Co dělá Malou Stranu nejkrásnější pražskou čtvrtí?

Na co se zaměřit při obnově původních prvků Pokud se pustíte do obnovy plotu nebo zahrady u funkcionalistické vily, myslete na to, že méně je někdy více. Nevhodné jsou masivní dřevěné ploty, zdobné kované mříže nebo barevné plastové rámy. Místo toho volte materiály, které korespondují s architekturou: nerezovou ocel, pohledový beton, případně dřevo v přirozeném tónu. U živého plotu se držte stálezelených dřevin s pravidelným střihem, které snesou přísný tvar. Vyvarujte se náhodně rozptýlených keřů a popínavých rostlin, které narušují čisté linie.

Plot u funkcionalistické vily nebývá těžký ani zdobný. Místo toho se setkáte s jemným drátěným pletivem, subtilními kovovými tyčemi nebo jednoduchým zděným soklem, který je často kombinovaný s živým plotem. Důležitá je vzdušnost a optické propojení s ulicí. Typickým prvkem je také vstupní branka s důrazem na horizontální linie a minimální kování. Pokud vidíte plot zcela nový, který tyto zásady nedodržuje, je to známka necitlivé rekonstrukce.

Praktická rada: používejte kvalitní mapu nebo navigaci, ale nespoléhejte na ni v úzkých uličkách, kde signál často selhává. Raději si předem vytipujte tři až čtyři body, které chcete vidět, a mezi nimi se pohybujte pěšky. Typickou chybou je snažit se ušetřit čas a jet sem autem – parkování je zde extrémně omezené a vjezd do historického jádra je regulovaný. Vystupte na některé z okolních zastávek a k procházce využijte svých nohou.

Třetí rada se týká běžného omylu, který dělají i zkušení milovníci architektury: snaží se hledat v každém domě autorství slavných jmen. Na Babě sice najdete práce mnoha významných architektů, ale síla místa spočívá právě v kolektivním díle. Místo pátrání po podpisech se raději zkuste zaměřit na to, jak stavby reagují na slunce, výhledy a sousední objekty. Všimnete si, že domy mají často asymetrická okna nebo lodžie, které maximalizují výhled na Prahu, ale zároveň respektují intimitu vnitřních prostor. Toto je okamžik, kdy se z pouhého pozorovatele stáváte tím, kdo rozumí smyslu funkcionalismu – nejen jeho formě, ale i životnímu stylu, který měl podporovat.

Čtěte kamenné značky a stavební detaily Zaměřte se na kamenické značky – malé vyryté symboly na kvádrech, které nechal mistr jako svůj podpis. Hledejte je hlavně na nárožích, ostění oken a portálech. Často vypadají jako písmeno, šipka nebo křížek. Pokud najdete pravidelně se opakující značku, jde o dílo jedné dílny, což může určit přesnější dataci. Stejně užitečné jsou i letopočty vytesané přímo do kamene – nevěřte ale automaticky prvnímu číslu, které spatříte. Někdy jde o letopočet pozdější přestavby, ne výstavby původní. Porovnejte ho se slohem portálu a tvaru oken.

Dalším vodítkem je dispozice. Renesanční paláce mají typicky enfiládu – řadu místností propojených dveřmi v jedné ose. Když tyto dveře otevřete, vidíte skrz celé patro. Pozdější přestavby často tuto osu přerušily chodbami, předěly nebo novými zdmi. Při prohlídce si proto všímejte, jestli jsou dveře v místnostech proti sobě, nebo jestli je mezi nimi posun. Pokud najdete zazděné dveře, je to neklamný znak původního renesančního členění. A pozor – mnoho majitelů dnes tyto zazdívky odkrývá bez ohledu na to, že by mohly být z mladší doby, a pak se diví, že jim interiér nesedí.

Všímejte si také stop po kovových prvcích – železné skoby ve zdi, závěsné kruhy nebo kapsy po trámech lešení. Tyto otvory a úchyty prozrazují, že se stavba měnila nebo že se v ní skladovalo něco těžkého. Typickou chybou je zaměnit je za čistě dekorativní prvek. Když uvidíte řadu pravidelných otvorů ve zdi, nejspíš tu bývalo dřevěné patro nebo pavlač. Podobně zazděné arkády nebo polosloupy v omítce signalizují, že stavba původně vypadala úplně jinak a přestavba ji sjednotila do novějšího slohu.

Funkcionalistické vily jsou proslulé svou střídmou elegancí, kterou často podtrhuje i jejich okolí. Zahrada a plot nejsou pouhým doplňkem, ale nedílnou součástí architektonického konceptu. Jejich podoba může mnohé napovědět o tom, jak původní majitelé přemýšleli o soukromí, reprezentaci i vztahu k přírodě. Při procházce kolem takové stavby si proto všímejte detailů, které unikají běžnému oku.

Když se řekne pražské Dejvice, většina si představí rušnou třídu nebo studentský život. Jen málokdo ale ví, že kus od metra stojí urbanistický celek, který je považován za jednu z nejhodnotnějších funkcionalistických vilových čtvrtí v Evropě. Řeč je o Babě – souboru rodinných domů z počátku třicátých let minulého století, vzniklém podle jednotného územního plánu. Pro běžného návštěvníka je dnes největším problémem, že si jednotlivé stavby plete a nevidí principy, které z nich dělají architektonickou perlu. Jak se v ní ale vyznat a co si z prohlídky odnést?