Bezpečnost na raftu: nepodceňujte helmu a vestu, jinak riskujete zranění

Zásadní je také správné pořadí pohybů při přepínání karabin. Levou rukou držíte obě karabiny na jistícím laně, pravou rukou se přidržujete skály nebo dalšího lana. Pak odepnete jednu karabinu ze zadního bodu, přenesete ji dopředu a zacvaknete do předního bodu. Teprve poté přesunete váhu na přední karabinu a nohama uděláte krok dolů. Tento postup opakujte pomalu, bez spěchu. Nikdy neodepínejte obě karabiny najednou, ani když si myslíte, že stojíte jistě.

Základní pravidlo zní: délka lana musí odpovídat maximální vzdálenosti mezi dvěma jistícími body, kterou plánujete překonat. Pokud je vzdálenost mezi expreskami větší než polovina délky lana, hrozí, že při pádu dosáhnete na zem nebo na polici. V praxi to znamená, že na ferratu s dlouhými úseky bez jištění volte lano delší, než je nejdelší vzdálenost mezi kotvami. Typická chyba začátečníků je používat stejné lano jako na sportovním lezení – to bývá příliš krátké a dynamické.

Typická chyba – používat lano s průměrem určeným pro ledovcové trhliny. Takové lano je tlustší a hůře prochází karabinami, což zvyšuje tření a snižuje účinnost tlumiče pádu. Na ferratu patří tenčí, dynamické lano o průměru okolo 8–9 mm, které se snadno ovládá a dobře tlumí náraz. Pokud si nejste jistí, otestujte délku a počet karabin na krátkém úseku s jištěním shora – tím zjistíte, jak se systém chová, aniž byste riskovali zranění.

Jak počet karabin mění chování při pádu Počet karabin ve vašem jistícím systému přímo ovlivňuje tření a délku průvěsu. Čím více karabin zapojíte do řetězce mezi sedákem a lanem, tím více se zvyšuje tření a zkracuje se efektivní délka lana. To znamená, že při pádu se síla přenáší tvrději na tělo a na jistící bod. Optimální je používat pouze dvě karabiny – jednu na každém konci tlumiče pádu. Přidání třetí karabiny navíc zbytečně zvyšuje hmotnost a může způsobit zamotání lana.

Prakticky si to nacvičte nejdřív na umělé stěně nebo na krátkém, snadném úseku ferraty s hustým jištěním, kde je možnost chytit se i okolních skal. Ideální je trénovat s druhou osobou, která vás jistí zespodu pomocí lana, ale vy sami lano nepoužíváte. Tím si osvojíte přepínání karabin a dynamiku pohybu bez rizika pádu. Po zvládnutí základů na kolmém terénu zkoušejte sestup přes převisy, ale vždy s maximální rezervou.

Helma není jen kus plastu, který vás chrání před přímým nárazem do kamene. Při pádu do peřejí vás proud může hodit o dno, o skaliska nebo vás může vtáhnout pod kládu. Bez helmy hrozí otřes mozku i při zdánlivě „měkkém" nárazu, protože voda často skryje sílu úderu. Vyberte si helmu, která pevně sedí na hlavě a neklouže při pohybu. Měla by mít nastavitelný vnitřní obvod a řemínek pod bradou, který zajistíte tak, aby se mezi něj a bradu vešel jen jeden prst. Před každou jízdou zkontrolujte, jestli helma nemá praskliny nebo deformace, a pokud ano, vyměňte ji.

Slanění na zajištěných cestách bez použití lana je technika, která se běžně nepraktikuje, ale v některých situacích – například při nouzovém sestupu z ferraty, když vám dojde čas nebo se zhorší počasí – se může hodit. Než se k ní uchýlíte, musíte mít naprostou jistotu v rovnováze, práci s karabinami a odhadu vzdáleností. Bez lana nemáte žádný záchytný bod, takže každý krok musí být naprosto jistý a každý cvaknutí karabiny musí být automatické.

Délka lana se také projevuje v tom, jak snadno se pohybujete po skalním terénu. Kratší lano (např. 15 metrů) je vhodné pro krátké úseky s častým jištěním, kde nehrozí velký průvěs. Delší lano (25–30 metrů) dává větší rezervu na přelezy přes hrany a šikmé plotny. Vždy ale počítejte s tím, že lano musíte protáhnout všemi karabinami a nesmí se zachytávat o skoby nebo vegetaci. Před každým výstupem zkontrolujte, zda lano nemá smyčky nebo uzly, které by omezily jeho kluznost.

Pokud jste úplní začátečníci, vyberte si stěnu s označenými cestami podle obtížnosti. Začněte na nejlehčích, kde je chytů dostatek a sklon je mírný. Nebojte se zeptat personálu nebo jiných lezců na radu – většina je ochotná pomoci. Jakmile zvládnete první cesty, zkuste přidat i lehké převisy, ale vždy s vědomím, že pád je součástí lezení. Naučte se padat správně – držte tělo u stěny a neodrážejte se od ní, abyste se neuhodili.

Co si předem ověřit na konkrétní ferratě Než na ferratu vůbec vstoupíte, prostudujte si popis trasy a aktuální podmínky. Důležité jsou informace o hustotě jistících bodů a o charakteru terénu – některé ferraty mají dlouhé úseky bez možnosti mezijištění, kde by slaňování bez lana bylo sebevraždou. Také si předem zjistěte, zda jsou ocelová lana napnutá, nebo zda se prohýbají. Povolené lano znamená, že při sestupu musíte více kontrolovat své těžiště, protože se nemůžete spolehnout na pevný opěrný bod.