Bylinky na okně, nebo na zahradě: kde se jim daří lépe?

Začněte v momentě, kdy má sazenice alespoň tři až čtyři patra pravých listů. To znamená, že nad prvním párem listů už vyrůstá další pár. První zaštipnutí proveďte nad druhým párem listů, tedy odstřihněte vrchol i s posledním párem. Použijte čisté nůžky nebo nehty, nikdy rostlinu netrhejte – rozdrcené pletivo se hůře hojí a může začít hnít.

Pravidelný řez je stejně důležitý jako bariéra. Mátu sklízejte průběžně, nejlépe ráno po oschnutí rosy. Stříhejte celé stonky 5–10 cm nad zemí, nikdy neodtrhávejte jen jednotlivé lístky. Rostlina se tak rozvětví a nevytváří dlouhé výběžky, které hledají nový prostor. Pokud se objeví výhon mimo vymezenou zónu, okamžitě ho vytrhněte i s kouskem oddenku. Čím dříve zasáhnete, tím méně práce máte později.

Další možností je pevná bariéra z plastové fólie nebo zahradnického pásu. Vykopejte rýhu hlubokou 25–30 cm po obvodu budoucího trsu máty. Fólii zasuňte svisle tak, aby přesahovala 5 cm nad povrch. Rohy přeložte a zajistěte kolíky. Tato metoda je vhodná, pokud chcete mátu na větší ploše, ale i tak počítejte s tím, že fólie časem zkřehne a může prasknout. Každé jaro bariéru zkontrolujte a případné trhliny přelepte vodotěsnou páskou.

Jaká hnojiva použít a jak je dávkov

Nejčastější chybou při pěstování bylinek v nádobách je příliš častá zálivka. Substrát v květináči bez drenáže se chová jako houba – voda se drží u dna a kořeny bez přístupu vzduchu odumírají. Uhnívající kořeny nedokážou přijímat živiny, a tak listy žloutnou, i když je půda vlhká. Poznáte to podle zápachu z květináče a tmavě hnědých, rozpadajících se kořenů. Řešení: vyjměte rostlinu, odstřihněte zdravé bílé kořeny, odstraňte kašovité části, přesuňte do čerstvého substrátu s perlitem a zalévejte až ve chvíli, kdy vrchní vrstva půdy oschne. Naopak přeschnutí způsobuje, že se listy nejdřív svinují, pak žloutnou a opadávají. Poznáte to podle lehké nádoby a tvrdého, od stěny odpadávajícího substrátu.

Sbírejte bylinky pravidelně, podpoříte tak jejich další růst. U pažitky nebo máty odstřihávejte celé stonky těsně nad zemí, u tymiánu a oregana špičky větviček. Nikdy neberte více než třetinu rostliny najednou. Bylinky sklízejte ráno po oschnutí rosy, kdy mají nejvíce aromatických látek. Pokud je chcete sušit, svazujte je do malých trsů a věšte na tmavé, suché a větrané místo. Sušení v troubě nebo na přímém slunci ničí chuť i barvu.

Bazalka se větví jen tehdy, když ji k tomu donutíte řezem. Pokud ji necháte růst bez zásahu, vytáhne se do výšky, stonek zdřevnatí a listů ubývá. Zaštipování není kosmetická úprava interiéru, ale způsob, jak z jedné rostliny udělat kompaktní keř s desítkami sklizňových bodů. Rozhoduje však načasování a místo řezu.

První zaštipnutí proveďte, jakmile má sazenice tři až čtyři patra pravých listů. Nečekejte na květ ani na zdřevnatění stonku. Odstraňte vrcholový pupen i s nejmladším párem lístků, a to nad druhým nebo třetím pravým listem. Řez veďte čistými nůžkami nebo nehty těsně nad místem, kde se listy připojují ke stonku. Ránu netřeba ošetřovat, bazalka se hojí rychle.

Pěstování v nádobě zakopané do záhonu Nejúčinnější metoda pro záhon je pěstování v pevné nádobě. Vezměte plastový květináč nebo vědro o objemu alespoň 10–15 litrů, nejlépe hluboké 30 cm a více. Do dna vyvrtejte 5–8 otvorů o průměru 5 mm kvůli odtoku vody. Nádobu zakopejte do záhonu tak, aby její okraj vyčníval 3–5 cm nad povrch půdy. Tím zabráníte tomu, aby se oddenky přelily přes okraj. Nádobu naplňte běžným zahradnickým substrátem smíchaným s kompostem v poměru 2:1. Mátu zasaďte doprostřed a po výsadbě důkladně zalijte. Během sezony kontrolujte, zda výběžky neprorážejí otvory ve dně nebo spárami u okraje.

Hnojte střídmě. Bylinky, které používate v kuchyni, nepotřebují velké dávky živin. Přehnojení vede k bujnému růstu listů, ale slabé chuti a větší náchylnosti k chorobám. Stačí jednou za dva týdny tekuté hnojivo na bylinky nebo kompostový výluh. Pokud pěstujete v květináči, po dvou měsících substrát vyčerpá živiny a je čas přesadit do většího květináče nebo vyměnit část zeminy.
Pozor na typický omyl: lidé zakopou květináč bez děr, nebo ho nechají jen položený na povrchu. Bez odtoku voda stagnuje a kořeny uhnívají. Pokud nádoba stojí na zemi, oddenky ji během pár týdnů obrostou a najdou si cestu do půdy. Okraj musí být nad zemí, jinak výběžky přelezou.

Na konci sezony, před prvním mrazem, mátu seřízněte na 5 cm a nádobu nebo bariéru zkontrolujte. Na jaře, jakmile půda rozmrzne, projděte okolí a vytrhejte všechny nové výhonky, které se objevily v okolí. Nikdy nepoužívejte kypření nebo rytí do hloubky větší než 10 cm – rozřezané oddenky by se rozšířily ještě víc. Kdo tyto zásady dodrží, má mátu na jednom místě řadu let a nemusí řešit, kam se mu rozlezla.

If you have any type of inquiries regarding where and ways to make use of Links.Gtanet.Com.Br, you could contact us at the web page.