5 způsobů, jak zvládnout dětský kašel a rýmu bez paniky

Poslední, ale neméně důležitá věc je reakce miminka. I kdyby láhev vyhovovala všem parametrům, pokud ji dítě odmítá, je to k ničemu. Zkuste nejprve koupit jeden kus a pozorujte, jak miminko pije. Pokud se mu dudlík nelíbí, změňte tvar nebo průtok. Nebojte se experimentovat, ale nepřehánějte to s počtem značek – příliš mnoho změn může dítě zmást. A pamatujte, že dudlíky se mění každé dva až tři měsíce, takže průběžně kontrolujte jejich stav.

Když se zdá, že se nedaří: použijte papír s texturou Jsou děti, které nerady malují, protože mají pocit, že neumí držet štětec. Místo toho, abyste je nutili, nabídněte jim jinou cestu: čtvrtku s netradičním povrchem. Například smirkový papír, vlnitou lepenku nebo papír s hrubým povrchem. Na takový povrch barva nedopadá rovnoměrně, takže každé ťuknutí štětcem vytvoří jinou strukturu. Dítě nemusí kreslit přesně, stačí jen dotýkat se štětcem. Vznikají tečky, čáry a skvrny, které vypadají zajímavě. Tahle technika uvolňuje ruku a učí dítě, že nejde o výsledek, ale o proces. Rodiče to ale často vzdají, protože si myslí, že je to „příliš snadné". Opak je pravdou – právě takové hravé techniky podporují jemnou motoriku.

Základem domácí péče je dostatek tekutin. Při rýmě a kašli dítě ztrácí vodu rychleji, proto mu nabízejte vodu, neslazený čaj nebo ředěné ovocné šťávy. Teplé nápoje navíc zvlhčují dýchací cesty a uvolňují hleny. U kojenců, kteří ještě nepijí sami, zvyšte frekvenci kojení nebo podávejte umělou výživu častěji, ale v menších dávkách. Naopak se vyhněte sladkým limonádám, které dráždí sliznice a mohou zhoršovat kašel.

Posledním tipem je tvorba z kousků barevných papírů – lepení. Dejte dítěti papír, lepidlo a nastříhané tvary. Nemusíte vyžadovat, aby něco konkrétního vytvořilo. Stačí, když lepidlo nanese na tvar, otočí ho a přitiskne na papír. Důležité je, aby lepidlo nebyl rozlévané. Pokud ho nanesete příliš mnoho, papír se zmačká a dílky se posunou. Správný postup: lepidlo nanášet tyčinkou, ne štětcem – je to pro malé prsty jednodušší. A hlavně: nikdy nelepte na mokrý podklad. Papír musí být suchý, jinak se dílek sesune. S trochou trpělivosti a bez očekávání dokonalého výkresu se z obyčejného lepení stane oblíbená činnost, která dítěti dodá sebevědomí.

Druhým klíčovým bodem je tvar dudlíku. Existují široké, anatomické, které připomínají prs, a úzké, které se používají u klasických lahví. Pokud miminko střídá kojení a láhev, je často lepší širší a měkčí dudlík, který lépe kopíruje přirozený úchop. Dávejte pozor na průtok – pomalý pro novorozence, rychlejší pro starší děti. Příliš rychlý průtok může vést k tomu, že se dítě zakuckává a polyká vzduch, což způsobuje bolesti bříška.

Než půjdete do obchodu, změřte dítěti vzdálenost od podlahy k rozkroku (vnitřní délka nohy). Tento údaj je spolehlivější než věk, protože děti stejného věku se běžně liší o deset i více centimetrů. Své míry si zapište a porovnejte s tabulkami velikostí, které výrobci uvádějí. Obecně platí, že při sedu na sedle by se dítě mělo dotknout špičkami nohou země – ne celou nohou, ale právě špičkami. Pokud stojí před kolem, mělo by mít mezi rámem a rozkrokem alespoň dva až tři centimetry rezervy. Tento test je jednoduchý a funguje u všech typů kol.

Domácí péče vám pomůže zvládnout běžné dětské nachlazení, ale důležité je sledovat celkový stav dítěte. Pokud se zdá, že se i přes vaši péči zhoršuje, nebo se objeví některý z varovných příznaků, nečekejte a vyhledejte odbornou pomoc. Správná a včasná reakce je vždy důležitější než odvážné spoléhání na osvědčené babské rady. S trochou trpělivosti a péče to ale zvládnete – a dětský smích se brzy vrátí.

Důležitá je také váha kola. Dětská kola bývají těžká, a pokud dítě nezvládne kolo samo zvednout nebo s ním manipulovat, nebude ho chtít používat. Zkuste kolo zvednout jednou rukou – pokud máte pocit, že je pro vás těžké, pro dítě bude nepoužitelné. Hledejte modely s hliníkovým rámem, které jsou výrazně lehčí než ocelové. Pozor také na brzdy: nejmenší děti (do 6 let) často nezvládnou silně zmáčknout brzdovou páku, proto jsou vhodnější zadní brzdy s nábojem, které se ovládají šlápnutím dozadu. Přední brzda je dobrá, ale jen pokud má dítě dost síly v ruce, aby ji bezpečně použilo.

Pokud máte doma předškoláka, vyzkoušejte techniku, které se říká „mokré do mokrého". Potřebujete jen čtvrtku, plochý štětec a čistou vodu. Papír nejdříve celý navlhčete vodou. Pak na něj dítě kape nebo maluje barvu. Barva se sama rozlévá a mísí. Dítě sleduje, jak se odstíny spojují a vytvářejí nové barvy. Tahle technika nevyžaduje přesnost, takže je vhodná pro děti od tří let. Pozor ale na jedno: pokud je papír příliš mokrý, barva steče dolů a vznikne kaše. Ideální je navlhčit papír houbičkou, neštětcem, a počkat deset sekund, než se voda vsákne. Pak teprve malujte.