Baba v Dejvicích: Proč ji většina návštěvníků míjí a o co přichází

Začněte orientací objektu vůči světovým stranám. Hlavní průčelí bývá obráceno na jih nebo na západ – to je první vodítko, kdy vzniklo. Čím starší stavba, tím častěji najdete hlavní vchod na jižní straně kvůli světlu a teplu. Pozor na pozdější přístavby, které mohou původní vchod zcela zazdít. Projděte si objekt ze všech stran a všimněte si, kde je původní omítka, kde je novější oprava a kde přibylo další křídlo. Detaily jako stopy po zrušených oknech nebo zazděné oblouky prozradí víc než průvodcovský výklad.

Co se týče oken, renesance používá jednoduchá obdélná okna s kamenným ostěním a často i s takzvanou „renesanční špaletou" – tedy šikmým náběhem do místnosti. Pozdější úpravy měnily okna za větší, barokní s půlkruhovým záklenkem, nebo naopak za úzká klasicistní. Pokud je okno zasazené v šambráně, která je na pohled mladší než ostění, je to důkaz toho, že původní renesanční otvor byl upraven. A právě tady většina lidí dělá chybu: snaží se o „renesanční dojem" tím, že nechá vyrobit repliky oken podle barokních předloh, protože se jim líbí více. Tím ale znehodnotí autenticitu interiéru.

Čtvrtý praktický tip: věnujte pozornost místům, která se s Golemem pojí nepřímo. Například starý židovský hřbitov v Praze-Josefově je sice plný historických náhrobků, ale Golemův hrob tam nehledejte. Odborníci upozorňují, že umělý člověk nebyl považován za rituálně čistého, a proto nemohl být pohřben na běžném hřbitově. Mnohem pravděpodobnější je, že jeho ostatky spočívají v prostoru synagogy, který je dnes nepřístupný. Někteří badatelé dokonce spekulují, že bedna s hlínou byla zazděna do zdí při některé z barokních přestaveb.

Když už se rozhodnete strávit na Babě odpoledne, naplánujte si trasu tak, abyste nechodili jen po asfaltu. Začněte u spodního konce ulice Na Babě, odkud se otevírá pohled na celou svahovou zástavbu. Pak stoupejte vzhůru, ale odbočujte do všech slepých uliček – právě tam najdete domy, které nejsou na prvním pohled vidět z hlavní komunikace. Všímejte si orientace oken: funkcionalisté kladli důraz na světlo, takže většina obytných místností směřuje na jih nebo na západ. Pokud si s sebou vezmete mapu, nepoužívejte jen běžný turistický plán, ale raději historické snímky z třicátých let, které vám ukážou, že některé domy prošly necitlivými úpravami – přestavbami podkroví, výměnami oken nebo zateplením. Tyto zásahy jsou bohužel běžné a kazí celkový dojem, takže se nenechte zmást tím, že dům vypadá „moderně" – naopak, původní stav je obvykle vzdušnější a střídmější.

Baba není jen řada hezkých domů, ale živá učebnice dějin architektury. Abyste z ní vytěžili maximum, neberte si s sebou jen fotoaparát, ale i poznámky, do nichž si zapíšete, které domy vás zaujaly a proč. Po prohlídce si pak najděte chvíli na to, abyste si své postřehy porovnali s literaturou – ať už z knihovny, nebo z internetu, ale pozor na informace z neověřených zdrojů. Samotná procházka vám zabere hodinu až dvě, ale pokud si chcete užít atmosféru, zůstaňte déle a sedněte si na některou z laviček. Uvidíte, jak se čtvrť mění s denní dobou, a pochopíte, že funkcionalismus není chladný styl, ale promyšlený způsob, jak propojit bydlení se světlem a zelení. A to je mnohem cennější než jakákoli fotografie.

Pamatujte, že renesanční interiér není ztracený v čase. Je to živý prostor, který můžete propojit se současným bydlením – k tomu stačí, když budete ctít jeho proporce a materiály. Vyberte si jeden či dva výrazné prvky – třeba kamenný portál nebo trámový strop – a nechte je vyniknout. Zbytek zařiďte decentně, aby nedocházelo ke stylovému chaosu. Takový přístup ocení nejen památkáři, ale i vy sami, protože výsledek bude působit autenticky, ne jako kulisy z filmu.

Pátrání po hrobě umělého člověka z bláta a hlíny není jen turistickou hříčkou. Golem, kterého podle legendy oživil rabi Löw v 16. století, se po svém zániku měl proměnit v prach a být uložen na půdě Staré nové synagogy v Praze. Jenže právě tady začíná záhada: žádný oficiální hrob neexistuje a veškeré informace pocházejí z ústní tradice a literárních zpracování. Pokud se rozhodnete pátrat na vlastní pěst, připravte se na to, že narazíte na řadu nejasností, polopravd i záměrně mystifikujících příběhů.

Na závěr si dejte pozor na kapsáře, kteří se pohybují především v úzkých místech u schodišť. Kabelku mějte vždy na přední straně těla a fotoaparát nepokládejte na zábradlí. Není to nic proti nikomu, ale přeplněné pasáže jsou pro takové případy ideální. Pokud si budete pamatovat alespoň tyto rady, prohlídka paláce bude nejen příjemná, ale hlavně bez zbytečných komplikací.