5 pravidel, jak naučit štěně zvládat svět lidí a psů

Posledním pravidlem je pestrost míst, ale s rozmyslem. Než štěně dokončí očkování, vyhýbejte se místům, dokončení interiéru kde chodí hodně neznámých psů a kde hrozí nákaza. Místo toho ho noste v náručí na procházky po sídlišti, vozťe ho v přepravce autem nebo na vozíku. Seznamujte ho s povrchy: dlažba, tráva, písek, dřevo, mřížka. Doma postavte překážky z krabic a nechte ho po nich přelézat. Učte ho, že být sám je normální, ale vždy se vraťte. Socializace není jednorázový výlet, je to série malých, klidných zkušeností. Když štěně zvládne nový podnět bez paniky, příště ho zvládne o něco snáz. To je celý trik.

Než začnete vybírat barvu, zjistěte, jaký odstín dřeva v obývacím pokoji skutečně máte. Dřevo nikdy není jen „hnědé". Podívejte se na něj za denního světla, ne večer pod žárovkou. Vezměte si vzorník barevných vzorků a přiložte je přímo k nábytku. Zjistíte, zda dřevo tíhne k teplému oranžovému podtónu, k chladnému šedému, nebo je neutrální. Právě podtón rozhoduje o tom, které barvy stěn budou fungovat a které budou vypadat jako omyl.

Teplota odstínu je důležitější než samotný název barvy. Modrá, fialová a zelená s chladným podtónem podporují bdělost, protože se podobají denní obloze. Pokud po nich toužíte, posuňte je k šedozelené, antukové nebo k barvě čaje. Červená a oranžová zvyšují tep a mohou budit, takže se hodí jen jako malý akcent na jedné stěně, ne na všech čtyřech.

Lidé, psi a zvuky jako běžná součást dne Štěně potřebuje potkat různé typy lidí: muže s vousy, děti, lidi s deštníkem, člověka v kapuci nebo s holí. Neposazujte ho ale na zem mezi cizí lidi, kteří si ho hned chtějí hladit. To je jeden z nejčastějších chyb. Cizí člověk má štěněti nabídnout ruku dlaní dolů, nechat ho přičichnout a teprve pak ho pohladit, pokud o to pes sám projeví zájem. Stejně tak u psů: ne každý pes chce kamarádit. Setkání na vodítku držte krátká, jeden pes na jednoho, ideálně s klidným dospělým psem, který štěněti jasně nastaví hranice. Štěně se od dospělého psa naučí víc než z deseti hodin v parku.

U rohové lišty v malém pokoji se vyplatí zvolit subtilnější profil. Široké dekorativní profily s výrazným reliéfem vypadají v prostoru stísněně a opticky snižují strop. Hladká lišta o menší šířce splyne s podkladovou barvou a roh jen decentně uzavře. Barvu volte o jeden odstín světlejší než stěna, případně stejnou jako strop — tím roh zmizí a místnost zůstane vzdušná.

Co prozradí dech, srst a poh

U rozkládacích pohovek rozhoduje směr a způsob rozložení. Vysouvací lůžko potřebuje před sebou volnou plochu o stejné délce, jakou má ložná plocha, takže do úzkého podkroví se často nevejde. Výklopné lůžko zase potřebuje prostor do strany a pevnou podlahu. Nejmenší nároky má model, kde se sedák posune a opěradlo sklopí dolů. Vždy si nechte předvést rozkládání ještě před nákupem a změřte, kolik místa si při tom mechanismus skutečně vezme.

Zvuky jsou často opomíjenou částí. Vysavač, mixér, bouřka, sirény nebo rachejtle. Nahrajte si běžné zvuky domácnosti a pouštějte je nejdřív velmi potichu při krmení. Každý den trochu přidejte na hlasitosti. Pokud štěně přestane jíst nebo se třese, snižte hlasitost a příště postupujte pomaleji. Nikdy ho nenutíte poslouchat zvuk, kterého se bojí, zavřené v místnosti. Vždy má mít možnost odejít do bezpečí.

Prvním pravidlem je nepřetěžovat. Pět minut denně stačí. Vezměte štěně před obchod, posaďte se na lavičku a nechte ho jen pozorovat. Když se rozhlíží, čichá a má uvolněné tělo, je to správně. Jakmile ztuhne, schová se za vás nebo se snaží utéct, dostalo toho moc. V tu chvíli odejděte dřív, než se situace zvrtne. Neutěšujte ho hlasem ani ho netahejte na vodítku blíž. Klidné chování odměňte pamlskem a pochvalou, ale jen když se samo uvolní.

Socializace štěněte nezačíná v momentě, kdy ho přinesete domů. Začíná už u chovatele a pokračuje každý den až do zhruba šestnácti týdnů věku, kdy je pes nejvnímavější. Pokud tohle období prošvihnete, už ho nikdy úplně nenahradíte. Nejde o to štěně vodit na místa plná lidí a psů, ale postupně a v malých dávkách mu ukazovat, že svět je bezpečný. Štěně se má s novými podněty seznamovat v klidu, ne ve stresu.

Barva stěn v ložnici rozhoduje o tom, jak rychle večer vypnete a jak hluboko se vyspíte. Není to estetická otázka, ale praktická: syté a studené odstíny drží mozek v bdělosti, teplé a tlumené ho uvolňují. Než vyrazíte do obchodu s barvami, projděte ložnici v různou denní dobu. Ráno, odpoledne a hlavně večer při tom světle, při kterém skutečně usínáte. Vzorník, který vypadá skvěle v poledne, může být po setmění šedý a mrtvý.

If you cherished this article and you would like to get more info with regards to zjistit více generously visit our own internet site.