Chyba, kterou dělá skoro každý rodič při zvládání vzdoru batolete

Žádost o přídavek na dítě je jedním z nejčastějších kontaktů s úřadem práce. Nárok nevzniká automaticky – musíte o něj aktivně požádat a doložit příjmy za předchozí kalendářní čtvrtletí. Rozhodující je příjem rodiny, který se počítá z čistých měsíčních částek všech členů, kteří s dítětem žijí ve společné domácnosti. Do rozhodného období se zahrnují i rodičovský příspěvek, nemocenské nebo podpora v nezaměstnanosti, pokud zrovna pobíráte.

Děti často neudrží klid a po ošetření se chtějí hned vrátit ke hře. Vysvětlete jim jednoduše, proč je důležité nechávat náplast na místě a co se stane, když ji sundají. Pokud je poranění na koleni nebo lokti, pomozte jim vybrat volné oblečení, které nebude oděrku dráždit. Pro malé děti je užitečné zaměstnat je činností, při které na zranění nebudou myslet – kreslení, puzzle nebo čtení pohádky. Sledujte, jestli si na ránu neustále nesahají, a případně použijte bavlněný obvaz, který pohybu tolik nepřekáží.

Většina dětských odřenin a drobných poranění se obejde bez návštěvy lékaře, pokud jsou správně ošetřena. Než sáhnete po náplasti, důkladně si prohlédněte ránu. Pokud je mělká, bez cizích těles a okraje k sobě přiléhají, můžete se o ni postarat sami. Naopak pokud krvácení neustává do deseti minut, rána je hluboká nebo se do ní dostala rezavá špína, je namístě konzultace s odborníkem. Stejně opatrní buďte u poranění v obličeji, na kloubech nebo pokud dítě nemá tetanické očkování.

Základem úspěchu je důkladné čištění. Vypláchněte odřeninu čistou vlažnou vodou, případně slabým fyziologickým roztokem. Nepoužívejte na přímé čištění alkohol ani peroxid vodíku – zbytečně dráždí tkáň a zpomalují hojení. K odstranění nečistot použijte sterilní gázový čtverec nebo vatový tampon, kterým ránu jemně vytíráte od středu ven. Pokud v ráně uvízly kamínky nebo písek, odstraňte je čistou pinzetou, ideálně předem vydezinfikovanou. Po vyčištění nechte kůži krátce oschnout na vzduchu.

Jak postupovat, aby nočník nebyl boj o moc Začněte tím, že necháte nočník volně v místnosti, kde se dítě pohybuje. Nechte ho, ať si na něj sedne oblečené, jen tak, bez nátlaku. Po týdnu zkuste nabídnout, že si na nočník sedne bez pleny, třeba ráno po probuzení nebo po jídle. Důležité je, aby sezení bylo krátké a dobrovolné. Pokud dítě vstane, nechte ho jít. Nikdy ho nedržte násilím, jinak si vytvoří negativní asociaci. Chvalte každý pokus, i když se nic nepovede.

Co rozhoduje o tom, zda ránu nechat volnou, nebo ji zakrýt? Drobné odřeniny bez většího krvácení se hojí nejlépe na vzduchu. Pokud je ale rána v místě, které se snadno zašpiní nebo odře o oblečení, použijte náplast či sterilní krytí. U dětí je praktické volit prodyšné náplasti, které nelepí přímo na ránu, ale jen na okolní kůži. Krytí měňte alespoň jednou denně, případně častěji, pokud se nasákne. Při každé výměně ránu opláchněte a sledujte, jestli se neobjevují známky infekce – zarudnutí, otok, hnisání nebo teplota v okolí. V takovém případě vyhledejte lékaře.

Velkou chybou je snažit se vzdor za každou cenu utnout. Mnoho rodičů podlehne pokušení říct: „Dobře, už nekřič, koupím ti to." Tím ale učí dítě, že vztek je účinný nástroj k dosažení cíle. Příště bude řvát ještě déle a hlasitěji. Stejně tak nefunguje trestání za pláč – batole nepláče naschvál, ale protože nemá vyvinutou schopnost seberegulace. Pokud mu dáte najevo, že jeho emoce jsou špatné, naučí se je potlačovat, což vede k ještě větším výbuchům v pozdějším věku.

Pokud se do tří až čtyř dnů rána nezačne hojit, nebo se naopak zhorší, obraťte se na pediatra. Důležité je také sledovat celkový stav dítěte – zvýšená teplota, zimnice, malátnost nebo zduření mízních uzlin v okolí poranění mohou signalizovat šířící se infekci. U dětí do jednoho roku a u dětí s oslabenou imunitou buďte při domácí péči obzvlášť obezřetní a při sebemenších pochybnostech konzultujte stav s odborníkem. Včasná a správná péče o drobná poranění je nejlepší prevencí komplikací a zbytečných jizev.

Během dne sledujte přibližný čas, kdy dítě obvykle potřebuje na záchod. Nabídněte nočník v tuto dobu, ale neptejte se, zda chce čůrat – raději řekněte: „Pojď, zkusíme si sednout na nočník, jako to dělá táta." Dítě se učí nápodobou, proto je vhodné, aby vidělo používat záchod starší sourozence nebo rodiče. Pokud dojde k nehodě, nezlobte se. Místo toho řekněte: „Příště to stihneme dřív," a přebalte ho. Trest za mokré kalhoty vede jen k tomu, že se dítě začne bát a bude tajit potřebu.