5 praktických rad, jak vybrat obojek proti blechám a správně ho nasadit

Nejdřív zhodnoťte stav psa. Pokud pes dýchá, nekašle a snaží se jen tlapkou škrábat na tlamu, máte čas na rychlou prohlídku. Otevřete mu tlamu opatrně, nejlépe ze strany, a podívejte se na jazyk, dásně a patro. Žihadlo můžete vyndat pinzetou, ale jen pokud ho vidíte a pes při tom neškube hlavou. U vos se žihadlo v kůži nezůstává, takže tam hledejte spíš zarudlé místo. U včel se žihadlo pozná podle malého černého bodce, který je potřeba vytáhnout šetrně, ideálně škrábnutím nehtem nebo tupou hranou nože – nesmíte ho zmáčknout prsty, protože tím do rány vstříknete další jed.

Častou chybou je spoléhat se jen na pamlsky a hračky. Ty sice pomáhají, ale nedostanou se do mezizubních prostor a pod linii dásní, kde se usazuje nejvíce zubního kamene. Dalším omylem je čištění pouze předních zubů, které jsou vidět. Zadní zuby a stoličky jsou přitom nejvíce náchylné k zánětům. A pokud zvířeti někdy začnete čistit zuby a ono se vzpírá, nenuťte to – způsobíte tím jen negativní asociaci a další pokusy budou mnohem těžší.

Kontrolujte pravidelně stav chrupu a dásní. Zdravé dásně mají růžovou barvu, zuby jsou bílé a bez povlaku. Pokud zaznamenáte zarudnutí, krvácení, uvolněné zuby nebo nepříjemný zápach, který nezmizí ani po vyčištění, je čas na návštěvu veterináře. Ten provede profesionální odstranění zubního kamene a poradí, jak dál. V pokročilých případech může být nutné zub extrahovat, aby se zabránilo šíření infekce. Včasná péče vám ušetří peníze i starosti a vašemu psovi či kočce zajistí bezbolestný a spokojený život.

Studený obklad na vnější stranu čelisti může pomoci zmírnit otok, ale pozor, aby pes nepolykal vodu z ledu nebo neolizoval obklad. Pokud máte doma fenistil nebo jiné antihistaminikum určené pro psy, podejte ho jen v případě, že ho máte předepsané od veterináře a znáte přesné dávkování. Lidská antihistaminika ve špatné dávce můžou psovi ublížit víc než samotné bodnutí. Ideální je vzít s sebou k veterináři i obal od léku, abyste mu mohli říct, co přesně jste podali.

Při nasazování postupujte tak, aby mezi obojkem a krkem kočky zůstaly dva prsty. Příliš těsný obojek způsobuje oděrky a může kočce znemožnit polykání. Příliš volný obojek se snadno zachytí o větev nebo nábytek a hrozí uškrcení. Po nasazení zkraťte přebytečný konec obojku, ale nespalujte ho ani nevyhazujte do běžného odpadu – obsahuje insekticid, který se musí likvidovat podle pokynů výrobce. První hodiny po nasazení kočku pozorujte, zda nejeví známky nepřiměřené reakce, jako je nadměrné slinění, třes nebo neklid.

Po návratu z veterináře sledujte psa ještě minimálně 24 hodin. Otok v tlamě může během dne částečně povolit a pak se znovu vrátit. Dejte psovi jen měkkou stravu a dostatek čerstvé vody. Když se pes začne znovu drbat na tlamě nebo se mu dělají pupínky, vraťte se k veterináři na kontrolu. Bodnutí hmyzem do tlamy není nic, co by se dalo odbýt mávnutím ruky – včasná a správná první pomoc může psovi zachránit život.

Základem je postupné seznamování. Přepravku nenechávejte schovanou ve sklepě a nevytahujte ji až v den odjezdu. Umístěte ji do klidné místnosti, kde kočka tráví čas, ideálně na stálé místo. Nechte otevřená dvířka a dovnitř vložte měkkou deku nebo ručník s jejím pachem. První dny do ní nic nedávejte, jen ji nechte, aby si na nový předmět zvykla. Pokud kočka projeví byť jen zvědavost, klidně ji pochvalte a nabídněte jí oblíbený pamlsek poblíž vchodu.

Jak začít s čištěním, když zvíře nespolupracuje Nejdůležitější je postupovat pomalu a bez nátlaku. Začněte tím, že zvířeti necháte čichat kartáček a prstem mu jemně masírujete dásně. Po pár dnech přidejte speciální zubní pastu pro zvířata – nikdy nepoužívejte lidskou, obsahuje fluor a pěnící látky, které jsou pro psy a kočky toxické. První čištění může trvat jen pár vteřin a mělo by končit odměnou. Postupně prodlužujte dobu a snažte se čistit zejména vnější plochy zubů, kde se tvoří nejvíce plaku. U koček je vhodné využít okamžik, kdy jsou uvolněné, třeba po jídle.

Co dělat, když štěně na zahradě ztrácí pozornost Začněte s krátkými lekcemi maximálně pět minut, a to v době, kdy je štěně přirozeně klidné – například po probuzení nebo po jídle. Používejte hodnotnou odměnu, kterou jinde nedostává, a povel vyslovte jednou, klidně a zřetelně. Pokud štěně nereaguje, neopakujte povel dokola. Místo toho se přibližte, upoutejte jeho pozornost pamlskem nebo hračkou a teprve poté povel zopakujte. Tím učíte psa, že ignorování nevede k ničemu, ale spolupráce ano. Důležité je také odměnit okamžik, kdy se k vám štěně podívá, i když povel ještě nesplnilo – to buduje základ pro pozornost.