5 pravidel, jak poznat, zda šev spravit, nebo přečalounit

Nejlepší výsledek vzniká kombinací tří věcí: vzoru, který rozbíjí plochu, pravidelného otáčení dílů a šetrné údržby. Když se opotřebení přesto objeví, neřešte ho plošně. Opravte jen konkrétní místo a zbytek nechte být. Vzorová tkanina má tu výhodu, že drobné nedokonalosti splyne s kresbou — pokud jí to dovolíte.

Trvanlivost se pohybuje od několika týdnů po několik měsíců. Záleží na tom, jak často věc používáte, jak ji perete a čemu ji vystavujete. Bunda nošená denně v dešti a blátě ztratí účinek dřív než ta, kterou vytáhnete párkrát za sezónu. Orientační test je jednoduchý: kápněte na povrch trochu vody. Pokud se udrží jako kulička a steče, impregnace ještě pracuje. Jakmile se začne vsakovat a povrch tmavne, je čas ji obnovit.

Roztřepený šev na sedačce, židli nebo matraci nemusí hned znamenat nový potah. Rozhoduje rozsah poškození, stav látky v okolí a to, jak je potah ušitý. Než začnete shánět čalouníka, prohlédněte šev ze všech stran – i z rubu, pokud se k němu dostanete. Právě tam se ukáže, jestli nit jen povolila, nebo je látka utržená podél celé linie.

Dodržte dobu schnutí uvedenou na obalu. Obvykle to je několik hodin, u některých prostředků i celý den. Pokud textil použijete dřív, impregnace se ještě nefixovala a při prvním kontaktu s vodou se jednoduše opláchne. Některé přípravky je potřeba po zaschnutí aktivovat teplem – přežehlením přes látku nebo krátkým cyklem v sušičce. Teplota musí odpovídat materiálu, jinak ho zničíte.

Hlavní výhodou je příjemný dotyk a teplý dojem. V zimě se na ní nelepí chlad jako na hladké kůži nebo mikrovláknu. Dobře pohlcuje zvuk, takže místnost působí tišeji. Většina žinylkových potahů se dá čistit běžným vysavačem se štětinovým nástavcem a skvrny se dají odstranit vlhkým hadříkem. Pokud jde o sedačku v obývacím pokoji, kde se nesedí v pracovních oděvech, je to praktická volba. Na druhou stranu není vhodná do domácnosti s kočkami a psy, kteří rádi hrabou.

Vodoodpudivá impregnace nefunguje jako lak. Nevytváří na povrchu souvislý film, který by vodu mechanicky odrážel. Princip je jiný: účinná látka se naváže na vlákna textilu nebo na póry materiálu a sníží jejich povrchové napětí. Kapka vody pak po povrchu klouže místo toho, aby se vsákla. Jakmile se vrstva mechanicky oderve nebo se smyje, efekt zmizí – i když látka vypadá na pohled stejně.

Z dlouhodobého hlediska je lepší spoje preventivně kontrolovat a čistit při každé údržbě, než je mazat až ve chvíli, kdy začnou vrzat. Vedle mazání se vyplatí zkontrolovat utažení spojů momentovým klíčem a případně použít nové samojistné matice. Vrzání spojů není tragédie, ale ignorování může vést k opotřebení okolních dílů. Když si nejste jistí, jestli jde o suchý spoj, nebo o uvolněnou součást, raději se poraďte s mechanikem, který má zkušenost s konkrétním typem vozu.

U šroubových spojů je důležité mazat i závit, ale pozor: některé šrouby mají předepsaný utahovací moment a mazáním se tento moment mění. Pokud šroub utahujete na předepsanou hodnotu, mazivo na závitu snižuje tření a při stejném momentu může být spoj přetažený. Proto u kritických spojů (třeba na nápravě nebo řízení) raději používejte mazivo jen na dosedací plochu a závit nechte suchý, nebo použijte předepsaný prostředek od výrobce. U běžných spojů karoserie nebo výfuku se mazání závitu naopak doporučuje, protože brání zarezavění.

Vrzání spojů u vrzaj je častý problém, který se objevuje hlavně na starších autech, ale i na novějších vozech s vyšším nájezdem. Na rozdíl od jiných zvuků, které se šíří karoserií, vrzání od spojů většinou pochází z místa, kde se kovová součást dotýká jiného kovu nebo pryžového silentbloku. Klíčové je nejdřív zjistit, jestli zvuk vydává spojovací materiál (šrouby, matice, nýty) nebo samotný díl, který je uvolněný. Bez toho se dá jen těžko něco mazat.

Skrytá nevýhoda se projeví i v momentě, kdy potřebujete povlak nasadit zpět. Pokud jste ho předtím sušili na topení nebo na přímém slunci, vlákna ztvrdnou a ztratí tažnost. Nasadit ho pak vyžaduje sílu a riskujete, že zip praskne. Nechte povlak volně uschnout ve stínu a mírně vlhký ho nasaďte. Tkanina se přizpůsobí tvaru a zip zapnete bez násilí.

Než začnete impregnovat, musí být materiál dokonale čistý. Zbytky pracího prostředku, aviváže, mastnoty nebo písku vytvoří mezi vláknem a impregnací bariéru a ta pak nedrží. Perte proto bez aviváže, ideálně tekutým prostředkem, a po vyprání vše důkladně propláchněte. U bot a vybavení nejdřív odstraňte bláto kartáčem za sucha, teprve potom je umyjte vodou. Mokrý povrch nikdy neimpregnujte – ředidlo nebo voda v přípravku se nevsákne tam, kam má.