5 věcí, které pomohou, když štěně po očkování zvrací

Zvracení po očkování není u štěňat ničím výjimečným. Vakcína spouští imunitní reakci a organismus na ni někdy reaguje nevolností, zvýšenou teplotou nebo únavou. Většina těchto projevů odezní sama během 24 až 48 hodin. Rozhodující je, jak rychle rozpoznáte, zda jde o běžnou reakci, nebo o stav, který vyžaduje veterináře.

Nakonec počítejte s tím, že změna nepřijde přes noc. Pes, který skákal roky, potřebuje měsíce. Vodítko proti tahání vám pomůže udržet kontrolu, ale rozhodující je vaše důslednost. Pokud polevíte, pes se vrátí ke starému vzorci. Když naopak každý kontakt s člověkem skončí klidem, pes se naučí, že skákání nemá smysl.

Rutina místo chaosu Stanovte pevný denní řád: krmení ve stejnou dobu, venčení v pravidelných intervalech, spánek na stejném místě. Štěně do půl roku věku potřebuje venčení zhruba každé dvě hodiny, v noci pak jednou až dvakrát. Pokud ho vezmete ven příliš brzy po jídle nebo ho necháte čekat, dokud nezačne kňučet, zvyšujete riziko nehody. Stejně tak nefunguje nechat ho venku déle, aby „to prostě udělalo" – unavené štěně se soustředí na návrat, ne na potřebu.

Štěně roste rychleji než cokoli jiného v domácnosti. Každý týden přibere na váze, mění se mu potřeba živin a za pár měsíců ze dvou kil udělá dvacet. Kdo krmí „od oka" nebo podle toho, co zrovna zbylo v misce, zadělává si na problémy s klouby, trávením i chutí k jídlu. Rozhodující není značka, ale načasování, množství a konzistence.

Mnoho majitelů si myslí, že po poslední injekci může štěně okamžitě na ulici mezi všechny psy. Právě tohle rozhodnutí často podkopává celý proces očkování. Imunitní systém potřebuje čas, aby na vakcínu zareagoval a vytvořil dostatečnou hladinu protilátek. Pokud štěně vystavíte infekčnímu tlaku příliš brzy, očkování nemusí fungovat, jak má.

Pes, který štěká, vyje, škrábe dveře nebo ničí vybavení, když zůstane sám, neprožívá vzpouru ani pomstu. Prožívá úzkost z odloučení. Jde o stav, kdy se zvíře nedokáže samo uklidnit, protože ztratilo kontakt se svou sociální jistotou. Mnoho majitelů to řeší trestem, což situaci jen zhorší – pes se bojí ještě víc, protože k osamělosti přidá strach z návratu pána.

Venku používejte stále stejné místo a stejný povel, například „hajdy" nebo „vyčůrej se". Vyslovujte ho klidně a opakujte, dokud se nevyprázdní. Po úspěchu odměňte pamlskem nebo hrou ihned na místě. Pokud se nic nestane do deseti minut, vraťte se domů a za deset minut to zkuste znovu. Štěně se tak učí, že venčení má jasný začátek i konec.

Častou chybou je podávat štěněti mléko, sladké nápoje nebo studenou vodu z lednice. Tyto tekutiny dráždí žaludek a zvracení zhoršují. Stejně tak nepomáhá nutit štěně k jídlu, když o něj nemá zájem. Další chybou je odkládat návštěvu veterináře proto, že „to přece po očkování bývá". Zvracení je běžné, ale opakované zvracení s apatií běžné není.

Po návratu od veterináře se řiďte jeho pokyny a zapište si, kdy štěně naposledy zvracelo a co předtím snědlo. Tyto informace pomáhají lékaři rozhodnout o dalším postupu. Pokud štěně do druhého dne nejí, nepije nebo je stále unavené, jde o důvod k opětovné kontrole. Většina štěňat se po očkování do dvou dnů vrátí do normálu a další dávku vakcíny zvládne bez potíží.

Typická chyba je trestání po nehodě. Štěně, které přijde k loužičce a dostane vynadáno, si nespojí trest s činem, ale s vaším příchodem. Začne se schovávat, když potřebuje, a výcvik se zpomalí. Pokud nehodu najdete později, ignorujte ji, ukliďte bez vůně a příště ho vezměte ven dřív. Nikdy ho netlačte čumákem do moči ani ho neza zavírejte na místo, kde se vyprázdnilo.

Štěně nemá plně vyvinuté svěrače močového měchýře ani schopnost zobecnit, že venčení znamená ven. Výcvik na nočník proto nestojí na triku, ale na předvídatelném režimu. První dny až týdny nejde o to, aby štěně „pochopilo", ale aby se co nejčastěji dostalo na správné místo ve správný čas. Čím méně nehod, tím rychleji si spojí venčení s úlevou.

Po zvracení nezkoušejte štěně krmit ihned. Nechte žaludek v klidu alespoň čtyři až šest hodin. Potom nabídněte malou porci lehce stravitelného jídla, například vařenou rýži s vařeným kuřecím masem bez koření a tuku. Pokud tuto dávku udrží, přidejte druhou menší porci za další dvě hodiny. K běžnému krmivu se vracejte postupně, klidně až druhý den. Nikdy nemíchejte do jídla lidské léky proti nevolnosti bez pokynu veterináře, řada z nich je pro psy toxická.

Základem je vědět, kdy štěně potřebuje ven. Platí to po každém jídle, po pití, po probuzení, po hře a vždy, když začne kroužit, čuchat k zemi nebo se náhle zastaví. Berte ho ven okamžitě, ne až za pět minut. Venku zůstaňte na klidném místě, dokud se nevyprázdní, a teprve potom ho pochvalte a pokračujte v procházce. Pochvala musí přijít v momentě, kdy to dělá, ne po návratu domů.