5 zásad, díky kterým zvládnete péči o chrup psa i kočky

Začít s výcvikem chůze na vodítku co nejdříve je klíčové. Ideální doba je hned po příchodu štěněte domů, jakmile si zvykne na nové prostředí. Než začnete, ujistěte se, že máte správně nasazený obojek nebo postroj, který štěněti nesmí způsobit nepohodlí ani mu bránit v dýchání. Mějte připravené malé pamlsky, které štěně opravdu miluje, a vyberte si klidné místo bez rozptýlení, ideálně vnitřní prostory nebo zahradu.

Veterinární prohlídky by měly být součástí prevence minimálně jednou ročně, u starších zvířat (nad sedm let) ideálně dvakrát. Lékař zkontroluje nejen zuby, ale i dásně, jazyk a sliznice. Pokud se zubní kámen vytvoří, je nutné profesionální čištění v anestezii – rozhodně se ho nepokoušejte odstranit doma kovovými nástroji, hrozí poškození skloviny nebo poranění dásní. Při správné péči se dá mnoha problémům předejít a zvíře si udrží zdravý chrup až do vysokého věku.

Když štěně zvládá vodítko bez paniky, začněte s chůzí v interiéru. Držte vodítko volně a jděte pomalým tempem. Pokud štěně jde vedle vás, pochvalte ho a dejte mu pamlsek. V momentě, kdy začne tahat, okamžitě zastavte a počkejte, až se vodítko uvolní. Nikdy štěně netahejte zpět; místo toho změňte směr a jděte opačným směrem. Tím štěně naučíte, že tahání znamená konec pohybu.

Zubní kámen, zánět dásní nebo zápach z tlamy patří mezi nejčastější problémy, které veterináři u psů a koček řeší. Přitom stačí zavést několik jednoduchých návyků a riziko výrazně klesne. Nejdůležitější je začít včas a hlavně pravidelně. Domácí péče nikdy nenahradí profesionální čištění u veterináře, ale může ho oddálit o několik let. Klíčem je kombinace správné techniky, vhodných pomůcek a trpělivosti.

Základním krokem je pravidelné čištění zubů. Ideálně každý den, minimálně třikrát týdně. Zubní kartáček vybírejte podle velikosti zvířete – pro menší plemena existují speciální malé hlavice, pro kočky zase prstové kartáčky. Pokud zvíře kartáček nesnese, použijte gázu namotanou na prst a jemně třete povrch zubů. Dentální pastu vždy vybírejte určenou pro zvířata – lidská obsahuje fluor a pěnicí látky, které mohou být toxické. Poprvé nechte zvíře pastu olíznout z prstu, pak teprve přejděte k samotnému čištění.

Další technikou je hra s pozorností. Než vyrazíte na procházku, nacvičte si přivolání a oční kontakt. Když jdete, mějte v ruce pamlsek a občas štěně oslovte jménem nebo použijte povel „ke mně". Když se na vás podívá, odměňte ho. Tím posilujete jeho soustředění na vás, a ne na okolí. Postupně prodlužujte čas, po který štěně udrží pozornost, než dostane odměnu.

Jak naučit štěně chodit na vodítku bez tahání: 6 praktických kroků Prvním krokem je seznámení s vodítkem. Nechte štěně vodítko očichat a postupně mu ho připněte, ale nechte ho volně běhat po místnosti. Cílem je, aby si na pocit připnutého vodítka zvyklo bez tlaku. Tento postup opakujte několik dní, vždy na krátkou dobu a s pozitivním posilováním. Štěně by mělo pochopit, že vodítko není trest, ale předpoklad pro společné dobrodružství.

Na závěr srst protřepejte rukou nebo hřebenem, abyste odstranili uvolněné chlupy. Mrtvou podsadu můžete vyčesat i pomocí gumového kartáče, který ji „vytáhne", ale pozor na citlivou kůži, zejména na břiše. Pokud narazíte na malé podráždění nebo zarudnutí, přestaňte a poraďte se s veterinářem. Stejně tak, pokud kočka začne při česání kousat nebo utíkat, zkraťte sezení a rozdělte je na více krátkých momentů. Pravidelnost a trpělivost vás zbaví nekonečného boje s chlupy po celém bytě.

Nikdy nezačínejte česat zplihlé chuchvalce přímo od kořínků. To kočku bolí a způsobí to odpor k celé proceduře. Pokud narazíte na zacuchané místo, jemně ho prsty rozdělte na menší části a pročesejte od konečků směrem ke kůži. Na husté rohože použijte nůžky s tupým koncem, ale pozor: nůžky musí mířit rovnoběžně s kůží, nikdy ne kolmo, abyste ji neporanili. Raději srst zastřihněte o kousek výš, než abyste riskovali říznutí.

Typickou chybou je používání flexi vodítka nebo časté trhání. Flexi vodítka učí štěně, že tahání se vyplácí, protože se mu délka prodlouží. Trháním zase vyvoláváte strach a stres, který vede k ještě většímu tahu. Místo toho používejte klasické krátké vodítko, ideálně 2–3 metry dlouhé, a držte ho u těla. Pokud štěně začne tahat, zůstaňte v klidu a zastavte se, dokud se neuklidní.

Nezapomeňte na způsob otevírání. Ideální je přepravka s možností otevřít víko shora, protože usnadňuje vyndání kočky na veterinární prohlídce nebo v případě, kdy se zvíře nechce nechat vytáhnout zepředu. Pokud kočka v přepravce cestuje poprvé, nechte ji pár dní před odjezdem otevřenou doma – zvykne si na ni jako na běžnou součást prostředí. Vložte dovnitř deku s jejím pachem a případně i oblíbenou hračku.