5 pravidel, jak rozeznat modráka od hřibu satana při vaření

Typická chyba je sušit bylinky v koupelně nebo ve sklepě. Tam sice není slunce, ale je tam vlhko a málo vzduchu, takže plíseň přichází rychle. Další chybou je sušit bylinky hned po umytí. Pokud je musíte omýt, důkladně je osušte v utěrce a nechte je proschnout na vzduchu. Sušení urychlené fénem nebo topením sice vypadá efektně, ale silice se odpaří a zůstane jen seno.

Před koupí si sedačku vždy vyzkoušejte vsedě. Posaďte se na ni na deset minut a vnímejte, zda vás tlačí do beder, nebo naopak nutí se hrbit. Zapomeňte na to, že se to „srovná časem". Opora, která chybí, se sama nevrátí. Záda to potvrdí každý večer.

Skladování je stejně důležité jako sušení. Bylinky musí být dokonale suché, jinak v nádobě zvlhnou. Poznáte to tak, že se list rozláme v prstech, ne ohne. Skladujte je v tmavých skleněných nádobách s těsným víčkem, ideálně v celých listech. Mletím nebo drcením se uvolní silice a vůně rychle mizí. Nádoby postavte do chladné, tmavé a suché místnosti, ne nad sporák ani do blízkosti myčky. Každou dávku označte názvem a datem sběru. Jednou za čas zkontrolujte, zda se neobjevila vlhkost nebo plíseň.

Většina rodin, které chtějí víkend bez útraty, selže hned v sobotu ráno. Ne kvůli nedostatku nápadů, ale kvůli tomu, že plán vzniká až ve chvíli, kdy děti začnou nudit a dospělí začnou být nervózní. V tu chvíli se každý nápad zdá drahý, protože nejrychlejší řešení bývá vždycky to placené. Přitom stačí udělat jednu věc: rozhodnout o programu už ve čtvrtek večer. Ne detailně, ale tak, abyste věděli, kam v sobotu vyrazíte a co si vezmete s sebou.

Při vaření platí, že modrák se hodí do směsí, polévek i na nakládání. Hřib satan se teplem nezbaví toxinů, a to ani dlouhým vařením. Někteří houbaři se domnívají, že stačí houbu povařit a vodu slít, ale u hřibu satana to neplatí. Toxiny zůstávají v plodnici a otrava může přijít i po malém množství. Pokud si nejste jisti, houbu vyhoďte. Nikdy ji neochutnávejte syrovou ani po uvaření, pokud jste si předtím nebyli jisti už v lese.

Modrák a hřib satan patří mezi houby, které si lidé pletou nejčastěji. Oba mají červenou barvu na klobouku i na rourkách, oba reagují na řez modráním, a právě proto je rozlišení při vaření nebo sušení klíčové. Záměna není jen nepříjemná chuťově, u hřibu satana jde o vážně nebezpečnou otravu. Rozdíl poznáte už na řezu, ale při zpracování se musíte soustředit na jiné znaky než v lese.

Rourky, třetí znak a barva dužiny po tepelné úpravě Prvním krokem je prohlídka rourkách na spodní straně klobouku. Modrák má rourky žluté až žlutoolivové, později nazelenalé, a při otlačení modrají. Hřib satan má rourky nejprve žluté, ale brzy přecházejí do červené až oranžové, a modrání je slabší a pomalejší. Třetí znak je mnohem spolehlivější: modrák má na třeni výraznou síťku, která je zbarvená stejně jako třet, tedy žlutě až olivově. Hřib satan má třet pokrytý červenou síťkou, často velmi nápadnou. Při vaření se barvy mění, proto si před čištěním udělejte řez třeněm a zkontrolujte barvu dužiny. Modrák modrá okamžitě a intenzivně, hřib satan modrá pomalu a jen místy.

Univerzální substrát ze supermarketu je pro mnoho pokojovek příliš těžký a dlouho zadržuje vodu. Pro sukulenty, kaktusy a tlusté rostliny míchejte zeminu s hrubým pískem, perlitem nebo drobným štěrkem v poměru zhruba dva díly zeminy na jeden díl drenáže. Pro kapradiny, maranty a jiné vlhkomilné druhy naopak vyhovuje substrát s rašelinou, kompostem a trochou kokosového vlákna, který vodu udrží, ale nezabije kořeny. Pro orchideje zapomeňte na běžnou zeminu – potřebují kůru, mech a vzdušnou směs, která po zalití rychle proschnne. Pokud si nejste jistí, jaký druh máte, hledejte na štítku slovo „epifyt" nebo „sukulent".

Při sušení je situace složitější, protože se ztrácí typická barva i vůně. Sušte vždy jen houby, u kterých jste si stoprocentně jistí. Modrák po usušení ztmavne do hnědošeda a jeho dužina zůstává pevná. Hřib satan po usušení získá šedavý nádech s narůžovělým okrajem, ale rozdíl je velmi jemný. Pokud sušíte oba druhy vedle sebe na jednom sítě, hrozí, že si je spletete. Řešením je sušit je odděleně a každou várku označit.

Nejčastější chyba je spoléhat na modrání jako na hlavní znak. Modrák modrá výrazně, ale hřib satan také modrá, jen pomaleji. Další chybou je ignorovat barvu rourkách po otlačení. U mladých plodnic hřibu satana mohou být rourky ještě žluté, ale stačí je zmáčknout a během pár minut se objeví červené odstíny. Při sušení lidé často míchají různé druhy do jedné nádoby a pak už nelze dohledat, která houba byla která.