5 zásad, jak v kuchyni získat místo i v malém prostoru

Standardní hloubka spodní linky je 60 centimetrů, ale v garsonce je často lepší 50 až 55 centimetrů. Ušetřených deset centimetrů se pozná v každém kroku a dřez se do menší hloubky vejde, pokud zvolíte model s menší mise a s odtokem posunutým dozadu. Výška pracovní desky se nastavuje podle toho, kdo v kuchyni skutečně pracuje: 85 centimetrů vyhovuje člověku kolem 165 až 175 centimetrů, vyšší postava potřebuje 90 až 92. Rozdíl pěti centimetrů znamená, že při krájení není hlava v předklonu a ramena v napětí.

Úložný prostor v kuchyni nevzniká tím, že si koupíte další skříňku. Vzniká tím, že přestanete plýtvat místem, které už máte. Než začnete cokoli kupovat, změřte si, kolik místa skutečně zabírá každá věc, kterou v kuchyni používáte. Většina domácností má v kuchyni tři až čtyři předměty, které používá jednou za rok, a přitom zabírají místo, kde by se dalo skladovat něco denně potřebného. Začněte tím, že vytáhnete všechno z jedné skříňky a položíte to na stůl. Uvidíte, co tam vlastně máte. Teprve potom má smysl řešit, kam to uložit.

Poslední limit je větrání a elektřina. V garsonce se vaří, spí i pracuje, takže digestoř s uhlíkovým filtrem není volitelná, ale nutná. Bez odtahu se mastnota usadí na všem v místnosti do měsíce. Zároveň si předem rozvrhněte zásuvky: sporák, lednice, mikrovlnka, rychlovarná konvice a digestoř často chtějí vlastní okruh. Prodlužovačky za linkou jsou nejen ošklivé, ale i nebezpečné. Když tyto čtyři věci — pohyb, hloubku, chlazení a větrání — vyřešíte dopředu, kompaktní sestava v garsonce přestane být kompromisem a začne být funkčním celkem.

Kuchyně do L se hodí tam, kde potřebujete spojit dvě pracovní zóny podél dvou stěn, které na sebe kolmo navazují. Typicky jde o místnosti, kde nelze umístit dlouhou linku podél jedné stěny, protože ji přerušují dveře, okno nebo topení. Rohové uspořádání využije i prostor, který by jinak zůstal prázdný, a zkracuje vzdálenosti mezi dřezem, sporákem a lednicí.

Průchozí kuchyň se dvěma dveřmi vypadá na první pohled jako výhoda: dva vchody znamenají kratší cestu a lepší propojení s okolními místnostmi. Jenže právě druhý průchod bývá důvodem, proč se skříňky často umístí špatně. Nejčastější chyba je cpát horní i dolní skříňky na obě strany obou dveří. Vznikne tunel, kterým se nedá projít s plným košem, natož s hrncem. Základem je rozdělit kuchyň na dva pruhy: průchozí koridor široký alespoň 90 cm a pracovní zónu, kde skříňky skutečně stojí.

Poslední kontrola před objednáním: změřte obě stěny včetně výstupků, zásuvek a radiátorů. Zkontrolujte, zda se dveře a okna otevírají bez kolize s deskou. Ověřte, že v rohu zůstane přístup k uzávěrům vody a plynu. Teprve pak řešte barvy a materiály. Kuchyně do L funguje nejlépe, když respektuje pohyb člověka, ne když jen vyplní půdorys.

Kam přesně roh postavit a čím ho zaplnit Rohový bod je nejdůležitější místo celé kuchyně. Pokud je v něm okno, musíte počítat s nižší deskou nebo s výškovým uspořádáním, které okno nezakryje. U rohového dřezu si předem ověřte, jak daleko dosáhnete na baterii a zda se vejdou dvířka skřínky. Častá chyba je příliš úzký roh: pokud jsou obě ramena kratší než asi metr, vznikne stísněný kout, kde se nedá pracovat ani uklízet.

Umístění kuchyně do L ovlivňuje i provoz v místnosti. Pokud je roh u vchodu, hrozí, že první rameno linky zablokuje průchod. Nechte proto u dveří alespoň úzký pruh volné podlahy. Když je roh naopak v průchozí ose, může působit jako bariéra; v takovém případě zvažte, zda raději nezvolit dvě samostatné linky proti sobě. Rozhoduje také vzdálenost k jídelnímu stolu — čím blíž, tím méně kroků při servírování.

Základní pravidlo zní: úsporný trojúhelník mezi dřezem, varnou deskou a chladničkou nemá přesáhnout několik kroků. V rohu proto neumisťujte sporák ani dřez, pokud to jde. Roh je nejlepší vyhradit pro pracovní desku nebo rohový dřez s odkládací plochou. Sporák dejte na delší rameno linky, chladničku na konec kratšího ramene, aby se dveře daly otevírat bez překážení.

Do rohu se osvědčily výsuvné systémy a karusely, které zpřístupní i hluboký prostor. Vyhněte se pevným policím v rohu, kam se nedostanete rukou. U rohové linky myslete na to, že pracovní deska musí mít dostatečný přesah, jinak se při krájení budete opírat o hranu. Mezi deskou a horními skříňkami nechte dost místa na digestoř a na světlo, které v rohu často chybí.

Nejlepší je sázet na jednotné nádoby. Sklenice od okurek, kelímky od jogurtů a sáčky zastrčené za sebou vypadají jako skladiště. Když ale přesypete mouku, cukr, rýži, čočku, ořechy a koření do průhledných uzavíratelných nádob stejného tvaru, vznikne řada, která se čte jedním pohledem. Nádoby držte ve dvou až třech velikostech, které do regálu pasují na výšku. Zbytečně velká nádoba s malým množstvím obsahu působí prázdně, příliš malá se zase přeplňuje a nedá se dobře zavřít.