíte velký smrk, podívejte se vpravo do mechu." Děti se pak soustředí na okolí a nevnímají vzdálenost. Nezapomeňte ale na bezpečnost – poklady ukrývejte mimo sráz a hustou trávu.

Co dělat, když vás GPS přestane bavit Nejčastější chyba turistů je slepé následování šipky na displeji. GPS vás dovede k cíli, ale někdy zvolí cestu, která je kratší, ale technicky náročnější nebo dokonce nebezpečná. Než vyrazíte, porovnejte navrženou trasu s papírovou mapou nebo s popisem na informační tabuli. Pokud se údaje liší, důvěřujte spíše fyzické mapě. Dalším problémem je vybitá baterie. V terénu se spotřeba rychle zvyšuje, zvlášť když máte zapnutý displej po celou dobu. Řešením je přepnout telefon do úsporného režimu nebo si vzít powerbanku – ale pozor, v chladném počasí se baterie vybíjí ještě rychleji.

Nejdůležitější je přizpůsobit hry věku a náladě. To, co funguje u předškoláků, nemusí fungovat u puberťáků. Dejte si pozor na přílišnou komplikovanost – děti rychle ztratí zájem, když nechápou pravidla. A naopak, pokud je hra příliš jednoduchá, začnou se nudit. Ideální je mít v zásobě dva až tři plány. Když jeden nefunguje, bez řečí ho vyměňte. Sami pak zjistíte, že výlet už není o tom, „jak to zvládnout", ale o tom, „co spolu zažijeme".

Další součástí výbavy je lékárnička pro psa. Nebavíme se o velké brašně, ale o několika praktických věcech: obinadlo, dezinfekce na rány, pinzeta na klíšťata a mast na drobná poranění. Nejčastějším problémem na túrách jsou poraněné polštářky tlapek. Pokud pes začne kulhat, okamžitě zastavte, prohlédněte tlapky a případně nasaďte ochrannou botičku. Před túrou si zvykněte psa na to, že mu budete sahat na nohy, a pokud víte, že je citlivý, nakupte si botičky a nechte ho je nosit i doma. Tím předejdete panice v terénu.

Co se stane, když psa necháte běhat bez dozoru Psí svoboda je krásná, ale v horách se může zvrtnout. Pes, který zmizí z dohledu, může vběhnout do stáda ovcí, poranit se o ostré kameny nebo spadnout ze srázu. Nejzásadnější chyba je nechat psa volně pobíhat, když neovládáte přivolání za každé situace. Naučte ho povel „k noze" a trénujte ho v rušném prostředí, ne až na túře. Pokud už se pes vzdálí, nikdy za ním neběhejte – naopak si sedněte a přivolejte ho klidným hlasem, případně mu nabídněte pamlsek. Po túře vždy psa zkontrolujte na klíšťata a na drobná poranění, která si nemusel uvědomit.

Další osvědčenou metodou je tzv. barevná výzva. Každé dítě dostane konkrétní barvu a jeho úkolem je najít co nejvíc předmětů v této barvě podél cesty. Nemusí je sbírat – stačí je ukazovat a počítat. Na konci společně vyhodnotíte, kdo našel nejvíc. Dávejte pozor, ať hra není soutěživá příliš – radši zdůrazněte, že cílem je vidět svět kolem sebe. U menších dětí vyberte jen dvě nebo tři barvy, aby se neztrácely.

Na závěr si udělejte seznam podle konkrétní trasy a ročního období. V zimě přidejte termofólii a léky na omrzliny, v létě zase přípravek na spáleniny a hmyzí štípnutí. Zkontrolujte, že umíte použít každou položku – například správně přiložit škrtidlo nebo zafixovat kloub. Pokud si nejste jistí, nacvičte si to doma. Dobře vybavená lékárnička není ta, která má všechno, ale ta, která obsahuje to, co skutečně využijete, a vy víte, jak to použít.

Když se řekne turistická mapa, většina z nás si představí dvě možnosti: mobilní aplikaci nebo složený papír. Každá má své místo, ale málokdo přemýšlí o tom, kdy která varianta skutečně funguje. Přitom špatná volba dokáže zkazit celý den – a nejde jen o vybitou baterii. Zkuste si předem promyslet, co od mapy čekáte, a podle toho zvolte. Jinak se můžete ocitnout v situaci, kdy stojíte na rozcestí a nevíte, kam dál.

Pokud jde o samotné použití, vyplatí se nastavit si v aplikaci zobrazení azimutu a vzdálenosti k cíli. To vám umožní kontrolovat, zda jdete správným směrem i bez neustálého koukání na mapu. Pravidelně si ověřujte svou polohu podle terénních bodů – skály, potoky, vrcholy. Po návratu si prohlédněte zaznamenanou stopu a porovnejte ji s plánem. Tím zjistíte, kde jste ztratili čas a kde se odchýlili. Takové zpětné hodnocení je nejlepší učitel.

Při plánování týdenního přechodu hor se většina lidí soustředí na mapu, jídlo a počasí, ale lékárnička zůstává často nedoceněná. Přitom právě na delší túře, kdy jste několik dní od civilizace, se ukáže, co jste si skutečně zabalili. Základní vybavení na škrábance a náplasti nestačí. Potřebujete věci, které řeší opakované problémy, ne jen jednorázové nehody.