Co dělat, aby oblečení a boty vydržely mnoho let?

Nakonec platí, že méně je více. Čím méně kusů máte, tím lépe se o každý postaráte. Kupujte kvalitní materiály a jednoduché střihy, které snadno opravíte. Naučte se základní stehy a záplatování. Pokud si nejste jistí, svěřte opravu švadleně – prodlouží životnost o roky. Pravidelná údržba zabere pár minut týdně, ale ušetří peníze i nervy. A hlavně: čtěte etikety. Výrobce tam píše, co látka snese, a ignorování těchto pokynů je nejčastější důvod, proč základní kousky končí v koši po pár měsících.

Když si nejste jistí, použijte pravidlo jedné neznámé. V košíku mějte maximálně jeden druh, který neumíte spolehlivě určit, a ten si nechte zkontrolovat od zkušeného houbaře. Zbytek by měly tvořit houby, které bezpečně poznáte i poslepu. Teprve až se znaky upevní, přidávejte další druhy. Není ostuda vrátit houbu do lesa; ostuda je riskovat.

Základní kousky šatníku vydrží roky jen tehdy, když se o ně staráte průběžně, ne až když se objeví problém. Prvním krokem je správné praní. Většinu bavlny a syntetiky perte naruby na 30 °C při nízkých otáčkách. Zipy a knoflíky před praním zapněte, pásky a volné části zajistěte, aby se nezachytily. Nikdy nepřeplňujte pračku – prádlo se pak tře o sebe a vlákna se rychleji opotřebí. Avivaž na tom, že každé praní v horké vodě zkracuje životnost barev i tvaru.

Základem je naučit se nejdřív deset až patnáct běžných jedlých druhů opravdu do detailu, ne stovky hub zběžně. U každého si zapamatujte tvar a barvu klobouku, uspořádání lupenů nebo rourek, vzhled třeně, případný prsten, pošvu a pochvu, barvu výtrusného prachu a místo, kde houba roste. Právě kombinace těchto znaků odlišuje jedlý druh od podobného jedovatého. Například hřib kovář se pozná podle modrajících rourek a tmavšího klobouku, kdežto nejedlý hřib žlučník má rourky růžové a výrazně hořkou chuť.

Větrání a vlhkost: dvě věci, které se nesmí popr

Na co si dát pozor: příliš vysoká hromada knih na stolku se snadno zvrhne, zvlášť když si v noci poslepu hledáte sklenici. Sklenici proto dávejte na podtácek s protiskluzovou úpravou, nebo použijte uzavíratelnou láhev. Také lampu nepřibližujte k okraji – stačí jeden pohyb ruky a spadne. A pokud stolek stojí na kluzké podlaze, podložte nohy filcovými kluzáky. Zní to banálně, ale právě tyto maličkosti rozhodují o tom, jestli u stolku skutečně vydržíte číst, nebo se po pěti minutách přesunete do křesla.

Boty potřebují stejnou péči jako oblečení. Po každém nošení je nechte proschnout při pokojové teplotě, nikdy ne u topení. Vlhké boty plní plíseň a kůže praská. Kožené boty čistěte vlhkým hadříkem a jednou za čas ošetřete krémem nebo voskem. Semiš kartáčujte suchým kartáčem a chraňte impregnací. U sportovních bot vyndejte vložky a vyperte je ručně. Typická chyba: boty sušíme na přímém slunci nebo je pereme v pračce – obojí je zničí.

Oděvy, které nosíte jen občas, skladujte čisté a suché. Šatní skříň by neměla být přeplněná – vzduch musí proudit. Pletené věci skládejte, nevěšte. Kožené bundy a kabáty věšte na široká ramínka, aby se nepromáčkly. Do skříně dejte prostředek proti molům, ale nepřicházejte s ním do přímého kontaktu s látkou. Jednou za sezónu prohlédněte všechny základní kousky a opravte drobnosti – uvolněný knoflík nebo zatrženou nit hned, dokud se to neroztrhne ve velkém.

Základem je vybrat park, který má kromě trávníku i nějaký přirozený cíl. Děti nepotřebují drahé hřiště, potřebují prostor, kde se dá běhat, schovávat a objevovat. Vyhněte se parkům, kde jsou jen upravené záhony a zákaz vstupu na trávu. Naopak hledejte místa s velkými stromy, keři, případně s vodním prvkem, který je bezpečný a mělký. Před odchodem si zkontrolujte, zda v parku neprobíhá nějaká akce nebo uzavírka. Stačí se podívat na informační tabuli u vchodu nebo se zeptat v nedalekém informačním centru.

Pokud chcete ušetřit i na dopravě, volte parky v pěší dostupnosti od místa, kde bydlíte. Praha má zelené plochy téměř v každé čtvrti. Není třeba jezdit přes celé město. Čím méně času strávíte na cestě, tím více energie zbude na samotné odpoledne. A když děti usnou už cestou domů, víte, že jste vyhráli.

Sušení a žehlení rozhoduje o tvaru Sušička je nejrychlejší cesta, jak oblečení zničit. Pokud ji používáte, volte nejnižší teplotu a vyndejte prádlo ještě mírně vlhké. Lepší je sušit na vzduchu, ale pozor: trička a mikiny sušte vodorovně, jinak se vytáhnou ramínka. Vlnu a hedvábí nikdy nevěšte – ztratí tvar. Žehlete podle etikety, ideálně přes látku nebo naruby. Napařovač je šetrnější než žehlička, zvlášť u jemných materiálů.