6 zásad, jak nalepit tapetu na sádrokarton, aby vydržela

Dodržení správného postupu se projeví nejen na vzhledu, ale i na spotřebě barvy. řádně penetrovaný sádrokarton přijme první nátěr rovnoměrně, barva lépe kryje a počet vrstev se snižuje. Práce je rychlejší, výsledek trvanlivější a riziko, že se po čase objeví mapy nebo odlupování, klesá na minimum.

Vlhkost, teplota a proudění vzduchu rozhodují Impregnovaný sádrokarton snese občasné zvýšení vlhkosti, ale dlouhodobě potřebuje suché a větrané místo. Ideální je krytý sklad s relativní vlhkostí do šedesáti procent a stálou teplotou. Vyhněte se nevytápěným objektům, kde vlhkost kondenzuje na povrchu desek, prohlédnout a také přímému slunci. Ultrafialové záření a vysoké teploty narušují impregnační přísady v jádru a deska křehne. Pokud skladujete venku, postavte přístřešek, který chrání před deštěm, ale nechává proudit vzduch. Nikdy desky nebalte do neprodyšné fólie. Pod fólií se srazí voda a vytvoří se mokré skvrny, které se pak už neodstraní.

Manipulace je dalším rizikem. Impregnovaný sádrokarton je těžší než běžný, a pokud ho nosíte po jednom, ohýbá se. Přenášejte desky na výšku, případně ve dvou lidech. Při pokládání na sebe dávejte pozor, aby se hrany nepřekrývaly a neodíraly. Poškozená impregnační vrstva na hraně přestává fungovat. Stejně tak se vyhněte skladování v blízkosti chemických látek, rozpouštědel nebo hnojiv. Výpary mohou narušit povrchovou úpravu a deska ztratí ochranné vlastnosti.

Impregnovaný sádrokarton má jádro a oboustrannou úpravu, které odpuzují vodu, ale rozhodně není vodotěsný. Pokud desky leží na betonové podlaze ve vlhké garáži nebo na dvoře pod plachtou, vlhkost si je najde. Nejčastější chyba je právě položení přímo na zem. Beton táhne vlhkost vzlínáním a impregnovaná vrstva ji zpomalí, ale nezastaví. Během několika týdnů se objeví měkká místa, zápach a plíseň. Řešení je jednoduché: podložte desky hranoly, paletou nebo alespoň dřevěnými latěmi tak, aby mezi sádrokartonem a podlahou vznikla mezera alespoň deset centimetrů. Stejně tak neukládejte desky přímo na stěnu. Vlhkost se drží u zdi a proniká do hran.

Na hladký obklad, sklo nebo smaltovanou plochu suchý zip drží spolehlivě, pokud je plocha větší než lepicí plocha pásku. Na hrubý beton, starou malbu nebo spárované zdivo ale nelepte – tam se lepidlo nedostane do kontaktu s podkladem. Stejně tak nepoužívejte suchý zip na místo, kde na něj bude působit tah kolmo od stěny, například na ručník nebo na těžké zrcadlo. V takovém případě je vždy jistější vrták a hmoždinka.

Nejdřív si změřte, kde přesně trubka prochází deskou. Trubku obalte ochranným páskem nebo ji oblepte papírovou lepicí páskou, abyste při řezání nepoškodili její povrch. Na desku přeneste obrys trubky a přidejte vůli dva až tři milimetry po celém obvodu. Tato mezera není zbytečná – vyrovnává tepelnou roztažnost a zabrání tomu, aby se vlhkost z trubky přenesla do jádra desky.

Před použitím desky prohlédněte. Hledejte tmavé skvrny, měkká místa, zápach nebo odlupující se okraje. Lehce navlhlou desku lze někdy zachránit důkladným vysušením ve větraném prostoru, ale pokud je jádro rozpadlé, nepomůže nic. Radši ji vyřaďte, než abyste ji zamontovali do konstrukce, kde bude dál vlhnout a časem zplesniví. Prevence je vždy levnější než výměna celé příčky.

Když si nejste jistí, vezměte odřezek a ponořte ho na několik minut do vody. Běžný sádrokarton nasákne rychle, karton se rekonstrukce koupelny krok za krokemčne odlepovat a jádro změkne. Impregnovaný typ nasákne také, ale podstatně pomaleji a po vytažení drží tvar déle. Další možností je kápnout na povrch kapku vody a sledovat, jak rychle se vsákne. U běžné desky se vpije téměř okamžitě, u impregnované zůstane nějakou dobu na povrchu. Pozor ale na to, že ani impregnovaná deska není vodotěsná – pouze lépe odolává vlhkosti a krátkodobému kontaktu s vodou.

Sádrokarton je rovný, hladký a suchý povrch, takže se na první pohled zdá jako ideální podklad pro tapetu. Opak je ale častou příčinou zklamání: tapeta po pár týdnech odstává ve spojích, tvoří se bubliny nebo se celé pásy sesouvají. Důvodem nebývá špatná tapeta, ale příprava povrchu a způsob lepení. Sádrokarton totiž pracuje s vlhkostí, saje lepidlo jinak než omítka a jeho spoje nejsou nikdy dokonale pevné, dokud je neošetříte správnou hmotou.

Desky skladujte naležato, nikdy nepostavujte jednotlivé desky na hranu bez opory. Na hraně se snadno zlomí a poškozená hrana je vstupní brána pro vlhkost. Skládejte je do rovných vrstev na sebe, maximálně do výšky kolem jednoho metru. Mezi vrstvami nemusí být proklady, pokud jsou desky suché a rovné, ale při delším skladování je vhodné je oddělit tenkými latěmi, aby vzduch procházel i mezi nimi. Vždy zajistěte, aby horní deska nebyla vystavena zatížení, které by způsobilo prohnutí. Prohnutá deska se už nedá použít k obkladu, i když povrch vypadá úložné prostory v malém bytě pořádku.

If you have any issues with regards to where by and how to use více o tom, you can speak to us at our page.