5 pravidel, jak a čím krmit štěně bez zažívacích potíží

Základní recept na den zní: přibližně 80 až 85 procent masa, 5 až 10 procent vnitřností, zbytek tvoří doplňky. Játra se doporučují maximálně dvakrát týdně v menším množství, protože obsahují velké množství vitaminu A, který se úložné prostory v malém bytě těle hromadí a při předávkování poškozuje játra a klouby. Srdce je svalovina, ne vnitřnost, a může být součástí masa. Kosti se do mleté směsi nepřidávají, pokud nejde o syrové masité kosti vhodné k okusování; vařené kosti se třepí a mohou způsobit vážné zranění trávicího traktu.

Nejčastější chybou je potrestat psa po návratu. Pes si nespojí trest s tím, co udělal před hodinami. Naučí se jen, že návrat domů je nebezpečný, a úzkost se zhorší. Stejně tak nefunguje pořídit druhého psa. Úzkost je vázaná na konkrétní osobu, ne na přítomnost jiného zvířete. Pokud pes ničí za dveřmi, neznamená to, že je agresivní – snaží se dostat ven za vámi.

Kromě domácího čištění je vhodné nechat zvíře jednou ročně prohlédnout veterinářem, který může odstranit zubní kámen ultrazvukem. Ten se nedá odstranit kartáčkem. Pokud pes nebo kočka trpí paradentózou, může to ovlivnit celkové zdraví – bakterie z dásní se dostávají do krevního oběhu a zatěžují srdce, ledviny a játra. Proto je ústní hygiena stejně důležitá jako krmení nebo venčení. Nekupujte přípravky, které slibují „zázračné vyčištění bez kartáčku" – vždy jde o kombinaci mechanického čištění a správné výživy.

Štěně roste rychle a jeho trávicí systém se teprve vyvíjí. První týdny po odstavu jsou proto nejcitlivější. Do nového domova by mělo přijít s tím stejným krmivem, které dostávalo u chovatele. Náhlá změna značky nebo konzistence skoro vždy skončí průjmem. První tři dny podávejte přesně to, co štěně znalo, a teprve pak začněte přecházet.

Co sledovat na psovi, ne na obalu Prvním signálem je hmotnost a kondice žeber. U štěňat je správné krmivo poznat podle plynulého růstu bez výrazných skoků a bez měkké stolice. U dospělých psů rozhoduje stabilní váha, lesklá srst a ochota k pohybu. U seniorů sledujte svaly na hřbetě a stehnech, protože úbytek svalové hmoty je častější než obezita. Pokud pes po změně na „věkově správné" krmivo začne odmítat jídlo, škrábat se nebo mít řídkou stolici, není to zvyk, ale nesoulad složení.

Sacharidy nejsou nepřítel, naopak pohánějí trénink a doplňují glykogen ve svalech. Dej si je hlavně před tréninkem a po něm – rýže, brambory, ovesné vločky, ovoce, pečivo. Tuky drž zhruba na 0,8 až 1 gramu na kilogram hmotnosti. Příliš nízký příjem tuků sráží hormony, příliš vysoký zase ubírá prostor sacharidům a snižuje výkon. Zdravé zdroje jsou ořechy, semínka, If you loved this report and you would like to get much more info concerning Http://sitamge.ru kindly go to our own site. olivový olej, avokádo, tučné ryby. Když jíš pestře, nemusíš řešit každý gram, ale hlídej si celkový objem.

Praktický postup je jednoduchý. Nejprve zkontrolujte, zda krmivo odpovídá věku podle oficiálního označení, ne podle reklamy. Potom přejděte na nové krmivo během pěti až sedmi dnů, každý den přidávejte menší podíl nového a větší podíl starého. Sledujte stolici, moč, chuť k jídlu a celkovou aktivitu. Pokud se do dvou týdnů nic nezlepší, krmivo není vhodné, i kdyby mělo sebelepší etiketu. A pamatujte, že věk je jen orientační: rozhoduje zdravotní stav, úroveň aktivity a individuální potřeba, kterou nejlépe poznáte při pravidelné kontrole u veterináře.

Věk psa není jen číslo v registru. Mění se trávení, schopnost zpracovat bílkoviny, potřeba vápníku i fosforu, hustota zubů a rychlost metabolismu. Krmivo, které bylo ideální ve dvou letech, může být v osmi letech nedostatečné nebo naopak přehnaně zatěžující. Rozdíl poznáte dřív na psovi než na etiketě, pokud víte, kam se dívat.

Základem je zjistit, pro jakou životní fázi je krmivo určeno. Výrobci obvykle rozlišují štěňata, dospělé psy a seniory, někdy i březí a kojící feny. Hranice mezi fázemi se liší podle plemene a velikosti. Malá plemena dospívají kolem jednoho roku, velká často až kolem dvou let. Pes pěti kilogramů může být senior ve dvanácti, německý ovčák v sedmi až osmi. Pokud krmíte podle věku, který neodpovídá skutečnému stavu psa, dříve nebo později se to projeví.

Typická chyba je krmit štěně krmivem pro dospělé, protože je levnější nebo dostupnější. Štěňata potřebují vyšší podíl bílkovin, tuků a přesně daný poměr vápníku k fosforu. Nadbytek vápníku u velkých plemen poškozuje vývoj kloubů, nedostatek zase kostí. U seniorů je chybou opačný extrém: drastické snížení bílkovin. Starší pes potřebuje kvalitní bílkovinu pro udržení svalů, jen méně tuku a více vody v krmivu.