Co dělat, aby štěně zvládlo nočník bez nehod?

Jak štěně roste, bude zkoušet kočku pronásledovat. V tu chvíli zasáhněte okamžitě, ne až po minutě. Zavolejte ho k sobě, dejte mu pamlsek za přivolání a pak ho zaměstnejte něčím jiným – hrou, cvičením nebo kousacím hračkou. Kočka tak získá klid a štěně se učí, že pronásledování se nevyplácí. Po několika týdnech budete mít psa, který kočku ignoruje, a kočku, která se nebojí projít kolem něj. To je úspěch, i když se spolu nikdy nebudou mazlit.

Prevence do budoucna je jednoduchá. Před očkováním nahlaste, že štěně mělo dříve problémy se zažíváním nebo po předchozí vakcíně zvracelo. Na den očkování nenaplánujte koupání, dlouhou cestu ani návštěvu cizího prostředí. Doma připravte klidné místo a mějte po ruce čistou vodu. Pokud štěně po vakcíně opakovaně zvrací, příští očkování se plánuje jinak a o tom rozhoduje veterinář, ne majitel sám.

Pravidlo, které rozhoduje: dveře se otevírají jen v klidu Jakmile štěně zvládá kliku, přidejte otevření. Dveře otevřete jen tehdy, když štěně stojí nebo sedí. Pokud se vrhne dopředu, dveře se zavřou. Nevadí, že to uděláte dvacetkrát za sebou. Důležité je, že se štěně učí příčinu a následek: klid otevírá, tlak zavírá. Nepoužívejte křik ani cukání vodítkem. Tyto zásahy sice mohou na chvíli zastavit pohyb, ale přidávají stres a štěně se učí bát se u dveří, ne chovat se klidně.

Mezi jednotlivými dávkami dodržujte přibližně stejné rozestupy. Pokud štěně dostane ráno velkou porci a večer další, hlad mezi tím ho nutí jíst hltavě. Hltání pak způsobuje polykání vzduchu, říhání a někdy i zvracení. Misku po jídle odstraňte, nenechávejte v ní zbytky celý den. Volně dostupné krmivo vede k obezitě už u štěňat a mnohem obtížněji se pak přechází na pevný režim.

Štěně, které se u dveří vzrušuje, skáče, vrčí nebo se dere ven, nedělá to ze zlomyslnosti. Prožívá přirozenou reakci na podnět, který je pro něj silný: pohyb, pachy, zvuky a očekávání. Klidné chování u dveří proto nevzniká zákazem, ale postupným nácvikem konkrétní rutiny. Čím dřív začnete, tím méně práce budete mít později.

Misky proti žrádlu nejsou náhradou za řešení zdravotních potíží. Pokud pes opakovaně zvrací, nadýmá se nebo odmítá jídlo, patří k veterináři, ne k nové misce. U některých psů stačí změnit režim: krmit vícekrát denně menší porce, oddělit psy při jídle nebo použít jinou formu obohacení, třeba rozházení granulí po trávě. Miska je jen pomůcka, která mění tempo. Když ji používáte rozumně a sledujete reakci psa, může být prospěšná. Když ji nasadíte bez rozmyslu, jen prodloužíte trápení.

Typická chyba je nasypat plnou dávku do misky a odejít. Pes, který je zvyklý jíst rychle, může být zmatený, jídlo odmítne a vy usoudíte, že miska nefunguje. Začněte s malým množstvím, klidně jen pár granulek, a postupně přidávejte. Další chybou je používat misku u psů, kteří mají problémy s krkem nebo dýcháním. Probrahmatické plemeno nebo pes s krční páteří může mít při ohýbání do překážek potíže. V takovém případě je vhodnější krmit z ruky nebo z plochého talíře.

Základní provedení funguje tak, že na dně misky jsou vyvýšené hřebeny, výstupky nebo spirála. Pes se k potravě nedostane jedním hmatem, musí ji vybírat čumákem a jazykem mezi překážkami. Tím se doba krmení prodlouží z několika vteřin na minuty. Pomáhá to i psům, kteří se při jídle vzrušují, protože je úkol nutí pracovat pomaleji a soustředěněji.

Výcvik štěněte na nočník není o trestech ani o dlouhém čekání. Je to o předvídatelnosti, pravidelnosti a okamžité reakci. Štěně do deseti až dvanácti týdnů ještě plně neovládá svěrače, proto se nehodám nevyhnete. Cílem je ale snížit jejich počet na minimum a naučit psa, že venku to je správně. Klíčové je pochopit, že štěně potřebuje venčit mnohem častěji, než dospělý pes.

Na co si dát pozor při výběru a prvním použití Miska musí mít dostatečně široký a hluboký tvar, aby pes nemusel strkat čumák do úzkých štěrbin. Pokud jsou překážky příliš vysoké nebo ostré, pes se při jídle odře nebo se přestane snažit a jídlo vzdá. Vyberte model, kde se granule dají snadno vybírat, ale ne hned spolknout. Materiál by měl být těžký a s protiskluzovým dnem, jinak miska po kuchyni klouže a pes ji převrhne. Před prvním použitím ji umyjte teplou vodou a nechte psa, ať si na nový předmět zvykne. Dejte do ní nejdříve jen část porce a sledujte, jestli pes jí.

Misky proti žrádlu mají jediný úkol: zpomalit psa při jídle. Někteří psi zhltnou porci za pár vteřin, polykají vzduch a pak mají nafouklé břicho nebo zvrací. Právě pro ně je miska s překážkami užitečná. Není to ale univerzální řešení a u části psů může napáchat víc škody než užitku.