5 způsobů, jak účinně zbavit kurník zápachu

Častým problémem bývá bahno. Když výběh nemá odvodnění, po každém dešti se promění v bláto, které způsobuje záněty běháků a plísně. Vyřešíte to jednoduše: na nejfrekventovanější místa nasypte vrstvu štěrku nebo písku o tloušťce alespoň deset centimetrů. Kolem krmítka a napáječky položte dřevěné rošty nebo dlaždice, které se dají snadno očistit. Dobrým tipem je také vytvořit ve výběhu několik vyvýšených suchých míst, třeba z dřevěných palet – slepice je využijí k odpočinku a zároveň si na nich očistí nohy.

Praktické detaily, které rozhodují o tom, zda se slepicím bude dařit Samotný plot ale nestačí. Výběh musí mít i funkční zóny. Vždy umístěte napáječku a krmítko do stínu, nejlépe pod přístřešek, aby voda nezahřívala a krmivo nevlhlo. Krmítko postavte na vyvýšenou plošinu nebo ho zavěste – slepice pak nebudou krmivo rozhrabávat a šlapat do něj. Nezapomeňte na popeliště. Suchá hlína smíchaná s pískem a dřevěným popelem umožní slepicím zbavit se parazitů. Popeliště umístěte na slunné místo, které zůstává suché i po dešti.

Pokud i po těchto krocích zápach přetrvává, zaměřte se na možná skrytá místa. Zkontrolujte, zda se v rozích nehromadí stará podestýlka, zda neteče střecha a zda se pod kurníkem nevytváří mokré ložisko. Přemýšlejte také o počtu slepic – pokud je jich v kurníku příliš mnoho, žádná údržba nepomůže. Pravidelná aplikace těchto pěti kroků změní vzduch v kurníku během čtrnácti dnů a vy se zbavíte nejen zápachu, ale i much a plísní. Výsledek poznáte i na zdraví a aktivitě vaší hejna, které se vám odmění lepší snáškou.

Pokud máte slepice, které spolu vycházejí, ale jedna druhou z hřadu vyhání, oddělte agresorku na dva týdny do jiného výběhu. Po návratu se obvykle sociální hierarchie upraví a místo na bidle si najde každá. Důležité je nezasahovat do přirozeného pořadí – nesnažte se podřízené slepici zajistit „bezpečné" místo na hřadě, protože to vyvolává konflikty. Nechte je, ať si pořadí na bidle určí samy, a vy jen kontrolujte, že všechny v noci skutečně sedí nahoře, a ne na zemi.

Základním kamenem bezpečného výběhu je pevné oplocení. Klasické pletivo s oky menšími než pět centimetrů slepice nepodhrabe, ale musíte je zapustit do země alespoň dvacet centimetrů hluboko. Nejlépe uděláte, když pletivo zahnete do tvaru písmene L směrem ven – slepice pak narazí na překážku dřív, než stihne vyhrabat tunel. Nezapomínejte ani na vrchní krytí. Slepice sice neumí létat vysoko, ale lehké plemeno dokáže přeletět i dvoumetrovou hradbu. Pokud výběh nemá střechu, použijte síť proti dravcům nebo alespoň zvažte zastřižení křídel. Právě dravci – káně, lišky nebo toulaví psi – jsou nejčastější příčinou ztrát.

Na závěr připojte jednu praktickou radu: výběh vždy budujte s rezervou pro rozšíření. Až zjistíte, že vám slepice nestačí, nebo že chcete přidat další kus, nebudete muset stavět od začátku. Kvalitní výběh vám vydrží patnáct i více let, takže se investice do dobrých materiálů a promyšleného návrhu vyplatí. A co z toho všeho plyne? Když slepicím dopřejete bezpečný a podnětný prostor, odmění se vám pravidelnou snáškou a klidným chovem bez zbytečných komplikací.

Důležité je také myslet na to, že slepice potřebují neustálou zábavu. Pokud jim dáte jen holou plochu, začnou se nudit a vypichovat si peří. Zavěste jim kus zeleniny nebo staré zrcadlo, umístěte do výběhu klády, větve nebo kameny, které mohou obcházet a prozkoumávat. Pravidelně jim také přinášejte čerstvou trávu nebo seno. Aktivní slepice jsou zdravější, spokojenější a jejich vejce mají kvalitnější skořápku.

Zápach z kurníku není jen nepříjemný pro vás a sousedy, ale také signalizuje, že se v prostředí hromadí čpavek a vlhkost, které škodí zdraví slepic. Dusíky z trusu dráždí dýchací cesty, snižují snášku a zvyšují riziko nemocí. Než sáhnete po chemických osvěžovačích, které problém jen maskují, zaměřte se na příčiny. Cílem je vytvořit suché, vzdušné a snadno udržovatelné prostředí, kde se bakterie a plísně nemají šanci šířit.

Častou chybou je hřad umístěný přímo nad krmítkem nebo napáječkou. Slepice pak v noci padají do trusu, který kontaminuje vodu i krmení. Další chybou je příliš hladký povrch bidla – nové, neobroušené dřevo je kluzké. Pomůže, když hřad na pár týdnů obalíte jutovým provázkem nebo hrubým pytlovým hadrem. Slepice si na něj zvyknou a vy pak kryt sundáte. Vyvarujte se také náhlé změny výšky hřadu – pokud ho zvednete o více než 15 cm najednou, hejno začne hřadovat znovu na zemi.