5 věcí, které musíte zvážit před koupí akumulační krbové vložky
Bezpečné odstraňování sazí tedy není věc improvizace, ale důsledného postupu. Pokud uděláte základní kroky správně, prodloužíte životnost komína a předejdete riziku požáru. Nezapomínejte také na pravidelnou kontrolu stavu těsnění a klapek. Vždy myslete na to, že prevence je levnější než oprava poškozeného komína nebo řešení následků požáru.
Nakonec si uvědomte, že pravidelnost přikládání je důležitější než přesný časový rozvrh. Každá kamna mají jiný charakter a každý den jiné podmínky. Pozorujte, jak se vaše kamna chovají, a přizpůsobte se jim. Když pochopíte, jak zařídit malou kuchyni hoří dřevo a jak zařídit malou kuchyni reaguje na vzduch, budete přikládat jen tehdy, když to skutečně potřebují. To je cesta k rovnoměrnému teplu, minimálnímu odpadu a spokojenému topení.
Na co si dát pozor před přikládáním: vždy otevřete přívod vzduchu, teprve potom otevřete dvířka. Pokud otevřete dvířka při plném výkonu, může dojít k vychýlení plamene a kouři do místnosti. Při přikládání používejte rukavice a nenechávejte dvířka otevřená déle, než je nutné. Po zavření dvířek nechte přívod vzduchu otevřený, Byt V PaneláKu dokud se nová dávka dobře nerozhoří. Pak ho stáhněte na minimum, aby dřevo doutnalo a nehořelo příliš rychle.
Když vezmete do ruky poleno a kůra se z něj začne sama sypat, často to považujete za jasnou známku suchého dřeva. Není to ale vždy pravda. Odlupující se kůra může být také důsledkem napadení kůrovcem nebo hniloby, a tak je nutné se zaměřit na to, co se pod ní skrývá. Barva odkrytého dřeva a způsob, jakým se kůra odděluje, vám toho prozradí mnohem víc než samotný fakt, že opadává.
Než začnete, vždy zkontrolujte stav komínové vložky a okolí. Práce provádějte pouze za suchého počasí, ideálně když komín není delší dobu používán. Připravte si ocelový kartáč s vhodným průměrem, teleskopickou tyč a pevně uvázané lano. Nikdy nepoužívejte hořlavé urychlovače nebo otevřený oheň k vypalování sazí. Tento častý omyl vede k prasklinám v cihlách a může mít fatální následky.
Největší chybou je přikládat do kamen dřevo posekané na jaře s tím, že „do zimy uschne". Jarní dřevo má nejvyšší obsah šťáv, a proto potřebuje nejdelší dobu schnutí. Naopak dřevo kácené v zimě je přirozeně sušší. Pokud si koupíte dřevo s tvrzením, že je suché, vždy si ho před zaplacením zkontrolujte vlhkoměrem. Jinak se snadno stane, že koupíte dřevo, které ještě rok potřebuje ležet. A takové dřevo vám v kamnech neuškodí jen účinností, ale i životností celého topeniště.
Mezi nejčastější chyby patří topení dřevem, které bylo jen „přes zimu v kůlně", ačkoliv mělo stále přes třicet procent vlhkosti. Další chybou je přikládání příliš velkých kusů, které nestihnou prohořet a jen doutnají. Pokud už máte vlhké dřevo, nikdy ho nepřikládejte do rozhořených kamen – způsobí to prudké ochlazení spalovací komory a vznik dehtu. Místo toho ho nechte dosušit alespoň pár týdnů na teplém místě, ideálně v blízkosti kamen, ale v bezpečné vzdálenosti.
Než přiložíte, vždy rozdělte žhavé uhlíky do rovnoměrné vrstvy. Díky tomu se nové dřevo chytí rychleji a rovnoměrněji. Pokud jsou uhlíky jen na jedné hromadě, oheň se rozhoří nerovnoměrně a část dřeva bude doutnat. Po přiložení nechte dvířka pootevřená asi na dvacet až třicet sekund, aby se vytvořil tah a plamen se rychle rozhořel. Poté dvířka zavřete a upravte přívod vzduchu podle potřeby.
Jak poznáte, že je dřevo dost suché Nejspolehlivější je měřit vlhkost vlhkoměrem, ale existují i jednoduché orientační triky. Suché poleno má na povrchu viditelné praskliny, je lehčí, a když do sebe dvě taková polena ťuknete, uslyšíte jasný, kovový zvuk. Vlhký kus zní tlumeně a na dotek je studený. Další zkouška: dejte na čerstvě naštípanou plochu kousek smoly – na suchém dřevě se neroztéká, ale zůstane jako tuhá kapka. Dejte si ale pozor, protože povrchová suchost neznamená suchost uvnitř. Polena o větším průměru potřebují na vyschnutí klidně dva roky, zatímco štípané kusy uschnou za sezónu.
Největší chybou bývá uskladnění na vlhkém místě nebo těsně u zdi. Dřevo potřebuje proudění vzduchu ze všech stran. Ideální je dřevník s otevřenými bočnicemi, který má střechu, ale není zcela uzavřený. Spodní řada by nikdy neměla ležet přímo na zemi, ale na podkladech, aby spodní polena nebobtnala vlhkostí z půdy. Vzdálenost od stěny domu by měla být alespoň deset centimetrů, aby cirkuloval vzduch i za zadní řadou.
Základní pravidlo zní: jeden rok sušení na jeden centimetr tloušťky polena. Prakticky to znamená, že dřevo nařezané na špalky o průměru deset centimetrů schne minimálně deset měsíců. Silnější kusy, které mají v průměru dvacet centimetrů, potřebují klidně dva roky. Toto pravidlo platí pro dřevo štípané, které má výrazně větší plochu pro odpařování vody. Celé kmeny bez naštípání schnou dvojnásobně dlouho, protože voda uniká pouze skrze kůru a řezné plochy.
Should you liked this informative article as well as you desire to get more information regarding zdroj kindly stop by our own web site.