5 zásad, jak správně socializovat štěně bez zbytečných chyb

Socializace štěněte nezačíná až na cvičáku, ale v momentě, kdy si ho přinesete domů. Okno pro vytvoření pozitivního vztahu k lidem, zvířatům a prostředí je poměrně krátké – zhruba do čtyř až pěti měsíců věku. Po překročení této hranice už pes přijímá nové podněty pomaleji a opatrněji. Nejde o to štěně „otrkat" vším možným, ale postupně a v klidu ho seznamovat s tím, co v běžném životě potká.

Častou chybou je mazat vše naslepo. Pokud namažete i místa, která spolu nesouvisí, můžete znečistit potah nebo látku. Vždy mazejte jen tam, kde jste předtím slyšeli zvuk. U koženky nebo textilu dávejte pozor, ať tuk neprosákne na viditelnou část.
Typické chyby se opakují. Lidé koupí rošt stejné velikosti, jako je matrace, ale zapomenou, že rám postele má vlastní vnitřní rozměr a rošt se do něj musí vejít včetně vůle pro větrání. Další častou chybou je příliš měkký rošt pod tuhou matrací – výsledkem je propadání v pánvi a bolesti zad. Opačný extrém, tedy tuhý rošt pod měkkou matrací, zase zbytečně tvrdí celou plochu a matrace ztrácí schopnost odpružit tlakové body.

Po přesazení rostlinu nezalévejte hned druhý den. Nechte ji tři až čtyři dny v polostínu, teprve potom ji přemístěte na slunce. První týden ji chraňte před prudkým deštěm a větrem. Zálivku obnovte až ve chvíli, kdy substrát na povrchu proschne. Běžnou chybou je přesazení do mokré zeminy a okamžité umístění na přímé slunce. Levandule pak ztratí listy a vypadá jako mrtvá, i když má kořeny v pořádku.

Základem je rozdělit pokoj na dvě zóny, které mají vlastní místo na spaní, vlastní úložný prostor a vlastní pracovní plochu. Nemusí jít o pevnou příčku. Stačí změna podlahy, barvy stěny, orientace postelí nebo výškový rozdíl nábytku. Každý bratr potřebuje alespoň jeden metr čtvereční, který je jen jeho. Pokud to nejde, je lepší zvolit patrovou postel a uvolněný prostor věnovat dvěma samostatným pracovním místům než dvěma velkým postelím vedle sebe.

Typickou chybou je příliš mnoho podnětů najednou. Výlet na trh, do zoo nebo na hlučnou akci štěněti spíš ublíží. Stejně tak je chyba ho nechat se „vyřádit" s cizími psy bez dozoru. Hrubá hra nebo přepadení větším psem může zanechat trauma. Vždy sledujte řeč těla: stažený ocas, uši dozadu, zívání, olizování nosu nebo snaha uniknout znamenají, že je toho moc. V tu chvíli přerušte situaci a odejděte do klidu. Naopak vrtění ocasem, byt v paneláku uvolněná tlama a ochota se zapojit signalizují, že je vše v pořádku.

Úložný prostor se podceňuje. Dva kluci znamenají dvojnásobné množství oblečení, obuvi, školních pomůcek a sportovního vybavení. Naplánujte skříně nebo zásuvkové systémy tak, aby každý měl vlastní uzamykatelnou nebo alespoň barevně odlišenou část. Společná skříň bez rozdělení vede k hádkám o trička a boty. Vyhněte se hlubokým policím, do kterých se nevidí – věci se v nich hromadí a nikdo neví, co tam je.

Kdy a jak začít s venčením a kontakty S venčením začněte co nejdřív, ale bezpečně. Do dokončení očkování se vyhýbejte místům s vysokým výskytem psů a jejich exkrementů, jako jsou frekventované parky. Místo toho volte klidné ulice, dvorky a krátké procházky. If you have any thoughts relating to where and how to use úprava interiéru, you can speak to us at our web site. Štěně noste nebo veďte na vodítku a nechte ho očichávat povrchy, trávu, listí. Právě čichání je pro psa nejpřirozenější forma poznávání světa a výrazně snižuje stres. S cizími psy se seznamujte pouze s klidnými, dospělými a zdravými jedinci, ideálně na neutrální půdě a na vodítku.

První dny doma by měly být v režimu pozvolna. Štěně potřebuje klid, pravidelný režim krmení, spánku a vylučování. Nenoste ho hned na rušná místa, ale nejdřív ho nechte zvyknout si na váš byt, zvuky domácnosti, vysavač, zvonek a lidi, kteří k vám chodí. Každý nový zážitek spojujte s odměnou – pamlskem, hrou nebo klidným hlasem. Nikdy štěně netlačte do kontaktu, pokud se samo stahuje. Nucené setkání s cizím člověkem nebo psem vytváří strach, který se později velmi těžko odstraňuje.

Do pěti měsíců věku se snažte štěněti představit různé typy lidí – muže, ženy, děti, osoby s holí, v čepici, s brýlemi, na kole nebo s deštníkem. Krátké a pozitivní setkání stačí. Nechte štěně, ať si samo zvolí, zda se přiblíží. Pokud se bojí, necukejte vodítkem ani ho netlačte. Místo toho si stoupněte mezi štěně a podnět, klidně mluvte a odměňujte ho za to, že zůstává v klidu. Stejně tak ho seznamte s vodou, autem, výtahem, schody a různými povrchy. Všechno dělejte po malých krocích a vždy končete dřív, než štěně ztratí pozornost.

Socializace nekončí v pěti měsících. Pokračuje celý život, jen tempem, které psovi vyhovuje. Dospělý pes potřebuje nové zážitky průběžně, aby neztratil jistotu. Pokud se objeví strach nebo agrese, neřešte to silou ani trestem. Vyhledejte pomoc odborníka na chování zvířat, který nastaví plán postupného zvykání. Dobře socializovaný pes není ten, který se snese se vším, ale ten, který zvládá běžné situace bez paniky a umí se uklidnit.