5 zásad, jak svázat židle, aby se při přepravě nehýbaly

Posledním krokem je označení křehkých kusů. Nápis „pozor křehké" na kartónové krabici nikomu neublíží, ale spoléhat se pouze na něj je naivní. Fyzicky oddělte křehký nábytek od běžných kusů a při nakládání ho umístěte na nejbezpečnější místo. Pokud přepravujete nábytek na otevřeném přívěsu, zajistěte ho nejen popruhy, ale i ochrannou plachtou, která ho chrání před deštěm a prachem. Plachta musí být napnutá, aby v ní nefoukal vítr a netřepala se o povrch nábytku.

Zvláštní pozornost věnujte dveřím a čelům zásuvek, pokud mají skleněné výplně. Tyto díly je nejbezpečnější vyjmout úplně a přepravovat je v kartonu s měkkou výplní. Při manipulaci s nimi držte za hrany, ne za sklo. Pokud si nejste jistí, jak se sklo demontuje, vyfoťte si postup předem – fotografie vám ušetří dohady a případné poškození.

Velké kusy, jako jsou pohovky nebo skříně, přepravujte vždy na výšku, pokud to konstrukce umožňuje. Tím se lépe vejdou do dveří a chodeb. U úzkých průchodů využijte diagonální natočení nábytku. Nejprve prostrčte jednu stranu, pak druhou. Pokud nábytek nejde protáhnout, zkuste sundat dveře z pantů – ušetříte tím často centimetry navíc. Mějte po ruce šroubovák a klíče, abyste mohli dveře rychle demontovat a nasadit zpět.

Samotné šuplíky zabalte zvlášť. Zásuvky s kovovými úchyty nebo skleněnými čely obalte do měkké látky a pak do pevnějšího papíru. Menší šroubky, kolečka a úchyty vložte do sáčků a přilepte je lepicí páskou k vnitřní straně korpusu. Tím zabráníte jejich ztrátě. Při nakládání do auta mějte na paměti, že komoda bez zásuvek je výrazně lehčí, ale také náchylnější k překlopení. Vždy ji postavte na stabilní podložku a upevněte popruhy tak, aby se nemohla hýbat.

Po ujetí prvních pár kilometrů se zastavte a zkontrolujte úvazky. Vibrace a teplotní změny způsobí, že se popruhy mírně povolí. Dotažení během jízdy je bezpečné, pokud zastavíte na rovném místě a auto stojí. Tento krok je důležitý zejména u delších tras, kdy se materiál přirozeně „usadí". Pokud máte ve voze více židlí, které nejdou svázat do jednoho bloku, rozdělte je do dvou menších skupin a každou zajistěte zvlášť – vždy dvěma popruhy minimálně. Tím dosáhnete stability i bez přepravních boxů nebo speciálních držáků.

Když už k otisku dojde, neřešte to hned agresivním čističem. Stačí mikrovláknový hadřík mírně navlhčený vlažnou vodou. Otírejte jemně krouživými pohyby, bez tlaku. Mastný otisk se uvolní, pokud hadřík předem vyždímáte tak, aby byl jen vlhký. Pozor na saponáty – ty narušují voskovou vrstvu a povrch pak matní. Pokud je otisk starší a zaschlý, naneste na hadřík kapku dětského oleje a krouživě přejíždějte přes místo. Olej rozpustí mastnotu a nezanechá šmouhy, pokud ho po chvíli setřete suchým hadříkem.

Než začnete vázat, věnujte čas přípravě. Pokud mají židle polstrované sedáky a opěradla, obalte je měkkou tkaninou, fólií s bublinkami nebo dekami. Nezajišťuje to jen ochranu před škrábanci, ale také to zvyšuje tření mezi jednotlivými kusy, takže se při jízdě méně posunují. U židlí s hladkými dřevěnými nebo kovovými částmi je vhodné použít protiskluzovou podložku nebo kousek gumy mezi styčné plochy. Bez této vrstvy se i dobře utažený úvazek může během jízdy uvolnit.

Častou chybou je svázat židle až po naložení a jen tak kolem nich omotat jeden provaz. Provaz se ale při jízdě uvolňuje, a navíc nemá dostatečnou pevnost pro boční síly při zatáčení. Další chybou je nechat mezi židlemi vzduchové mezery – i malá vůle se při rezonanci vozu postupně zvětšuje. Také pozor na přílišné utažení popruhů u židlí s tenkými nohami, které se mohou zlomit. Správné napětí poznáte tak, že popruh nejde prsty posunout, ale zároveň nezpůsobuje viditelnou deformaci konstrukce.

Při nakládání do vozu pak blok židlí vždy umístěte čelem k příčné stěně kufru nebo k zadním opěradlům sedaček. Nejlépe je postavit ho na protiskluzovou podložku a opřít o pevnou část karoserie. Pokud máte k dispozici kotevní oka, připevněte k nim další popruh, který prochází přes celý blok a táhne ho směrem k přední části vozu. Tím zamezíte pohybu dopředu při prudkém brzdění. Vždy se ujistěte, že žádný z popruhů nevede přes ostré hrany, které by ho mohly přeříznout – v takovém případě použijte ochranné návleky nebo hadry.

Pro samotný přesun využijte techniku „posouvání a zvedání s přestávkami". Nikdy nezvedejte těžký nábytek celý najednou. Místo toho ho nakloňte a podložte kluznými materiály. Po podlaze ho pak tlačte, ne zvedejte. Hrany a rohy chraňte měkkou textilií. Při přenášení přes práh nebo schody zvedejte pouze jednu stranu a nábytek podepírejte vlastním stehnem nebo klínem. Dbejte na rovnováhu – pokud cítíte, že ztrácíte kontrolu, ihned nábytek spusťte a zkuste to jinak.