5 pravidel pro stěhování výtahem, která vám ušetří čas i nervy

Stěhování do vyššího patra bez výtahu je noční můra. Jenže ani výtah není samospasitelný – má svá omezení a pokud je nerespektujete, můžete zaplatit za opravu nebo zůstat stát na chodbě s nabouraným nábytkem. Než začnete nosit krabice, zjistěte si rozměry kabiny a nosnost. Tyto údaje najdete na štítku uvnitř výtahu, obvykle vedle tlačítek. Pokud tam nejsou, zavolejte správci budovy nebo výtahové službě. U starších domů se nosnost pohybuje kolem 250 kg, u novějších až 400 kg. To není mnoho – samotná lednice může mít 80 kg a pračka dalších 70 kg.

Připravte si místo, kam budete díly skládat. Potřebujete rovnou podlahu, něco podloženého (karton, deka) a dost prostoru kolem dokola. Rohová skříň bývá hluboká, takže pokud stojí v rohu místnosti, nejdřív ji vysuňte od zdí alespoň o půl metru. Při vysouvání netahejte za dvířka ani za vrchní desku, ale za bočnice nebo základnu. Typická chyba je páčení celé skříně najednou – tím se vyvrátí hrany a rozštípne lamino.

Když nábytek prochází, ale zasekává se, nepoužívejte sílu. Zkuste jiný úhel. Někdy stačí otočit nábytek o 90 stupňů a projde. Pokud ani to nejde, zbývá poslední možnost: demontovat zárubeň. U starších dveří to bývá jednodušší než u nových. Zárubeň se vyjme i s rámem a po průchodu se vrátí zpět. Počítejte ale s tím, že omítka může popraskat a budete muset opravovat.

Než začnete s nadrozměrným kusem nábytku cokoliv dělat, změřte si průchodnost celé trasy. Vezměte metr a zapište si šířku a výšku každých dveří, světlou výšku podél schodiště, šířku chodby v nejužším místě a rozměry kabiny výtahu. U dveří měřte i po odečtení zárubně a kliky. U schodů si poznamenejte, kolik místa je nad každým stupněm – nízký podest může být větší problém než samotná šířka. Naměřené hodnoty porovnejte s rozměry nábytku včetně obalu a nožiček. Pokud se rozměry rovnají, počítejte s tím, že neprojde. Vždy potřebujete několik centimetrů rezervy na manipulaci.

Malý konferenční stolek se často vejde do kartonu i bez demontáže nohou. Rozhodující je, jestli má odšroubovatelné nohy, nebo je konstrukce pevná. U pevných stolků je demontáž zbytečná, pokud zvolíte správný karton a postup. Cílem není stůl rozebrat, ale zabalit ho tak, aby přežil přepravu a zároveň se vešel do běžně dostupné krabice.
Nejčastější chyba je spěch. Lidé měří od oka, netrpělivě tlačí a pak se diví, že nábytek uvízl. Další chybou je podcenění hmotnosti. Těžký nábytek potřebuje dva lidi a podložky, jinak si poškodíte záda nebo podlahu. Vždy si předem připravte cestu: odstraňte koberce, prahy a překážky. Pokud nábytek neprojde ani po demontáži, je lepší ho rozebrat na menší části nebo přizvat odborníka. Někdy je levnější nábytek prodat a koupit nový, než ničit dveře i nábytek.

Praktický tip: pokud šuplík drží i po stisknutí západek, neberte na to násilí. Pravděpodobně jste jednu stranu stiskli víc než druhou. Kolejnice se tím zkříží a šuplík zůstane viset. Zkuste obě západky stisknout současně, Cgsoft.Immpc.Org.Mx ideálně oběma rukama. U některých systémů je potřeba šuplík nejprve mírně nadzvednout a pak vytáhnout. Nikdy ho nevyndávejte šikmo, i kdyby to šlo. Hrozí poškrábání bočnice linky a ohnutí kolejnic.

Samotný nábytek změřte také ve třech rozměrech, ale pozor na úhlopříčku. Skříň o šířce 60 cm nemusí projít, pokud je hluboká 40 cm a dveře jsou úzké. Rozhoduje prostor, který nábytek potřebuje při otáčení. Změřte i výšku, protože při naklápění se půdorys mění. U polic a komod odmontujte nohy, pokud jsou našroubované. Získáte několik centimetrů a snížíte riziko, že se zaseknete o práh.

Nejčastější chyba: tahání za přední panel První věc, kterou většina udělá, proměna bytu je, že chytí šuplík za úchytku a zatáhne co nejvíc. Tím se ale zablokují plastové západky na kolejnicích. Výsuv pak drhne, a když povolí, vyletí i s obsahem. Správný postup je přesně opačný: If you have any questions about where and how to use rekonstrukce koupelny krok za krokem, you can make contact with us at the web site. šuplík nejdřív vytáhněte jen do dvou třetin, pak teprve hledejte pojistky. U většiny moderních kolejnic jsou to malé páčky nebo západky po stranách, často černé nebo šedé. Bývají zespodu nebo na vnitřní straně lišty.

Dveře samotné můžete také sundat z pantů. Získáte tak průchod bez zárubní a často i několik centimetrů navíc. Pokud to nejde, zkuste nábytek protáhnout našikmo. Někdy pomůže podložit jednu stranu a druhou protlačit. Ale pozor: naklápěním se zvyšuje tlak na rohy a může dojít k odření laku nebo prasknutí dýhy. Podložte rohy kartonem nebo dekou.

Než začnete s nábytkem manipulovat, změřte dveřní otvor ve třech místech: dole, uprostřed a nahoře. Staré zdi nejsou rovné a rozdíl i dva centimetry rozhoduje o tom, zda skříň projde. Měřte vždy nejužší místo, ne průměr. U dveří se zárubní měřte světlost mezi zárubněmi, ne šířku křídla. Pokud měříte jen jednou, s největší pravděpodobností narazíte na překvapení až ve chvíli, kdy nábytek zaseknete.