5 věcí, které rozhodnou o rohu jako čtecím místě
Stojací lampa vedle křesla má jediný úkol: dostat světlo tam, kam potřebujete číst, aniž by překážela při vstávání. Většina lidí to řeší tak, že koupí lampu, postaví ji co nejblíž a doufá, že to vyjde. Přesnější je začít od místa, kde sedíte. Změřte si výšku očí v sedu (obvykle 105 až 120 cm od podlahy) a vzdálenost od okraje křesla k místu, kde chcete mít knihu nebo časopis. Z těchto dvou čísel vychází vše ostatní.
Než se rozhodnete, vyzkoušejte roh v různých denních dobách. Ráno tam může být příjemně, odpoledne tam praží slunce a večer je tam tma. Zapište si, kdy se vám tam čte nejlépe, a podle toho naplánujte umístění lampy a případné stínící rolety. Pokud ani po týdnu zkoušení není roh pohodlný, nemá smysl ho za každou cenu využívat. Čtecí místo má sloužit ke čtení, ne k tomu, abyste se mu přizpůsobovali.
Roh místnosti bývá první na ráně, když se hledá místo na čtení. Jeho hlavní předností je, že zabírá plochu, kterou stejně nelze efektivně využít jinak. Do rohu se vejde křeslo, malý stolek a lampa, aniž byste zablokovali průchod. Jenže právě tato výhoda se často zvrhne v problém: roh je zároveň místem, kde se kříží pohyb celé domácnosti, a čtení tam pak ruší každý, kdo projde kolem.
Typická chyba je koupit ovladač dřív, než víte, jaké má vaše zařízení kódy a jestli umí potřebné funkce. Lidé často zjistí, že chybí tlačítko pro přepnutí vstupu, nebo že výrobce nepodporuje kombinaci, kterou potřebují. Druhá častá chyba je příliš mnoho zařízení v jedné ruce – ovladač se pak stane nepřehledným a nakonec ho odložíte a stejně sáhnete po původním.
Poslední věc, kterou lidé zbytečně komplikují, je ukládání knih. Nemusíte mít regál přes celou stěnu. Stačí jedna nízká police nebo bedna, kam se vejdou knihy, které právě čtete, a záložka. Ostatní knihy mohou být jinde. Když je police přeplněná, vzniká nepořádek a ztrácíte přehled. Jednou za čas projděte, co jste nedočetli, a odneste to jinam. Prázdné místo v polici není plýtvání, je to prostor pro další čtení. A pokud chcete čtecí kout opravdu používat, domluvte se s ostatními, že tam nikdo nebude odkládat své věci. Bez této dohody se z něj do měsíce stane skladiště.
Prvním krokem je zjistit, co je za zdí nebo v sousedství. Roh bývá na obvodu bytu, takže za ním může být výtahová šachta, sousedova televize nebo ulice. Než začnete cokoli kupovat, sedněte si tam na židli a poslouchejte. Pokud uslyšíte hučení, dunění nebo pravidelné rány, bude lepší hledat jiné místo. Zvuk se v rohu navíc odráží od dvou stěn a vytváří tlak, který je při delším čtení únavný.
Světlo a teplo rozhodují víc než výhled Rohové místo má často okno na jedné straně a topení na druhé. Denní světlo je pro čtení ideální, ale musí dopadat na stránku, ne do očí. Pokud okno svítí přímo proti vám, budete mít po hodině čtení unavené oči. Řešením je čtecí lampa s teplým světlem a nastavitelným ramenem, kterou umístíte tak, aby světlo šlo přes rameno na text. Topení zase vysušuje vzduch a v kombinaci s hlubokým křeslem vzniká pocit těžkých nohou. Pomůže malý stojan nebo přesun křesla o pár centimetrů dál.
Záleží i na tvaru podružky. U rovných podružek stačí porovnat jen jednu rovinu. U podružek skloněných nebo vykrojených měřte v místě, kde skutečně spočívá loket, obvykle asi v polovině jejich délky. Sedněte si, nechte ruku volně klesnout a druhý člověk ať přiloží vodováhu nebo pravítko k desce stolku a k podružce. Vodorovná linie mezi nimi je cíl. Rozdíl nad tři centimetry už znatelně mění pohodlí.
U dlouhých místností pomůže rozdělení na dvě zóny, ale ne uprostřed. Zóny oddělte nízkým nábytkem, jako je komoda nebo police do pasu, která nebrání výhledu ani pohybu. Vysoká skříň uprostřed místnosti provoz jen zhorší: lidé ji musí obcházet a vzniklý prostor za ní se stane mrtvým koutem, kam se nikdo nepodívá. Nízký předěl naopak pohyb vede po okraji a přitom místnost nechá dýchat.
Co naopak mluví proti rohu jako čtecímu místu: špatná cirkulace vzduchu, nutnost protahovat se přes okolní nábytek a časté přerušování, když někdo potřebuje projít. Pokud v domácnosti žijete s dalšími lidmi, bude roh spíš průchozí zónou než klidovým koutem. Řešením je domluvit se na pravidlech, nebo roh doplnit závěsem, který oddělí čtecí místo od zbytku místnosti. Závěs ale musí být z přírodního materiálu, aby nevrásnil a neblokoval vzduch.
Typickou chybou je koupit do rohu příliš velké křeslo. Člověk si myslí, že potřebuje prostor na nohy, ale ve skutečnosti stačí sedačka s nízkým opěradlem, která nechá volný průchod. Do rohu se hodí spíš menší než větší nábytek, jinak místnost opticky zmenšíte a čtení se stane nepohodlným. Stejně tak je chybou dávat do rohu otevřenou knihovnu, která přitahuje prach a brání větrání.