Co dělat, aby vám dravci nevybili slepice?

Z Mazovia

Začněte u kurníku, který musí být doslova nedobytnou pevností. Podlaha by měla být z betonu nebo z pletiva s malými oky zapuštěného do hloubky alespoň třiceti centimetrů. Kuna totiž dovede prohrabat i obyčejnou hliněnou podlahu. Dveře a větrací otvory opatřete pevným pletivem, nejlépe svařovaným, a dbejte na to, aby všechny spoje byly bez mezer. Větrací šachty umístěte vysoko, ale nezapomeňte, že kuna je schopná vyšplhat po svislé stěně. Proto je dobré opatřit střechu kurníku plechovým přesahem, který znesnadní přístup shora.

Dalekohled upevněte na stativ. Držení v ruce je pro pozorování Měsíce naprosto nevhodné – jakýkoli pohyb se přenese do okuláru a obraz se třese. Pokud stativ nemáte, zkuste se opřít o zeď, strom nebo použít alespoň nízkou zídku. U většiny dalekohledů (refraktorů i newtonů) platí, že čím větší průměr objektivu, tím více světla a detailů. Pro začátek postačí průměr 70 až 90 mm, který už ukáže krátery o velikosti několika kilometrů. Než začnete pozorovat, nechte dalekohled asi půl hodiny venku, aby se aklimatizoval na teplotu okolí – jinak bude obraz dlouho neostrý kvůli proudění vzduchu v tubusu.

V neposlední řadě sledujte okolí chovu. Typickou chybou je nechávat v blízkosti kurníku hromady dřeva, kompost nebo husté křoví, které poskytují úkryt predátorům. Pravidelně procházejte plot a hledejte známky pokusů o podhrabání – čerstvou zeminu nebo škrábance na pletivu. Pokud najdete místo, kde se dravec pokoušel proniknout, okamžitě ho zpevněte. Stejně tak po každém útoku nepodceňujte psychiku hejna; slepice, které přežily, jsou stresované a přestávají snášet. V takovém případě jim dopřejte klid a případně je na pár dní nevypouštějte do výběhu.

Zapisujte si, co vidíte. Stačí jednoduchý deník s datem, fází Měsíce a použitým okulárem. Po několika večerech zjistíte, že se vám daří rozeznat více detailů, a postupně přejdete k pozorování konkrétních útvarů – třeba kráterů Koperník a Tycho nebo brázd v Moři dešťů. Sledujte také, kde Měsíc vychází a jak se jeho dráha mění v průběhu měsíce. Tak se naučíte předvídat dobré podmínky a využijete každou jasnou noc. Pozorování Měsíce je vstupní branou k hlubokému vesmíru – jakmile zvládnete zdejší detaily, dalekohled vám ukáže i Jupiterovy měsíce nebo Saturnovy prstence.

Na severní straně nebo v hlubokém zastínění se daří kapradinám, břečťanu, netýkavkám a begoniím. Tyto rostliny vyžadují stálou vlhkost, ale nesnášejí přemokření. Vhodný je květináč s drenážní vrstvou na dně a substrát smíchaný s perlitem, který drží vzduch v půdě. Zalévejte méně často, ale důkladně – ideálně až tehdy, když vrchní dva centimetry substrátu vyschnou. Důležité je také chránit je před průvanem a náhlými teplotními výkyvy, které jim způsobují hnědnutí listů.

Třetí vychytávka se týká věšáků. Místo jedné tyče umíbarvy stěn do obývákué ve výšce očí nainstalujte dvě řady nad sebou: horní na kabáty a bundy, dolní na košile, kardigany nebo dětské oblečení. Dolní tyč můžete dát do výšky asi 120 centimetrů od země, aby pod ní zůstal prostor pro boty nebo nízkou skříňku. Tento systém zdvojnásobí kapacitu věšení, aniž byste zabrali víc místa na podlaze. Pokud máte malé děti, dolní tyč jim umožní samostatně si věšet věci, což je praktické, ale počítejte s tím, že je budete muset naučit pořádku.

Nenechte se odradit, když uvidíte ostatní lézt s lehkostí. Na umělé stěně platí, že každý si leze svoji cestu a nikdo se nedívá, jak dlouho vám to trvá. Pokud se vám nedaří konkrétní postup, slezte dolů a zkuste jinou cestu s nižší obtížností. Není ostuda začít na nejlehčích cestách – i ty mají různé úchyty, díky kterým se naučíte pohyb. Pamatujte, že lezení je o postupném zlepšování, ne o výkonu hned napoprvé.

Jak najít a udržet ostrý obraz bez zbytečného úsilí Začněte s nejslabším okulárem (největší ohnisková vzdálenost), který poskytuje nejmenší zvětšení a nejširší zorné pole. Namiřte dalekohled na Měsíc, ať už pomocí hledáčku, zamířením podél tubusu. Jakmile je kotouč v zorném poli, zaostřete pomalu. Hledejte ostré hrany kráterů – pokud se vám zdá obraz měkký, zkuste zaostřit mírně tam a zpět, dokud nenajdete ideální bod. Poté teprve vyměňte okulár za silnější (s kratší ohniskovou vzdáleností), ale pozor – při zvětšení nad 150× se obraz začne dramaticky třást kvůli atmosféře. Pro začátek se držte zvětšení mezi 80× a 120×, které je optimální pro detailní pohled na terminátor.

Nejdřív si připravte krabice různé velikosti. Nejlepší jsou ty pevné, bez potisku nebo s potiskem, který přelepíte balicím papírem. Budete potřebovat ostrý nůž, nůžky, lepicí pásku (nejlépe textilní), tavnou pistoli a případně vlnitou lepenku na zesílení rohů. Jestli chcete kuchyňku, spojte dvě vysoké krabice k sobě do tvaru písmene L. Vrchní část jedné krabice seřízněte a vytvořte otvor na dřez – stačí do lepenky vyříznout kruh a vložit do něj menší misku. Další otvor na plotýnku nevyžaduje žádný speciální materiál, jen nakreslete černým fixem kruhy a do jednoho z nich přilepte knoflíky jako ovladače.