5 pravidel, jak sladit posezení a gril pod pergolou

Rozhodující je výška a typ grilu. Stabilní gril na nožičkách nebo vestavěný modul se chová jinak než přenosný kotlík. Přenosný gril se dá na zimu uklidit, ale pod pergolou zabírá místo, které by jinak sloužilo jako odkládací plocha. Vestavěný gril uvolní podlahu, ale vyžaduje pevný základ, přívod vzduchu a řešení popela. Pokud pergola stojí na terase z dlažby, nikdy nestavte gril přímo na dřevěnou palubu, i když je impregnovaná. Stačí jedna jiskra a vznikne neopravitelná stopa.

Před uložením nábytek důkladně očistěte. Listí, mech a nečistoty zadržují vodu. Umyjte ho hadrem a nechte vyschnout na vzduchu, ideálně na slunci. Nikdy ho neuklízejte mokrý. U skládacích kusů povolte šrouby, ať materiál netrpí pnutím při změnách teploty. Polštáře a textilie odvezte domů, ve vlhku plesniví.

Typické chyby se opakují: gril postavený přímo u stěny domu, kde se kouř vrací oknem dovnitř; prodlužovací kabel vedený přes cestu k posezení; popel vysypaný do plastového koše ještě teplý. Další častou chybou je grilování pod zavěšeným textilním stínítkem, které nasákne mastnotou a už se nedá vyčistit. Stejně problematické je umístit gril na jediné únikové cestě z terasy. Vždycky musí zůstat volný průchod alespoň šedesát centimetrů, kudy se dá projít i s plným tácem.

Pergola má dvě funkce, které se snadno dostanou do konfliktu: stínit posezení a přitom nebránit kouři a pachu z grilu. Pokud se obojí řeší dodatečně, vznikne buď zakouřený prostor, nebo gril v dešti. Následující postup vychází z toho, co je potřeba rozhodnout ještě před samotným uspořádáním nábytku.

Pokud je pod dlažbou jen štěrk nebo písek, chemická kotva nemá v čem držet. Řešením je vykopat v rozích jámy o rozměrech přibližně 300 × 300 mm až do hloubky 600 mm, vyplnit je betonem a do čerstvého betonu vložit závitové tyče. Po vytvrdnutí betonu se patky přišroubují. Tento způsob je pracnější, ale jediný, který u volně ložené terasy skutečně vydrží nárazový vítr.

Jídelní stůl: kolik míst skutečně využije

Typická chyba je příliš malý sklon u krytiny z polykarbonátu s komůrkami. Voda se v komůrkách drží, řasy rostou uvnitř a materiál ztrácí průhlednost. Další častá chyba je opačný extrém: sklon přes 25 stupňů na malé terase. Pergola pak působí jako přístřešek na lyže a v přední části vám bude chybět krytí. Lidé také zapomínají na odtokový žlab na nejnižší straně. Bez něj voda stéká přímo na terasu a podemílá dlažbu.

Většina terasových prken se řeže tak, aby horní strana měla lepší vlastnosti – hustší léta, méně vad, lepší odolnost. Rub bývá řidší, s více suky nebo mírně odlišnou barvou. Pokud prkno položíte rubem nahoru hned při montáži, vystavíte povětrnosti méně kvalitní část. Výsledkem bývá rychlejší opotřebení, větší vstřebávání vody a dřívější vznik trhlin. Proto se rub nahoru nedoporučuje u nových prken, která ještě nebyla vystavena povětrnosti.

Posezení umístěte tak, aby stůl nebyl v přímé linii s grilem. Ideální je tvar písmene L nebo mírně natočená sestava, kdy hosté vidí na gril, ale sedí bokem k jeho ústí. Židle by měly být lehké, aby se daly rychle odsunout, a povrch stolu snadno omyvatelný. Dřevo pod pergolou je příjemné, ale v blízkosti grilu saje mastnotu a pachy. Kombinace dřevěné desky a kovové podnože je přitom nejpraktičtější, protože kov se dá otřít a dřevo vyměnit.

Na závěr: rozdělte pergolu na dvě zóny podle větru, nechte gril na návětrné straně, posezení ve závětří a mezi nimi držte volný pruh pro obsluhu. Střecha ať chrání před deštěm, ale nad grilem zůstane otevřená. Povrch a nábytek volte tak, aby se daly otřít a odsunout. Když budete tato pravidla dodržovat, pergola nebude ani kuchyní, ani jídelnou, ale místem, kde obojí funguje vedle sebe bez nepříjemného zápachu a zbytečného přenášení věcí.

Stín, kouř a úklid jako tři oddělené problémy Stín se řeší střechou pergoly, kouř odtahem a úklid povrchem. Kdo tyto tři věci sloučí do jednoho rozhodnutí, většinou skončí u kompromisu, který nefunguje ani v jednom bodě. Střecha by měla mít přesah alespoň půl metru za obrys grilu, ale nad grilem nesmí být uzavřená. Otevřený hřeben nebo posuvné lamely umožní kouři stoupat a zároveň ochrání gril před deštěm. Kolem grilu nechte na všech stranách manipulační prostor, aby se dal odklopit a vysypat popel, aniž byste přenášeli nádobí.

Nejdřív si na papíře nakreslete půdorys pergoly i s vyznačením, kde stojí sloupy a kudy vede odvod vody ze střechy. Teprve do tohoto plánu umístěte dvě zóny: posezení a gril. Rozdělte je pomyslnou linií, ale ne uprostřed. Posezení patří do závětří, gril na návětrnou stranu, aby kouř odcházel mimo sedící lidi. Vzdálenost mezi grilem a nejbližší židlí by měla být alespoň dva kroky, aby se dalo bezpečně obsluhovat rošt a zároveň se nikdo neopíral lokty o rozpálené víko.