5 věcí, které rozhodují při výběru látky na zimní a letní stranu

První pravidlo: spodní vrstva nesmí být bavlněná, pokud se člověk potí. Bavlna nasákne a pak chladí. Vhodnější je funkční materiál nebo jemné merino. Na jaře a na podzim se vyplatí spodní vrstva s krátkým rukávem a k tomu lehká mikina nebo flísová vesta. Tričko s dlouhým rukávem je dobré jen tehdy, když ráno skutečně mrzne a odpoledne se neočekává víc než pět stupňů. Jinak se v něm člověk zpotí a později prochladne.

Prodejci často uvádějí rozměr jako 200 × 200 cm, ale ve skutečnosti jde o vnější míru pošitého povlaku. Vnitřní prostor bývá menší o jeden až dva centimetry na každé straně. Před nákupem se proto vyplatí podívat se na etiketu nebo se zeptat na přesný vnitřní rozměr. U povlečení s dlouhým zipem bývá vnitřní prostor o něco větší než u variant s knoflíky, protože zip neubírá tolik látky. U bezešvých povlaků se naopak počítá s menší tolerancí.

Styl přizpůsobte tomu, jak ložnici skutečně používáte. Hladký přehoz s jednoduchým lemem působí klidně a snadno se udržuje, prošívaný přehoz dodá objem a hodí se na postele bez čela. Vzorované kusy mají smysl jen tehdy, když zbytek ložnice zůstane v neutrálních tónech, jinak se jednotlivé prvky perou o pozornost. Barvu vybírejte podle největší plochy v místnosti, ne podle polštáře, který se vám líbil v obchodě. Světlé odstíny opticky zvětšují prostor, tmavé ho zútulní, ale ukážou každé smítko.

Povlečení má dvě strany a každá z nich leží na jiné části těla. Zimní strana přichází do kontaktu se zády a rameny, letní s hrudníkem a břichem. Teplota, pot a tření jsou na každé straně jiné, In case you have virtually any questions with regards to exactly where and tips on how to make use of Zipperquick.com, you'll be able to e mail us on the web site. a proto by se měly lišit i materiály. Pokud zvolíte stejnou látku na obě strany, bude vám vždycky někde horko nebo zima.

Druhým ukazatelem je dostava, tedy počet nití na centimetr. Čím hustší tkanina, tím je pevnější a méně prosvítá. Na etiketě se uvádí ve formátu dvou čísel, například 60×60 nebo 80×80. První číslo znamená nitě v osnově, druhé v útku. Pro běžné povlečení stačí hodnoty kolem 40×40. Od 60×60 výš už jde o hustší a hladší materiál, který lépe drží tvar. Pozor ale na extrémní čísla: pokud výrobce uvádí dostavu přes 100×100 u bavlny, obvykle počítá nitě byt v panelákučetně těch, které nejsou v tkanině pevně zakotvené, jen aby číslo vypadalo lépe.

Nakonec platí, že vrstvení se musí zkoušet. Každý má jinou termoregulaci. Někdo vystačí s tričkem a větrovkou, jiný potřebuje flís i v deseti stupních. Vyzkoušej kombinace při kratších procházkách, než vyrazíš na celodenní výlet. Sleduj, kdy se začneš potit, a v ten moment uber vrstvu. Když začneš být chladný, přidej. Cílem není mít co nejvíc oblečení, ale udržet tělo v suchu a v teple bez zbytečného přehřívání.
Základem je jedna spojující barva. Vyberte odstín, který se objeví v obou místnostech, dokončení interiéru ale v různé intenzitě. V obýváku může být výraznější na polštářích nebo závěsech, v ložnici stačí jako jemný akcent na přehozu nebo povlacích. Nepoužívejte stejný odstín ve stejné síle na obou místech – vznikne z toho sterilní dojem. Kontrast světlý a tmavý funguje lépe než dvě identické barvy.

Svrchní vrstva musí být větruodolná a ideálně i voděodolná, ale ne nepromokavá za každou cenu. V přechodném období často stačí lehká softshellová bunda, která neprofoukne. Memránová hardshell bunda je vhodná jen do deště nebo silného větru. Problém nastává, když si člověk vezme nepromokavou bundu a uvnitř se přehřívá. Řešením jsou větrací zipy v podpaží nebo lehká větrovka, která se dá složit do kapsy.

Střední vrstva jako termostat, ne jako peřina Střední vrstva má být ta, kterou si bereš a odkládáš. Pro přechodné období se hodí lehký fleece nebo tenká péřová vesta. Silný svetr nebo tlustá bunda jsou zbytečné, protože se v nich nedá regulovat teplota. Pokud ráno vyjdeme v silné vrstvě, v poledne ji neseme v ruce nebo se v ní potíme. Lepší je vzít si dvě tenké vrstvy místo jedné silné. Když se oteplí, jedna se dá odložit do batohu a zbytek funguje dál.
Typická chyba je obléct se ráno podle pocitu z okna a nepodívat se na předpověď na celý den. V Česku se v dubnu a říjnu během dne teplota může změnit o deset stupňů. Další chyba je nosit zimní boty a ponožky, i když odpoledne svítí slunce. Nohy se potí a večer v nich chladno. Lepší jsou lehčí boty a ponožky, které odvádějí vlhkost. Také čepice a rukavice patří do batohu, ne na hlavu po celý den. Ráno a večer je použij, přes den je schovej.
Přechodné období v Česku znamená jediné: ráno je zima, odpoledne teplo a večer zase zima. Vrstvení na tento režim musí reagovat jinak než v zimě nebo v létě. Nejde o to mít co nejvíc vrstev, ale mít vrstvy, které se dají rychle odebrat a zase přidat. Základem je tenká spodní vrstva, která odvádí pot, a svrchní vrstva, která chrání před větrem a vlhkem. Střední vrstva izoluje, ale nesmí být tak silná, aby se v ní nedalo vydržet při deseti stupních.