5 věcí, které rozhodují o tom, zda štípnutí odezní bez otoku
Třetí praxe, která se vyplácí: nechte dospívajícímu rozhodnutí, která zvládne. Čím víc kontroly mu dáte v bezpečných oblastech — výběr oblečení, volba kroužku, pořadí úkolů — tím méně bude bojovat o tu zbývající. Typická chyba rodičů je držet všechna rozhodnutí u sebe až do osmnácti a pak se divit, že dítě neumí nic samo. Postupné předávání odpovědnosti je lepší než náhlé puštění uzdy v momentě, kdy už je pozdě.
Základem je místo na spaní. Pro novorozence stačí bezpečná, pevná postýlka s tvrdou matrací a napnutým prostěradlem. Do postýlky nepatří polštář, přikrývka ani žádné hračky. Mnozí rodiče kupují závěsné hnízdo nebo polohovací klíny, ale ty jsou pro spánek zbytečné a někdy i rizikové. Pokud se miminko budí častěji, chyba většinou není ve výbavě, ale v tom, že je v postýlce příliš mnoho věcí nebo je v místnosti přetopeno. Teplota kolem 20 °C a lehké bavlněné oblečení fungují lépe než drahé spací pytle.
Na „sochy" stačí hudba z telefonu nebo zpěv. Když se přestane hrát, děti ztuhnou v póze, kterou jste předtím určili – například jako zvíře nebo strom. Pro batolata počítejte do tří, než se ozve ticho, starší zvládnou i pět. Další jednoduché hry: honička s předem určenou bezpečnou zónou, přeskakování nakreslené čáry, házení šišek do kroužku z provazu a hledání „pokladu" podle slovních nápověd („teplo, zima"). Každou hru hrajte maximálně třikrát, pak ji vyměňte – nuda přichází rychleji než únava.
Nakonec počítejte s tím, že některé věci budete shánět až po porodu. Nemocnice často doporučí konkrétní typ dudlíku nebo lahve a je lepší je koupit podle aktuální potřeby než předem. Držte se pravidla, že každá věc by měla mít v prvním měsíci jasné místo a účel. Když osvětlení v obývákuáháte, odložte nákup o týden. Většina výbavy rady pro rekonstrukci novorozence není otázkou pohodlí, ale bezpečnosti a klidu, a ten se dá zajistit i s menším množstvím osvětlení v obývákuěcí.
Pozor na varovné signály. Pokud se otok rychle šíří mimo místo štípnutí, kůže je napjatá a teplá, dítě má horečku, je ospalé, zvrací nebo má potíže s dýcháním, nečekejte a vyhledejte lékařskou pomoc. Stejně tak když štípnutí v ústech nebo v krku začne dítěti ztěžovat polykání. Tyto reakce nejsou běžné, ale je lepší je řešit hned než později.
Častou chybou je škrábání místa, které vede k zanesení infekce. Dítěti proto ostříhejte nehty a případně nasaďte bavlněné rukavice. Nedávejte na kůži led přímo – vždy ho zabalte. Vyhněte se také domácím „zaručeným" receptům, jako je potírání octem nebo alkoholem, které mohou kůži podráždit. U dětí s alergií v anamnéze mějte po ruce předepsané léky a při pobytu venku je chraňte oblečením a repelentem.
Štípnutí hmyzem je u dětí běžná věc a většina reakcí odezní sama během několika dní. Rozdíl mezi klidným průběhem a zbytečně velkým otokem ale často nevzniká podle toho, jaký hmyz kousl, nýbrž podle toho, co s místem děláte v prvních minutách a hodinách. První krok je vždy stejný: dítě odveďte z dosahu hmyzu, uklidněte ho a prohlédněte celé tělo, jestli nejsou další štípnutí jinde – například v obličeji, v ústech nebo v oblasti očí, kde je otok rizikovější.
Místo co nejdřív ochlaďte a opláchněte vlažnou vodou s mýdlem. Potom přiložte studený obklad – stačí látka namočená ve studené vodě, kterou držíte přibližně deset minut. Chlad snižuje prokrvení a tím i svědění a otok. Pokud dítěti teče z místa krev nebo má na kůži zbytky žihadla, nehtem ani pinzetou ho neždímejte; škrábání a mačkání totiž uvolní další dráždivé látky a otok se zvětší.
Do terénu se hodí prevence, která zabere víc než jakékoli následné ošetřování: světlé oblečení s dlouhými rukávy, moskytiéra nad kočárkem a vyhýbání se místům s květy a stojatou vodou v době, kdy je hmyz nejaktivnější. Po procházce prohlédněte dítě od hlavy k patě, hlavně za ušima, ve vlasech a v kožních záhybech.
Kdy sáhnout po léku a kdy už volat pomoc Na svědění pomůže přípravek s antihistaminikem nebo slabým kortikoidem, ale u dětí je potřeba držet se návodu na obalu a nepřekračovat počet aplikací za den. U nejmenších dětí je lepší se s lékařem nebo lékárníkem, zejména u štípnutí v obličeji. Typická chyba je natírat místo více přípravky najednou – kombinace masti, gelu a spreje kůži spíš podráždí a překáží v hojení.
Během hojení nechte místo volně dýchat a dítěti zkraťte nehty. Škrábání je nejčastější příčina toho, že se štípnutí zanítí nebo se do něj dostane infekce. Pokud se objeví hnis, rostoucí bolest nebo zarudnutí po několika dnech, jde už o jiný problém než o běžnou reakci na štípnutí a patří k lékaři.