5 zásad, jak správně prát, žehlit a skládat ubrusy

Typická chyba je prát ručník s aviváží. Aviváž obalí vlákna a sníží savost, takže ručník postupně přestane fungovat úplně. Perte ho na 40 °C bez aviváže, občas na 60 °C kvůli bakteriím, a nikdy ho nenechávejte mokrý v tašce přes noc. Právě vlhko a teplo jsou živnou půdou pro zápach, který se pak už nedá vyprat. Po tréninku ručník rozložte a nechte uschnout, teprve potom ho složte.

Začněte tím, že si sednete a spočítáte, kolik dětí skutečně přijde a kolik času u stolu opravdu stráví. Program oslavy bývá nabitý, takže jídlo je často jen krátká zastávka mezi hrou. Na tuhle zastávku stačí tři až čtyři druhy jídla, jedno pití a jedna sladkost. Pokud máte na stole deset misek, děti ochutnají od každé a nic pořádně nesní. Omezit výběr není lenost, je to prevence plýtvání a přeplněných žaludků.

Závěsy v obývacím pokoji nedělají jen dekoraci. Určují, kolik světla do místnosti pustíte, jak bude místnost působit ve dne a večer a jestli se v ní budete cítit dobře i po letech. Většina lidí začne výběrem barvy nebo vzoru, což je přesně opačný postup. Nejprve se rozhoduje o funkci, teprve potom o vzhledu.

Vrstvení místo šití: co skutečně drží studentský interiér Koberec nelež v celé místnosti. Stačí jeden menší kus u postele nebo mezi gaučem a stolkem. Pokud klouže, podlož ho protiskluzovou podložkou, nebo ho přilep oboustrannou páskou k podlaze – pozor, na parketách použij pásku určenou pro citlivé povrchy, jinak při odstranění strhneš lak. Typická chyba je koberec s dlouhým vlasem v blízkosti jídla; za měsíc je v něm vše, co kdy spadlo. Krátký vlas nebo plochá tkanina se čistí výrazně snáz.

Záclony a závěsy řeš přichycením, ne šitím. Pokud okno nemá garnýž, použij napínací tyč nebo samolepicí háčky na rám. Těžký závěs na slabém háčku spadne první noc. U studentského bytu se vyhni dlouhým závěsům na zem – sbírají prach a při každém otevření okna se válí. Stačí kratší panel ke spodní hraně parapetu. Když je látka příliš široká, nezkracuj ji nůžkami uprostřed; přelož ji do stran a zajisti sponkami zezadu, vrátíš to při stěhování do původního stavu.

Studentský byt má jedno specifikum: textil v něm plní funkci nábytku, izolace i dekorace zároveň, ale téměř nikdy není na míru. Přesto se dá zařídit tak, aby vypadal jako záměr, ne jako náhoda. Klíč je v tom přestat řešit, co by tam „mělo" být, a začít řešit, co tam reálně drží a funguje.

Sušení ovlivňuje, jak snadno se bude ubrus žehlit. Nejlepší je sušit vodorovně na sušáku, případně v sušičce na nízký stupeň. Pokud věšíte ubrus na šňůru, nepřipevňujte ho kolíčky za okraje, ale za rohy, aby se nedeformoval. Ubrus nechte doschnout do polosucha – žehlení je pak výrazně snazší. Nikdy nenechávejte mokrý ubrus ležet v pračce, vzniká zápach a plíseň.

Povlak na přikrývku se zapínáním na zip, knoflíky nebo suchý zip vypadá jednoduše, dokud se nepustíte do šití na míru. Hotový povlak z obchodu málokdy sedí na netradiční rozměr peřiny, a tak nezbývá než si ho ušít. Základem je přesné měření. Peřinu změřte po vyprání a vyžehlení, protože srážlivost může změnit rozměry o několik centimetrů. Měřte vždy na třech místech – uprostřed a u obou okrajů – a použijte největší naměřenou hodnotu. K délce i šířce přidejte dvakrát dva centimetry na švy a další dva centimetry na vůli, aby povlak nešel nasadit jen silou.

Nejčastější chyba je příliš úzký povlak. Lidé zapomenou na vůli a peřina se pak kroutí uvnitř, nebo se zip roztrhne. Druhá chyba je nerespektování směru nití u vzorovaných látek. Třetí je zapomenutí na zpevnění rohů – bez dvojitého prošití se povlak rozpadne po pár praních. Vyhněte se také šití na stroji s tupou jehlou, která látku povytahuje.

Hotový povlak vyperte v chladnější vodě a sušte volně, aby se srovnal. Před prvním použitím zkontrolujte, zda zip nebo suchý zip drží a zda švy nikde nepovolují. Pokud sedí, můžete si ušít druhý třeba na míru polštářům, ale vždy znovu měřte – každá peřina je jiná.

Ručníky a utěrky měj oddělené podle účelu, ne podle barvy. Jeden ručník na tělo, jeden na ruce, jedna utěrka na nádobí. Když je všechno stejné, skončí utěrka na nádobí na podlaze. Praktické je označit si je jednoduchým stehem nebo jinou barvou nitě na kraji. Per je naruby při střední teplotě, čímž se sníží žmolkování a zachová barva.

Ubrusy trpí víc než jiné bytové textilie. Denně přicházejí do styku s jídlem, mastnotou, vínem, kávou a horkými předměty. Aby vydržely roky a pořád vypadaly reprezentativně, potřebují správnou údržbu. Nestačí je jen hodit do pračky a pak složit. Rozhoduje teplota, prací prostředek, způsob sušení i žehlení. Následujících pět zásad shrnuje, co se v praxi osvědčilo a kde se nejčastěji chybuje.