5 zásadních věcí, které musíte vědět o akumulační krbové vložce

Při nákupu dřeva se vyplatí žádat, abyste si mohli polena prohlédnout. Pokud prodávající nabízí dřevo „suché" a čela jsou hladká, bez trhlin, ale polena jsou těžká, raději je odmítněte. Praskliny na čele nejsou vada – jsou to přirozený projev vysychání. Ideální stav je, když má poleno na čele alespoň dvě nebo tři výrazné trhliny, které sahají do hloubky, ale nerozpadá se. Takové dřevo hoří čistě, topíte s ním efektivně a nezanášíte komín.

Důležité je také správné nastavení spalinové cesty. Akumulační vložka vyžaduje vyšší teplotu spalin, aby se jádro dostatečně prohřálo. Pokud máte komín s příliš velkým tahem, riskujete, že teplo „ulítne" komínem. Doporučuji instalovat tlumič tahu nebo klapku, která reguluje odtah. Při koupi vždy konzultujte projekt s odborníkem – podcenění komínu je nejčastější příčinou nefunkční akumulace.

Nejdůležitější částí údržby je čištění skla. Na skle se usazuje dehet a saze, které snižují výhled do ohně a zhoršují prožitek z topení. Pro běžné čištění použijte navlhčený hadřík a jemný čisticí prostředek určený na kamna. Vyhněte se agresivním chemikáliím a drsným houbičkám, které sklo poškrábou. Pokud je sklo silně zanesené, nechte kamna vychladnout a naneste pastu z jedlé sody a vody. Nechte působit deset minut, poté setřete měkkým hadříkem a doleštěte suchou částí.

Pozor si dejte na to, že ne všechny praskliny jsou stejně důležité. Velká trhlina, která odděluje část čela, může být důsledkem rychlého vysušení na prudkém slunci nebo v blízkosti topení. Takové dřevo sice může být suché, ale zároveň bývá náchylné k praskání při dalším zpracování. Chcete-li zjistit, zda jsou praskliny jen povrchové, nebo sahají hluboko, stačí vzít nůž nebo šroubovák a zasunout ho do trhliny. Pokud nástroj projde snadno až do středu, dřevo je prořídlé a suché. Pokud se zastaví po pár centimetrech, dřevo je ještě vlhké – trhlina se teprve tvoří, ale vnitřek drží pohromadě. Tento test je rychlý a nezničí poleno, pokud použijete tenký nástroj.

Jaké barvy hledat a čemu se vyhnout Zdravé suché dřevo má po odkrytí typický světle žlutý až slámový odstín, u jehličnanů často s nádechem do oranžova. Pokud je povrch hladký, bez tmavých skvrn a na omak působí spíše teplým dojmem, můžete si být jistí, že dřevo prošlo správným procesem vysychání. Naopak pokud pod kůrou objevíte šedohnědé zabarvení, které připomíná zeminu, nebo dokonce černé pruhy táhnoucí se po celé délce kmene, jedná se o zárodky plísně nebo počínající hnilobu.

Bezpečnostní zásada zní: kamna nikdy nečistěte za provozu. Po uhašení ohně počkejte alespoň 24 hodin, než se pustíte do důkladné údržby. Během čištění mějte v místnosti otevřené okno a používejte ochranné rukavice. Po dokončení práce zkontrolujte, že jsou všechna dvířka a kryty správně uzavřeny. Pokud si všimnete prasklin, deformací nebo jiných poškození, Barvy StěN Do ObýVáKu neotálejte s opravou – kamna s vadami nejsou bezpečná.

Po vyhoření těkavých látek zůstává v polenu dřevěné uhlí. To hoří jiným způsobem – na povrchu, bez plamene, při teplotách 700–900 °C. Tato fáze je z hlediska vytápění nejhodnotnější, protože uhlí vyzařuje sálavé teplo rovnoměrně po dlouhou dobu. Abyste ji využili na maximum, nerozdělávejte hned po dohoření plamene nový přísun dřeva. Nechte uhlíky dostatečně prohořet a teprve pak přiložte menší poleno na žhavou vrstvu. Tím udržíte teplotu v topeništi vysoko a zabráníte poklesu pod 600 °C, při kterém se začínají tvořit saze.

Co se děje, když plamen už hoří Jakmile teplota v ohništi překročí 500 °C, nastává druhá fáze – vlastní hoření těkavých látek. Plamen je vlastně prostor, kde probíhá oxidace plynů uvolněných ze dřeva. Uhlík, vodík a kyslík reagují za vzniku oxidu uhličitého a vodní páry, přičemž se uvolňuje velké množství tepla. V této chvíli je klíčový přísun kyslíku. Pokud je ho málo, hoření se zpomalí, plamen začne „plivat" a vznikají nespálené uhlovodíky, které kondenzují na stěnách komína jako černý dehet. Typická chyba je přikládat dřevo tak, že k sobě polena přiléhají natěsno a blokují proudění vzduchu – mezi nimi pak hoří jen malá část povrchu a zbytek se jen zahřívá.

Pravidelná údržba kamen není jen otázkou estetiky, ale především bezpečnosti a efektivity topení. Zanedbaná kamna ztrácejí výkon, zvyšují spotřebu paliva a v extrémních případech mohou způsobit požár nebo otravu oxidem uhelnatým. Základním pravidlem je čistit kamna minimálně jednou za topnou sezónu, ideálně před začátkem zimy a pak ještě jednou v jejím průběhu. Pokud topíte denně, vyplatí se kontrolovat stav spalinových cest častěji.

If you treasured this article and you would like to get more info pertaining to navštívit stránku please visit the web-site.