5 pravidel skladování dřeva, aby v zimě proschlo

Sklo v kamnech není jen estetická záležitost. Zanesené sklo znamená, že teplota ve spalovací komoře nebyla dost vysoká nebo že do kamen šlo málo vzduchu. Před sezónou sklo vyjměte, pokud to konstrukce umožňuje, a namočte ho na několik minut do teplé vody s trochou saponátu. Usazeniny ze sazí a dehtu se nejlépe rozpouštějí vlhkým hadrem, ne škrabkou. Kdo škrábe sklo nožem nebo drátěnkou, riskuje mikroskopické rýhy, ve kterých se nečistoty usazují ještě rychleji. Po vyčištění sklo osušte a zkontrolujte, zda v rohu není prasklina – malá prasklina se při prvním zatopení roztáhne a sklo povolí.

Večerní uzavírání a ranní kontro

Skladování je stejně důležité jako sušení. Suché bylinky drťte až před použitím, celé listy si uchovají aroma déle. Ukládejte je do těsnících sklenic z tmavého skla nebo do neprůhledných dóziček, které postavíte na chladné a tmavé místo. Světlo a teplo urychlují rozpad silic. Každou nádobu podepište názvem a rokem sklizně. Bylinky skladujte odděleně, protože silné druhy, jako je máta nebo levandule, snadno přebijí jemnější chuť ostatních.

Největší chybou je nechat kurník otevřený do soumraku. Lišky i kuny jsou aktivní hlavně rekonstrukce koupelny krok za krokem šera a v noci. Zavírejte ještě za světla a ráno zkontrolujte, zda je vše na svém místě – pootevřené dveře, vyhrabaná díra pod pletivem nebo rozházená podestýlka znamenají návštěvu. Do kurníku nedávejte krmivo na noc, protože přitahuje hlodavce, a ti lákají další predátory. Vodu měňte ráno, ne večer.

Těsnění dvířek a popelníku se opotřebovává každou sezónou. Tvrdé, zploštělé nebo vytrhané těsnění způsobí, že do kamen proudí vzduch na nesprávných místech. Následek je dvojí: spalování je nedokonalé a kamna se hůř regulují. Zkontrolujte těsnění pohmatem – má být pružné a měkké. Poté udělejte jednoduchý test papírem: zavřete dvířka s proužkem papíru mezi těsněním a tělem kamen a zkuste papír vytáhnout. Pokud proklouzne bez odporu, těsnění netěsní. Vyměňte ho v celé délce, ne jen v místě, kde je viditelně poškozené. Lepení nového těsnění na staré vrstvy je častá chyba – drží špatně a po pár zatopeních se odlepí.

Typická chyba je skladování v uzavřené kůlně bez větrání. Dřevo tam sice nezmokne, ale vlhkost nemá kam unikat a drží se v prostoru. Pokud kůlnu používáte, nechte pootevřená vrata nebo větrací otvory u podlahy i u střechy. Stejně problematické je skladovat dřevo v plastových pytlích nebo těsně u země v garáži.

Dřevo na zimu neuskladníte tím, že ho naházíte na hromadu a přikryjete plachtou. Vlhkost, plíseň a ztráta výhřevnosti vznikají právě z takového postupu. Aby palivo dobře proschlo a při topení vydalo maximum, potřebuje vzduch, prostor a správné umístění.

Během zimy udržujte kolem hromady pořádek. When you loved this post and you want to receive much more information about návod najdete zde kindly visit the website. Odhrňte sníh, aby se pod ním nedržela vlhkost, a po každém dešti zkontrolujte krytí. Pokud se na povrchu objeví plíseň nebo bílé povlaky, okamžitě polena přeskládejte a proberte. Skladování dřeva není o jedné velké hromadě, ale o pravidelném přístupu vzduchu a dostatku času.

Vzduch a odstup rozhodují Skládejte dřevo tak, aby mezi poleny zůstaly mezery a kolem hromady mohl proudit vzduch. Nepokládejte ho přímo na hlínu nebo trávu; podložte ho trámky, paletami nebo kameny, aby se spodní vrstva nechytala vlhkosti. Hromadu nestavějte těsně k domu, plotu ani ke zdi. Vzniká tam stojatý vzduch a stékající voda, což je ideální místo pro plíseň.

Umístění volte na slunné a byt v panelákuětrné místo, ideálně s volným prostorem z boku. Přikrývejte jen vrchní část, ne celou hromadu. Plachta přehozená přes celý stack zabrání odpařování a dřevo pod ní zůstane vlhké. Nejlepší je krytí shora, které nechá boky otevřené. Dešťová voda steče, ale vzduch proudí dál.

Na zimu připravujte dřevo s předstihem. Ideálně ho naštípejte na jaře a nechte přes léto proschnout; na podzim už jen přeskládejte a doplňte zásobu. Vlhkost poznáte jednoduše: suché poleno je lehčí, má světlejší čelo a při poklepání zní dutě. Vlhké dřevo je těžké, tmavé a při hoření syčí a kouří. Do kamen patří dřevo s vlhkostí do dvaceti procent; mokré palivo spotřebuje teplo na odpaření vody místo na ohřev místnosti.

Nejdřív naštípejte polena na délku, kterou kamna nebo kotel opravdu spálí. Štípané dřevo schne výrazně rychleji než kulatina, protože odkryté plochy odvádějí vodu. Naštípejte i silnější kusy na menší díly; čím menší průřez, tím rychleji se vlhkost odpaří. Pokud naštípané dřevo necháte přes léto na zemi, spodní vrstvy nikdy neproschnou.