5 způsobů, jak přejít horské sedlo bezpečně a s přehledem

Základní dělení je mezi dvou- a třívrstvými membránami. Dvouvrstvá bunda má membránu volně uvnitř, často chráněnou podšívkou. Je měkčí, skladnější a levnější – hodí se na běžné procházky, do města nebo na kratší túry, kde nečekáte extrémní podmínky. Třívrstvá konstrukce přilepuje membránu k vnějšímu materiálu i k vnitřní ochranné vrstvě. Výsledek je tužší, odolnější a hlavně prodyšnější při větší zátěži. Pokud plánujete celodenní výstupy, běhání v dešti nebo nošení těžkého batohu, třívrstvá bunda je správná volba. Nevýhodou je vyšší cena a menší komfort při nošení na triko.

Zavazadla a uvnitř vozu je další oblast, kde se dělají chyby. Těžké předměty zajistěte tak, aby nemohly při prudkém brzdění vyrazit dopředu. Pokud vezete střešní nosič, zkontrolujte jeho uchycení a rovnoměrné rozložení hmotnosti. Nezapomeňte na to, že zvýšený odpor vzduchu znamená vyšší spotřebu – plánujte proto častější zastávky na čerpacích stanicích. Dětskou sedačku upevněte podle návodu, nikoli od oka, a to i v případě, že vezete jen malý náklad.

Nejdůležitější je nespěchat. Plánování okruhu ze dvou map trvá v průměru o půl hodiny déle než z jedné, ale vyhnete se situaci, kdy na rozcestí zjistíte, že jdete opačně. Také si zvykněte zapisovat si rozdíly mezi mapami do poznámek – příště už budete vědět, která značka je v dané oblasti spolehlivější.

Další užitečný trik spočívá v tom, že si z mapy A vezmete jen vrstevnice a z mapy B jen cestní síť. Tím zjistíte, jestli cesta, kterou chcete jít, skutečně odpovídá křivkám terénu. Často se stane, že mapa ukazuje pohodlnou stezku, ale vrstevnice prozradí, že vede nesmyslně strmým svahem. Pokud takovou kombinaci objevíte, raději zvolte jinou variantu, i kdyby byla o kilometr delší – ušetříte síly.

Na co si dát pozor při samotném výletě? Lékárnička nepomůže, pokud ji nenosíte u sebe. Nechávat ji v autě nebo na ubytování znamená, že ji vlastně nemáte. Stejně tak neuškodí zkontrolovat si před výletem předpověď počasí a přizpůsobit obsah: v létě přidejte přípravek na opalování nebo chladivý gel, v zimě zase termofólii. Vždycky platí, že méně je někdy více, ale základní vybavení by mělo být v batohu neustále.

Nejdůležitější je světlo. Čelovka by měla být samozřejmostí, ale ne každá je vhodná pro noční pohyb v horách. Vyberte si takovou, která má nastavitelný výkon a ideálně i červený režim. Červené světlo šetří oči a neruší noční vidění, což oceníte při kontrole mapy nebo foťáku. Vždy mějte s sebou náhradní baterie nebo powerbanku – v chladu baterie rychleji ztrácejí kapacitu. Zkuste si také před túrou vyzkoušet, jak dlouho světlo vydrží na nejvyšší výkon, a podle toho naplánujte jeho používání.

Na co si dát pozor při výběru střihu a detailů Střih je u membránových bund stejně důležitý jako samotná vrstva. Příliš volná bunda sice umožňuje vrstvení, ale při pohybu vlaje a ztrácí teplo. Příliš těsná zase omezuje pohyb a při sehnutí se límec odtahuje od krku. Vším ejte si hlavně délky rukávů – při natažení rukou by zápěstí neměla zůstat odhalená. Podpaží by mělo být dostatečně volné, ideálně s větracím zipem. Ten oceníte při intenzivnější aktivitě, kdy nechcete svlékat celou bundu. Kapsy umístěné vysoko nad pasem jsou nezbytné, pokud nosíte batoh s bederním pásem.

Při samotném výstupu dbejte na plynulé tempo. Nezrychlovat v místech, kde se otevírá výhled, a nezpomalovat v exponovaných úsecích. Každých dvacet až třicet minut si udělejte krátkou pauzu, nejlépe v závětří a mimo lavinové svahy. Kontrolujte, zda se nepotíte příliš a zda vám není zima – obojí je signál k úpravě oblečení. Ideální je vrstvit tak, abyste si mohli jednu vrstvu snadno sundat nebo nasadit bez zouvání batohu.

Když stojíte před regálem s outdoorovým oblečením, membránová bunda vypadá jako jasná volba. Ale po prvním dešti zjistíte, že se buď potíte, nebo vám voda stále teče pod límec. Problém většinou není v tom, že by membrána nefungovala, ale v tom, že jste vybrali špatný typ pro svůj pohyb a počasí. Než sáhnete po první barevné bundě, zkuste si odpovědět na tři otázky: jak dlouho budete venku, jak intenzivně se budete hýbat a jestli potřebujete bundu na celoroční nošení, nebo jen na přeháňky.

S trochou zkušeností se ale noční túra bez měsíčního svitu stane jedinečným zážitkem. Ticho, které je v horách po setmění, a hvězdná obloha bez rušivého světla mají své kouzlo. Stačí jen respektovat tmu a nepodceňovat ji. Vyzkoušejte si nejprve kratší a dobře známou trasu, na které se vyznáte. Jakmile si osvojíte základy, můžete se pomalu pouštět do náročnějších výprav. Klíč je v přípravě a v tom, že se nenecháte zaskočit – a pak vám tma už nebude překážkou, ale společníkem.